Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová prohlásila, že do července bude mít možnost očkovat se 70 procent dospělých Evropanů a že EU koncem týdne získá od počátku vakcinace 260 milionů dávek vakcíny. Lídryně to řekla na konferenci Europaforum. Zatímco na počátku očkovací kampaně proti koronaviru čelila sedmadvacítka značné kritice, nyní je nepochybné, že imunizace je velkým úspěchem, dodala von der Leyenová.
„Ano, na počátku čelila EU velké kritice. Co se ale na konci počítá, je to, že EU svých 450 milionů občanů každý den spolehlivě zásobuje vakcínami. Můžeme říci, že jsme to společně zvládli. Kampaň je úspěšná. Do konce tohoto týdne obdrží EU už 260 milionů dávek,“ řekla von der Leyenová.
Každou vteřinu podle ní v unijních zemích dostane vakcínu třicet lidí. Zároveň uznala, že některé země jako Spojené státy či Británie zpočátku očkovaly výrazně rychleji než EU. „Časem je to ale relativní. Jiní si navíc nechávali celou produkci očkovacích látek pro sebe. Unie se neizolovala a dnes je největším exportérem vakcín. Do světa jsme vyvezli 220 milionů dávek,“ uvedla.
Von der Leyenová také poznamenala, že EU nedodává přípravky jen bohatým zemím, ale i těm nejchudším státům v rámci programu COVAX Světové zdravotnické organizace (WHO). „Jsme jediný region na světě, který zvládl zásobovat vlastní obyvatelstvo a zároveň se rozdělil s ostatními. A na to můžeme být hrdí,“ prohlásila evropská lídryně.
Komise podepsala dosud největší smlouvu s Pfizerem
Šéfka EK vyzvala ostatní státy, aby následovaly příkladu Evropy, protože chránit vlastní populaci před pandemií je možné jen tehdy, když bude imunita celosvětová. Evropská komise má v plánu také imunizaci dětí a přípravu na další mutace nákazy. Unie proto podle ní podepsala dosud největší kontrakt s firmami Pfizer/BioNTech. Ty se unijním státům do roku 2023 zavázaly dodat až 1,8 miliardy dávek očkovacího preparátu.
Evropa má od firem dosud objednáno šest set milionů dávek. Komise hodlá v budoucnu sázet především na výrobce takzvaných mRNA vakcín, vzhledem k problémům provázejícím dodávky látek zejména od firmy AstraZeneca. Takovou společností je kromě Pfizeru a BioNTechu také Moderna.
„S naším podpisem nyní vstoupila smlouva s BioNTech/Pfizer v platnost, což je dobrá zpráva pro náš dlouhodobý boj s cílem ochránit občany Evropy před virem a jeho variantami,“ uvedla von der Leyenová.
Maďarsko odmítlo svůj podíl
Nová smlouva zajišťuje členským zemím dodávku 900 milionů vakcín s tím, že mají možnost stejné množství v případě potřeby dokoupit. Státy by je od konce letoška do roku 2023 měly využívat zejména k přeočkování svých obyvatel, případně je mohou poskytnout zemím, jimž se přípravků nedostává.
Maďarsko podle mluvčího EK jako jediný stát odmítlo možnost využít z nasmlouvaného množství svůj podíl, na který mělo nárok v rámci rozdělování vakcín. Budapešť v minulých měsících začala ve velkém očkovat zatím neschválenými vakcínami vyvinutými Ruskem a Čínou.
Šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána ve čtvrtek vysvětlil záměr nevyužít kontrakt s Pfizerem slovy, že je k mání „také množství vakcín z východních i západních zdrojů“. Středoevropská země patří spolu s Maltou ke špičce EU co do poměru naočkovaných lidí. Ti, kteří dostali ruský či čínský preparát, však mohou mít problém s uznáním svých vakcín při cestách do zahraničí.
Obě látky v současnosti posuzuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). S využíváním ruského Sputniku V počítá do budoucna také Slovensko, které jej ve velkém nakoupilo. O vakcíně hovořili také čeští vládní politici, debaty však utichly v souvislosti s kauzou Vrbětice.
Podle von der Leyenové se EK chystá podepsat i další dlouhodobé smlouvy. Evropský orgán přitom již dříve uvedl, že nemá zájem o virové vakcíny, jejichž výrobcem jsou firmy AstraZeneca nebo Johnson & Johnson. EMA totiž zkoumá vzácné nežádoucí účinky obou preparátů, kvůli nimž země dočasně omezovaly či zastavovaly jejich využívání.
