Jourová: Orbán vytváří nemocnou demokracii, stav médií je alarmující

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se obává o osud demokracie a práva v Evropské unii. V novém vydání magazínu Der Spiegel upozornila na to, že nezávislost médií je podrobována zkoušce v takřka všech unijních státech. Ohýbání zásad právního státu vidí hlavně v členských zemích na východě, zejména v Maďarsku či Polsku.

„Stav sdělovacích prostředků v Maďarsku je alarmující,“ řekla Jourová. Poukázala tak na fakt, že velkou část médií kontroluje mediální nadace KESMA, která je blízká vládě tamního premiéra Viktora Orbána.

Organizace Reportéři bez hranic kritizuje především vlastnickou strukturu médií a fakt, že politici nemusí komunikovat s novináři kladoucími kritické dotazy. Kvůli tomu řadí zemi v žebříčku svobody médií až na 89. místo ze 180 hodnocených zemí. Hůř je na tom ze zemí EU jen Bulharsko.

Svoboda médií podle RSF. Čím tmavší, tím méně svobodná
Zdroj: Reportéři bez hranic

„Pan Orbán rád říká, že buduje neliberální demokracii. Já bych řekla, že vytváří nemocnou demokracii,“ myslí si politička a dodává: „Obávám se, že lidé v Maďarsku by jednoho dne mohli zjistit, že jejich poslední volby byly poslední svobodné.“ V roce 2018 Orbánova strana Fidesz obhájila ústavní většinu v parlamentu.

Jourová tvrdí, že úspěch Orbánovy strany Fidesz nezpochybňuje. „Musí ale být jasno, že svou mocenskou pozici nemůže zabetonovat na věčné časy,“ uvedla.

Chystá se srovnání všech zemí EU

Omezování principů demokracie je podle Jourové bolestí východních zemí, protože justice je zde stále snadným cílem politiků, se kterými mají tamní obyvatelé i po pádu autoritářských režimů nadále velkou trpělivost. „Jsem si jistá, že v západní zemi by Orbán nikdy takovou rozsáhlou kontrolu nad médii získat nemohl,“ prohlásila.

I tak ale média v celé EU čelí tlaku, který zesílil ztrátou inzerentů kvůli hospodářské krizi vyvolané pandemií a také růstem internetových platforem, jako jsou Google či Facebook. Problém je i růst politického vlivu na tisk. „Například na Maltě či ve Španělsku. Evropská komise se nyní bude muset o svobodu médií více starat,“ uvedla s tím, že nezávislost médií je základem evropské demokracie.

EK se na počátku října chystá zveřejnit svou první výroční zprávu hodnotící dodržování principů právního státu ve všech unijních zemích. Prověrku považuje Jourová za důležitou i ve sporech třeba s Maďarskem či Polskem kvůli jejich sporným zákonům. „Viktor Orbán nebo polská vláda se brání vždy stejným způsobem. Jednou poukazují na nějaký španělský zákon, který je podobný tomu jejich, jindy odkazují na právní předpis v Německu. S tím bude konec,“ zdůraznila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 1 hhodinou

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 1 hhodinou

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled