Jourová: Orbán vytváří nemocnou demokracii, stav médií je alarmující

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se obává o osud demokracie a práva v Evropské unii. V novém vydání magazínu Der Spiegel upozornila na to, že nezávislost médií je podrobována zkoušce v takřka všech unijních státech. Ohýbání zásad právního státu vidí hlavně v členských zemích na východě, zejména v Maďarsku či Polsku.

„Stav sdělovacích prostředků v Maďarsku je alarmující,“ řekla Jourová. Poukázala tak na fakt, že velkou část médií kontroluje mediální nadace KESMA, která je blízká vládě tamního premiéra Viktora Orbána.

Organizace Reportéři bez hranic kritizuje především vlastnickou strukturu médií a fakt, že politici nemusí komunikovat s novináři kladoucími kritické dotazy. Kvůli tomu řadí zemi v žebříčku svobody médií až na 89. místo ze 180 hodnocených zemí. Hůř je na tom ze zemí EU jen Bulharsko.

Svoboda médií podle RSF. Čím tmavší, tím méně svobodná
Zdroj: Reportéři bez hranic

„Pan Orbán rád říká, že buduje neliberální demokracii. Já bych řekla, že vytváří nemocnou demokracii,“ myslí si politička a dodává: „Obávám se, že lidé v Maďarsku by jednoho dne mohli zjistit, že jejich poslední volby byly poslední svobodné.“ V roce 2018 Orbánova strana Fidesz obhájila ústavní většinu v parlamentu.

Jourová tvrdí, že úspěch Orbánovy strany Fidesz nezpochybňuje. „Musí ale být jasno, že svou mocenskou pozici nemůže zabetonovat na věčné časy,“ uvedla.

Chystá se srovnání všech zemí EU

Omezování principů demokracie je podle Jourové bolestí východních zemí, protože justice je zde stále snadným cílem politiků, se kterými mají tamní obyvatelé i po pádu autoritářských režimů nadále velkou trpělivost. „Jsem si jistá, že v západní zemi by Orbán nikdy takovou rozsáhlou kontrolu nad médii získat nemohl,“ prohlásila.

I tak ale média v celé EU čelí tlaku, který zesílil ztrátou inzerentů kvůli hospodářské krizi vyvolané pandemií a také růstem internetových platforem, jako jsou Google či Facebook. Problém je i růst politického vlivu na tisk. „Například na Maltě či ve Španělsku. Evropská komise se nyní bude muset o svobodu médií více starat,“ uvedla s tím, že nezávislost médií je základem evropské demokracie.

EK se na počátku října chystá zveřejnit svou první výroční zprávu hodnotící dodržování principů právního státu ve všech unijních zemích. Prověrku považuje Jourová za důležitou i ve sporech třeba s Maďarskem či Polskem kvůli jejich sporným zákonům. „Viktor Orbán nebo polská vláda se brání vždy stejným způsobem. Jednou poukazují na nějaký španělský zákon, který je podobný tomu jejich, jindy odkazují na právní předpis v Německu. S tím bude konec,“ zdůraznila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 25 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 43 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...