Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem. Šéfové vlád obou zemí se na tom shodli na čtvrteční schůzce v Budapešti. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Zavedení takového mechanismu by podle Morawieckého a jeho maďarského protějšku vyžadovalo změnu unijních smluv.
Maďarsko s Polskem trvají na vetu rozpočtu EU. Chtějí se navzájem podporovat při odmítání návrhů
Události: Maďarsko s Polskem se spojují proti EU (zdroj: ČT24)
Podle šéfa maďarské vlády Viktora Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu. „Naším cílem je zabránit mechanismu, který by neposílil, ale oslabil právní stát v Evropské unii tím, že by ho ponížil na politický nástroj,“ uvádí se v prohlášení obou premiérů.
Oba státníci zároveň slíbili, že pokud se jedné zemi nebude líbit nějaký návrh, nepřijme ho ani ta druhá. Vadí jim také, že definice právního státu je „široká a vágní“. Podle Orbána je nezodpovědné spojovat politickou debatu týkající se právního státu s ekonomickými otázkami spojenými se zvládnutím krize vyvolané koronavirem. Dodal, že v krizi je nutné rychle dělat rozhodnutí s dopadem na ekonomiku.
Maďarsku a Polsku se dostalo podpory od Slovinska. S tamním premiérem má Orbán dobré vztahy. Naopak tradiční partneři z visegrádské čtyřky – Česká republika a Slovensko – se tentokrát nepřipojili.
Pokud Varšava a Budapešť bezprecedentní balík v celkové hodnotě před 1,8 bilionu eur vetují, zbrzdí se v zemích sedmadvacítky výplata miliard eur v době, kdy blok čelí druhé vlně pandemie covidu a hospodářské recesi, připomíná Reuters. Polsko a Maďarsko přitom z unijních peněz silně profitují, Polsko je jejich největším čistým příjemce v EU.
Veto je legitimní
Podle Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu. Prohlásil, že je jeho „vlasteneckou povinností“ zavrhnout jakékoli řešení, které by poškozovalo maďarské zájmy.
Podmínit čerpání peněz z unijní pokladny dodržováním principů vlády práva se EU rozhodla na základě dohody členských zemí a Evropského parlamentu ze začátku listopadu. Maďarsko a Polsko, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují úpravu za porušení unijních smluv.
Boj o rozpočet může stát Maďarsko a Polsko politický kapitál
Polsko Evropská komise obviňuje z porušování vlády práva hlavně v soudnictví – kvůli sporným reformám s Varšavou vede hned několik řízení. Premiér Morawiecki se navíc svým tvrdým postojem snaží tlumit kritiku koaličního partnera a ministra spravedlnosti, který tvrdí, že se šéf kabinetu nechal v létě při dohadování podmínek financování evropskými lídry oklamat.
To ale politici v Bruselu odmítají. Pravidla jsou podle nich v pořádku a souhlasili s nimi všichni evropští premiéři. Polsku s Maďarskem tak radí obrátit se na unijní Soudní dvůr. „Kdo má i přesto pochybnosti, má velmi jednoduchou možnost. Může požádat Soudní dvůr EU, aby nová pravidla prověřil,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Brusel také dodává, že schválení rozpočtu je v zájmu všech zemí – tedy Maďarska i Polska. I proto Evropská komise, ale i další evropští politici mluví nahlas o tom, že se obě strany nakonec dohodnou. Jedním dechem ale dodávají, že tento vyhrocený boj v současné krizové době bude Maďarsko a Polsko nakonec stát velký politický kapitál.
Události, komentáře: Petr Obrovský o vetu evropského rozpočtu (zdroj: ČT24)
Agentura Reuters dříve citovala jednoho nejmenovaného vysoce postaveného evropského diplomata, podle kterého se Maďarsko s Polskem díky svému postoji nachází v čím dál větší izolaci. V Bruselu prý zároveň „není chuť“ k tomu, aby se jednání o podmínce vlády práva otevíralo znovu, citoval zahraniční zpravodaj Petr Obrovský v pořadu Události, komentáře kontakt agentury.
Podle zpravodaje nicméně nějaké jednání proběhnout musí, a to nejspíš pod vlivem německého předsednictví. Šéf německé diplomacie Heiko Maas zároveň doufá, že by se celá situace mohla vyřešit v řádu několika dnů.