Podmínky v řeckých uprchlických táborech jsou otřesné, připustili poslanec Jan Hrnčíř (SPD) a europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Oba byli hosty úterních Událostí, komentářů. K otázce povinných kvót se ale oba postavili odmítavě. Zatímco podle Hrnčíře by se mělo usilovat o navrácení uprchlíků do jejich původních zemí, Zdechovský dává za vzor například nizozemský migrační systém.
Eurokomisařka pro vnitřní věci a pro migraci Ylva Johanssonová při návštěvě Česka minulý týden řekla, že v souvislosti s migrační politikou Evropská unie potřebuje určitý mechanismus povinné solidarity. Připustila, že myšlenka povinných kvót není zdaleka mrtvá.
Podle Tomáše Zdechovského je ale tento model neúčinný a ukázal se jako nefunkční. „Prosazované řešení nemá podporu ani mezi členskými státy, ani v Bruselu u expertů, kteří se migrací skutečně zabývají,“ uvedl europoslanec v úterních Událostech, komentářích.
Funkční postup nabízí například nizozemský migrační systém, který rozhoduje o žádosti dotyčného žadatele o azyl velmi rychle, domnívá se Zdechovský.
Ani druhý host Událostí, komentářů – Jan Hrnčíř – s případnými kvótami nesouhlasí. Jsou podle něj přežité a nepředstavují řešení. „OSN říká, že v Africe a Asii je ohroženo bídou a válkami asi miliarda lidí. Evropská unie není schopná všechny zachránit tím, že je přesune do EU,“ řekl Hrnčíř.
Spíš je podle něj potřeba se zaměřit na to, aby sem tito lidé neodcházeli, ale mohli žít u sebe. „Když si vezmete Sýrii, je otázka týdnů, kdy tamní vláda obnoví nadvládu v podstatě nad celým územím státu,“ míní Hrnčíř s tím, že pak bude potřeba investovat do obnovy této země, aby se do ní uprchlíci mohli vracet. Budování dalších detenčních táborů v Řecku je podle něj nesmysl.
Podobně se poslanec postavil i k otázce přijetí dětských uprchlíků bez doprovodu do Česka. Podle něj je špatně vytrhávat tyto děti z jejich prostředí. „Pokud se jedná třeba o syrské uprchlíky, ty je možné dnes už do Sýrie vracet,“ uvedl.
Život v uprchlickém táboře: Tři rodiny v jednom stanu, zima, špína a nemoci
Situaci v jednom z řeckých uprchlických táborů v Událostech, komentářích popsala dobrovolnice Hana Pospíšilová. Zařízení Moira na ostrově Lesbos, ve kterém lékařka působí, bylo původně vybudované pro 2800 lidí, nyní jich tam přebývá dvacet tisíc. „Tábor je neskutečně přeplněný… je tam hodně rodin s dětmi a je tam přibližně tisíc dětí bez doprovodu,“ uvedla Pospíšilová.
Naprostá většina těchto nezletilých podle ní pochází ze Sýrie nebo Afghánistánu. Přespávají v letních stanech, nemají žádné matrace a často ani deky a spí na zemi nebo třeba na kartonech ze supermarketu, popsala lékařka.
V táboře Moira podle Pospíšilové žijí mnohdy i tři rodiny v jednom stanu, panuje tam zápach, špína a nemoci. Lidé mnohdy trpí depresemi a strachem.
Možná řešení
„Ty podmínky jsou otřesné, o tom není sporu,“ reagoval na slova lékařky Hrnčíř. Podle něj je potřeba jednat s legitimní vládou Sýrie, jak jí pomoct postavit zdravotnická zařízení, školy a další instituce, aby se uprchlíci mohli vrátit do prostředí, ze kterého pochází. „Protože tam jim bude nejlépe,“ uzavřel.
„Já bych chtěl paní doktorce opravdu velmi poděkovat za svědectví, protože se stalo předmětem jednání Evropské komise,“ uvedl Zdechovský.
Komise se podle něj rozhodla, že situaci bude řešit. „Z Evropské unie jdou poměrně velikánské prostředky do Řecka, do dalších uprchlických zařízení na to, aby vypadala podle standardů jedenadvacátého století,“ řekl.
„To, co bylo popsáno, je absolutně nepředstavitelné a musíme s tím okamžitě začít něco dělat. Já si myslím, že řecká vláda by měla co nejrychleji začít jednat. Měla by urychlit řízení, měla by povolit, aby se Frontex a další agentury Evropské unie začaly spolupodílet na urychlení procesu azylového řízení a snažila se dostat ty rodiny do bezpečí,“ dodal Zdechovský.
