Jourová: Orbán vytváří nemocnou demokracii, stav médií je alarmující

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se obává o osud demokracie a práva v Evropské unii. V novém vydání magazínu Der Spiegel upozornila na to, že nezávislost médií je podrobována zkoušce v takřka všech unijních státech. Ohýbání zásad právního státu vidí hlavně v členských zemích na východě, zejména v Maďarsku či Polsku.

„Stav sdělovacích prostředků v Maďarsku je alarmující,“ řekla Jourová. Poukázala tak na fakt, že velkou část médií kontroluje mediální nadace KESMA, která je blízká vládě tamního premiéra Viktora Orbána.

Organizace Reportéři bez hranic kritizuje především vlastnickou strukturu médií a fakt, že politici nemusí komunikovat s novináři kladoucími kritické dotazy. Kvůli tomu řadí zemi v žebříčku svobody médií až na 89. místo ze 180 hodnocených zemí. Hůř je na tom ze zemí EU jen Bulharsko.

Svoboda médií podle RSF. Čím tmavší, tím méně svobodná
Zdroj: Reportéři bez hranic

„Pan Orbán rád říká, že buduje neliberální demokracii. Já bych řekla, že vytváří nemocnou demokracii,“ myslí si politička a dodává: „Obávám se, že lidé v Maďarsku by jednoho dne mohli zjistit, že jejich poslední volby byly poslední svobodné.“ V roce 2018 Orbánova strana Fidesz obhájila ústavní většinu v parlamentu.

Jourová tvrdí, že úspěch Orbánovy strany Fidesz nezpochybňuje. „Musí ale být jasno, že svou mocenskou pozici nemůže zabetonovat na věčné časy,“ uvedla.

Chystá se srovnání všech zemí EU

Omezování principů demokracie je podle Jourové bolestí východních zemí, protože justice je zde stále snadným cílem politiků, se kterými mají tamní obyvatelé i po pádu autoritářských režimů nadále velkou trpělivost. „Jsem si jistá, že v západní zemi by Orbán nikdy takovou rozsáhlou kontrolu nad médii získat nemohl,“ prohlásila.

I tak ale média v celé EU čelí tlaku, který zesílil ztrátou inzerentů kvůli hospodářské krizi vyvolané pandemií a také růstem internetových platforem, jako jsou Google či Facebook. Problém je i růst politického vlivu na tisk. „Například na Maltě či ve Španělsku. Evropská komise se nyní bude muset o svobodu médií více starat,“ uvedla s tím, že nezávislost médií je základem evropské demokracie.

EK se na počátku října chystá zveřejnit svou první výroční zprávu hodnotící dodržování principů právního státu ve všech unijních zemích. Prověrku považuje Jourová za důležitou i ve sporech třeba s Maďarskem či Polskem kvůli jejich sporným zákonům. „Viktor Orbán nebo polská vláda se brání vždy stejným způsobem. Jednou poukazují na nějaký španělský zákon, který je podobný tomu jejich, jindy odkazují na právní předpis v Německu. S tím bude konec,“ zdůraznila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn svým agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters to sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
06:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie se chystá na odražení přímého útoku, armáda ale přichází o vojáky

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.
před 2 hhodinami

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 3 hhodinami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...