Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová nechápe argumenty Rakouska a Nizozemska, kterým se nelíbí, že by Bulharsko a Rumunsko měly být součástí schengenského prostoru. Řekla to v rozhovoru pro ČT24. Zároveň dodala, že věří, že by se situace mohla změnit příští rok.
Bulharsko a Rumunsko patří do Schengenu, argumentům proti nerozumím, řekla ČT24 eurokomisařka
11 minut
Evropská komisařka Ylva Johanssonová o řešení nelegální migrace do EU
Od ledna vstoupí do schengenského prostoru Chorvatsko, které má dlouhé jadranské pobřeží. Johanssonová se neobává, že by na něm docházelo k narušování vnějších hranic. Schengen se naopak nerozšíří o Bulharsko a Rumunsko. Obě země podle Komise splňují potřebné podmínky už více než deset let. Proti jejich vstupu se postavily Rakousko a Nizozemsko.
Johanssonová argumentům těchto zemí nerozumí, protože prý Bulharsko a Rumunsko podpořilo české předsednictví, téměř všechny země EU a rovněž Evropská komise. „Musím říct, že jsem byla zklamaná, že se to nepodařilo, protože opravdu čekají dlouho. Oba státy si zaslouží být součástí Schengenu a jsem přesvědčená, že to rozhodnutí příští rok padne,“ prohlásila.
Končící české předsednictví Radě Evropské unie řešilo právě i problémy s nelegální migrací. Za prvních deset měsíců letošního roku přišlo do Evropské unie nelegální cestou 275 tisíc lidí. „Mnohé na vnější hranici zadržíme, dokonce většinu z nich, ale musíme toho společně dělat více,“ dodala Johanssonová.
Obavy i pochvala
Podle Johanssonové je třeba mít pro zvládání migrace správnou legislativu a spolupracovat se třetími zeměmi. „Nyní sledujeme stále více migrantů, kteří nejsou uprchlíky, a tedy by neměli neregulérně vstoupit do Evropské unie,“ poukazuje. Česko a další země zavedly v důsledku migrace kontroly na hranicích. Podle Johanssonové se nyní pohyb na takzvané balkánské trase zmírnil.
„Musím říct, že české předsednictví v tom ukázalo dobré vedení a rozhodně i další předsednictví v tom budou pokračovat, abychom zajistili, že migrační systém v Evropské unii skutečně funguje,“ doplnila eurokomisařka.
Zároveň však zdůraznila, že nestačí pouze posilovat vnější hranice, je třeba pracovat přímo na zmíněných trasách. Na té balkánské jde zejména o Syřany. Komisařka přiznává, že dohoda s Tureckem o zadržování a vracení uprchlíků nefunguje bez problémů, což ji prý „znepokojuje nejvíce“.
Komisařka také v rozhovoru ocenila solidaritu s ukrajinskými uprchlíky. „Musím říci, že pokud by se mě někdo zeptal před rokem, jestli Evropa zvládne čtyři miliony nových uprchlíků, tak bych o tom pochybovala, ale to, co jsme pozorovali ze strany občanů, dobrovolníků, vlád a nevládních organizací, to je skutečně bezprecedentní,“ sdělila.
