V4 by měla být jednotná ve sporu o unijní rozpočet, řekl Zeman po setkání s Dudou

Visegrádská čtyřka by měla být podle prezidenta Miloše Zemana jednotná při podpoře Polska a Maďarska ve sporu s Evropskou komisí o unijní rozpočet. Řekl to po setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Ten Zemanovi představil první předzvěsti dohody ve sporu, což český prezident přivítal.

Polsko a Maďarsko hrozí vetovat rozpočet EU na příští rok kvůli podmíněnosti čerpání unijních peněz dodržováním zásad právního státu.

Agentura Reuters ve středu s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele polské vlády informovala o předběžné dohodě mezi Polskem, Maďarskem a německým předsednictvím, mluvčí polské vlády to však později popřel. Polsko a Maďarsko podle něj představily společný rámec pro vyjednávání, ale dohody v rámci EU ještě dosaženo nebylo.

Komise jsou úředníci, zopakoval Zeman

Zeman na tiskové konferenci řekl, že si velice váží hodnot zemí V4. Považuje za nutné, aby se projevovaly i ve složitých dobách. Visegrádská skupina podle něj tím, že byla jednotná, dosáhla úspěchu v odporu k rozmisťování ilegálních migrantů. „Dnes bychom měli být stejně jednotní v podpoře Polska, ale i Maďarska ve věci sporu s Evropskou komisí,“ řekl český prezident.

Zopakoval, že Evropskou komisi považuje za úřednický orgán, ale ne za evropskou vládu, kterou je podle něj Evropská rada. „Vítám informaci pana prezidenta Dudy, podle níž na půdě Evropské rady a pod německým předsednictvím může dojít ke kompromisu, který by uspokojil zájmy jak polské, tak maďarské strany,“ dodal Zeman.

Nahrávám video
Brífink českého a polského prezidenta Miloše Zemana a Andrzeje Dudy
Zdroj: ČT24

Máme předzvěst dohody, tvrdí Duda

Podle Dudy jsou první předzvěsti dohody, dále se na ní pracuje a vedou se diskuse. Zemanovi prý představil její první návrhy. Duda řekl, že přiznávání finančních prostředků musí být velmi transparentní a srozumitelné a nelze ho využít pro politické manipulace, aby „nevznikla past pro některé země Evropské unie“.

Dodal, že se Zemanem také mluvili o schůzce prezidentů Visegrádské skupiny, které nyní Polsko předsedá. Uskutečnit by se měla v únoru. Zeman podle Dudy přijal pozvání. Hovořili také o ekonomické a pandemické situaci. Protože šlo o pracovní návštěvu, nedoprovázely ji oficiální vojenské pocty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...