Zástupci členských zemí Evropské unie pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu. Proti textu podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na čtvrtečním summitu.
Členské země EU směřují k dohodě o unijním rozpočtu
Německé předsednictví přišlo s návrhem, na který podle diplomatických zdrojů reagovali velvyslanci unijních států během odpolední mimořádné schůzky pozitivně a bez zásadních výhrad. Dokument nemá být přímo součástí nařízení spojujícího unijní peníze a vládu práva, nýbrž závazným prohlášením prezidentů a premiérů, které mohou odsouhlasit ve čtvrtek.
Text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude „objektivní, férové, nestranné a založené na faktech“. Návrh také počítá s tím, že pokud by EU chtěla na základě podmínky související s vládou práva některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit Soudní dvůr Evropské unie.
Další část návrhu doplňuje, že použití nového mechanismu bude přicházet v úvahu až v případě, že žádná z dalších možností, mimo jiné zmíněné řízení, „neumožní ochránit rozpočet Unie efektivněji“.
Michel věří v kompromis
Právě pomalým a prakticky bezvýsledným průběhem dosavadního řízení přitom argumentovaly některé západoevropské země v čele s Nizozemskem, když iniciovaly propojení otázky vlády práva přímo s rozpočtem. Tyto státy měly ke středečnímu návrhu podle diplomatických zdrojů některé dotazy a hodlají před summitem pečlivě zvážit, zda příliš neomezí fungování nového mechanismu.
„Jsem přesvědčen, že najdeme shodu na společném balíčku, který umožní rychle převést do praxe víceletý finanční rámec (rozpočet) a fond obnovy,“ napsal krátce po předložení kompromisního návrhu prezidentům a premiérům unijních zemí v tradičním předsummitovém zvacím dopise předseda Evropské rady Charles Michel.
O dohodě mezi Varšavou, Budapeští a Berlínem podle polské zpravodajské televize TVN 24 hovořil vicepremiér Jaroslaw Gowin. „Jsme doslova centimetr od dobrého kompromisu, jak ve středu řekl maďarský premiér Viktor Orbán,“ předeslal Gowin, který doufá, že se k přijatelnému kompromisu podaří dospět během čtvrtka a pátku na summitu EU v Bruselu.
Polský koaliční partner s kompromisem nesouhlasí
„Je možné dospět k řešení, které zaručí svrchovanost Polska i společnou Evropu, respektování práv našeho státu i možnost využít stovky miliard zlotých z unijních fondů,“ tvrdil před novináři vicepremiér Gowin. Polsko a Maďarsko spolu s německým předsednictvím podle něj předkládají dobrý návrh, který odstraňuje důvody pro použití veta: „Doufáme, že tento plán akceptují všichni unijní vůdci.“
Jak ale upozorňuje zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé, ne všichni případný kompromis přivítají. „Ne celý vládní tábor v Polsku je úplně pro, protože zvlášť Solidární Polsko ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra velmi dlouho říkalo veto, nebo smrt. Teď se ukazuje, že dojde ke kompromisu a bude to, alespoň pro Ziobra, velká porážka,“ konstatuje Mathé.
Gowin Ziobrův přístup „veto, nebo smrt“ už dříve odmítl. Právě Ziobro ve středu večer na Twitteru napsal, že pokud bude rozpočet spojen s ideologií, půjde o významné narušení polské svrchovanosti a porušení evropských smluv. Zopakoval, že s kompromisní dohodou nesouhlasí, a vyzval k „boji za podnikání“.
Fond vznikne bez vás, pohrozily Varšavě a Budapešti členské země
Orbán se v úterý ve Varšavě setkal jak se svým protějškem Morawieckým, tak s šéfy koaličních stran Jaroslawem Kaczyńským, Ziobrem a Gowinem. Morawiecki po schůzce hovořil o tom, že nelze vyloučit žádný scénář a že možná bude kvůli příštímu rozpočtu potřebný další summit EU, anebo dlouhé měsíce vyjednávání. Varšava a Budapešť jsou ale odhodlány hájit své národní zájmy.
Maďarsko a Polsko hrozí zablokovat schválení bezprecedentního balíku peněz v podobě nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Další země naproti tomu varují, že pokud oba státy svůj názor nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich. Nizozemsko hrozilo vetem v případě, že by podmínka se zásadou právního státu z ujednání vypadla.
Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí na červencovém summitu. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i z mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů.
Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá podmíněnost oporu v unijních smlouvách.
