Země Evropské unie by si mezi sebe měly solidárně dělit lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí, systém relokací by však měl být zcela dobrovolný. Před pondělním jednáním ministrů vnitra členských zemí se na tom shodlo několik zástupců vlád a místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. Ministři by měli podpořit desetibodový akční plán, který má zajistit lepší koordinaci péče o uprchlíky.
EU jedná o dobrovolném přerozdělování uprchlíků mezi členskými zeměmi
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je klíčové, aby co nejdříve začal na evropské úrovni fungovat systém registrací a výměny informací o uprchlících a bylo jasné, které státy pro ně mají volné kapacity.
Do Evropské unie více než měsíc po zahájení ruského útoku prchlo přes 3,8 milionu Ukrajinců, z nichž více než dva miliony našly útočiště v Polsku. Mezi další velmi vytížené země patří vedle jiných také Česko, které registrovalo přes 230 tisíc uprchlíků.
„Musíme začít aktivněji rozdělovat uprchlíky v rámci EU a dát najevo solidaritu tím, že se jich budeme ujímat,“ řekla před jednáním německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Stejně jako několik dalších kolegů odmítla, že by si státy mezi sebe běžence rozdělovaly podle povinně stanovených kvót. Povinný systém, který odmítalo Polsko, Česko a Maďarsko, Unie zavedla při migrační krizi z roku 2015, kdy byly zvláště jihoevropské země pod náporem uprchlíků z války v Sýrii.
„Jestli se Brusel nějakého slova opravdu bojí, pak je to slovo kvóty,“ komentuje situaci zpravodaj České televize Lukáš Dolanský. „Unie zažila po roce 2015 krizi způsobenou zavedením povinného přerozdělovacího mechanismu a už nic takového nechce zažít znova.“
Ministři zato jednají o solidárním plánu, který je podle Komise postaven na deseti bodech. „Chceme mít jasná pravidla registrace, přepravy, ochrany dětí a nejzranitelnějších lidí a také se shodnout na procedurách financování,“ prohlásil Schinas.
Česko bude moct využít peníze z fondu EU
Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové sice v současnosti poklesl denní počet přicházejících uprchlíků z 200 tisíc na 50 tisíc denně, situace se však může kdykoli zhoršit a EU na to musí být připravena.
Součástí plánu schváleného ministry je podle ní také vytvoření indexu porovnávajícího volné kapacity jednotlivých zemí. Strategie počítá také s větší spoluprací bezpečnostních orgánů a zapojením Europolu, aby situaci uprchlíků nemohly zneužívat gangy obchodující s lidmi. EU by také chtěla pomoci přetíženému Moldavsku, mimo jiné vysláním pracovníků své pohraniční agentury Frontex.
Komise minulý týden navrhla, že nejzasaženější členské státy, mezi něž patří i Česko, budou moci využít až desítku miliard eur z fondu REACT EU původně určeného na oživení evropských regionů po pandemii covidu-19.
„Nikdo v rámci EU momentálně nepochybuje, že nějaká míra finanční solidarity bude nutná pro ty nejpostiženější země,“ řekl ministr Rakušan. Česká vláda podle něj v současnosti dává dohromady seznam peněz vynaložených v souvislosti s uprchlickou vlnou a jednání o evropské finanční pomoci bude záležitostí příštích týdnů.
Česko podle Rakušana také navrhlo, aby se pro koordinaci přijímání a přepravy uprchlíků využila existující tranzitní centra v zemích, kde překročí hranice EU. V nich by lidé přicházející z Ukrajiny dostávali informace, kde jsou pro ně nejlepší vyhlídky získat ubytování, případně by se odtud posílenými dopravními spoji dostali do zemí, kde mají příbuzné.