Namísto slibovaných rozhovorů mezi Tureckem a Řeckem přichází další konfrontace. Ankara o necelý týden prodloužila misi těžební lodi ve vodách jihozápadně od Kypru, které si na základě nedávné dohody s Egyptem nárokují Athény. Řecký parlament krátce po tureckém kroku zmíněnou dohodu ratifikoval. Turecko ji označuje za nelegitimní. Evropská unie připravuje protiturecké sankce.
Řecko-turecké rozhovory se vzdalují, napětí roste. Ankara prodloužila těžební misi ve Středomoří
8 minut
Zpravodaj ČT Černohorský o napětí mezi Řeckem a Tureckem
Turecko tvrdilo, že je připraveno k jednání, ale odmítalo předem stanovené podmínky. Mezi ty patřilo mimo jiné přerušení hledání nerostného bohatství ve sporných vodách. Řecko zase mluví o tom, že se nenechá od Ankary provokovat.
„Podle některých pozorovatelů současná taktika obou stran znamená, že chtějí jednoznačně dosáhnout co nejlepší pozice předtím, než k jednáním za jedním stolem skutečně dojde,“ konstatuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Z obou stran ale zní, že se chtějí vyhnout konfliktu. Podle analytiků a diplomatů s napojením na Ankaru není v jejím zájmu vést ozbrojený střet s Řeckem, nastínil Černohorský. „Ale to, co teď vidíme ve východním Středomoří, může vést k riziku potenciální nehody,“ dodává zpravodaj.
Ostrov Kastelorizo – symbol sporu
Symbolem řecko-tureckého sporu je mimo jiné ostrov Kastelorizo ležící u jižního pobřeží Malé Asie. Od přístavního města Kaş v turecké provincii Antalya je vzdálen pouhé dva kilometry. Naopak od nejbližšího významnějšího řeckého území – ostrova Rhodos – je vzdálen 120 kilometrů.
„Řecko tvrdí, že jakýkoliv jeho ostrov, ať je sebemenší a ať je jak chce blízko tureckému pobřeží, má nárok na vlastní kontinentální šelf a na vlastní ekonomickou zónu. To by znamenalo, že by tento malý ostrov rozřízl vedví nároky, které si Turecko dělá ve východním Středomoří a které se pokouší definovat smlouvou o výhradní ekonomické zóně s Libyí,“ přibližuje konflikt Černohorský.
Podle Turecka se ale kontinentální šelf definuje z pobřeží – to by z Kasteloriza udělalo řeckou exklávu obklopenou tureckými vodami.
Turecko mezi Krétou a Kyprem provádí průzkum nalezišť ropy a zemního plynu, což Řecko považuje za narušení své suverenity. Ankara porušení mezinárodního práva odmítá a jako doprovod průzkumné lodi vyslala vojenská plavidla. Řecko v reakci uspořádalo námořní manévry, ke kterým se připojily Francie, Itálie a Kypr.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu řekl, že jeho země udělá vše, co bude nutné, aby zajistila svá práva ve Středozemním, Černém a Egejském moři. Dodal, že vedle politických a hospodářských kroků se Turecko nebude zdráhat učinit i ty vojenské.
EU připravuje sankce, turecké kroky jsou podle Borrella ilegální
O řecko-tureckém střetu v pátek jednali také unijní ministři zahraničí. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) mají členské státy proti krokům Ankary výhrady, Brusel ale zároveň požaduje zahájení politického dialogu. „Dohodli jsme se na dalším postupu. Na návrh našich partnerů z Kypru může být doplněn seznam cílených sankcí proti konkrétním osobám,“ nechal se slyšet ministr.
Odkázal tak na stávající sankční seznam, kterým Unie trestá osoby podílející se na nelegální těžbě. Poznamenal, že mezi unijními ministry zahraničí panuje shoda na několika jménech, která by na listinu mohla být doplněna. Zástupci členských zemí by mohli probírat připravované sankce proti Turecku na příštím summitu, který je plánovaný na 24. září.
Podle vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella mohou sankce cílit také na turecké lodě, kterým by mohly zabránit v kotvení v evropských přístavech. Zdůraznil, že EU považuje turecké aktivity za ilegální. Přesto chce dát šanci dialogu a zmírnění napětí mezi dvěma členy NATO.
K dialogu opakovaně vyzývá německý ministr zahraničí Heiko Maas, který obě země navštívil. „Musí se vést rozhovory, a to přímo mezi Aténami a Ankarou. Situace je velice složitá. Předpokladem rozhovorů je to, že manévry ve východním Středomoří budou ukončeny. K tomu může každá ze stran přispět, čímž vznikne prostor pro diplomatická jednání,“ podotkl Maas.
Za znepokojující označila těžební spor také kancléřka Angela Merkelová, jež se ve čtvrtek sešla s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Ten předeslal, že Aliance hledá způsoby, jak zmírnit napětí, ale konkrétní scénáře nenabídl.
Podle eurokomisaře pro sousedskou politiku a rozšíření Olivéra Várhelyiho Ankara riskuje další nejistotu přístupových rozhovorů s EU. Ty jsou nyní na mrtvém bodě a podle loňského prohlášení unijních představitelů se Turecko členství ve spolku vzdaluje.
