Stát za covidu platil za nevykonanou práci. Přispělo to k zadlužení i inflaci, zaznělo ve Fokusu

Nahrávám video
Fokus Václava Moravce: Život na dluh
Zdroj: ČT24

Česko se potýká s dluhy – stát i jeho občané. Zadlužení sice není ve srovnání s jinými evropskými zeměmi dramaticky vysoké, ale přesto je to problém. Stát se v současnosti potýká s tím, že jeho dluh rychle roste, lidé zase často s dědictvím období, kdy z drobné pohledávky mohly vzniknout desetitisícové exekuce. O dluzích, jejich historii a změnách jejich vnímání hovořili ekonomové, sociologové i studenti ve Fokusu Václava Moravce.

Podle experta na dluhovou problematiku Daniela Hůle z organizace Člověk v tísni nelze vytvořit jednoduchý univerzální profil dlužníka. Pohybuje se od lidí, kteří do problémů upadli zcela náhodně třeba po úrazu, po ty, kdo zkrátka byli nezodpovědní.

Je však přesvědčen, že pro zadlužení jednotlivců v Česku je zásadní období po roce 2000 a před rokem 2016. „Části právníků se podařilo ohnout právní řád tak, že vytvořili situaci, kdy obchod s malými dluhy se stal natolik výhodným, že se dluhy začaly prodávat za vyšší hodnotu, než byla jejich nominální hodnota,“ ozřejmil. Poukázal, že v důsledku „víc než polovina všech exekucí je vedena pro dluhy do deseti tisíc korun“.

Naopak pro zadlužení státu byly zásadní poslední dva roky, kdy byla řada výdajů zdůvodňována pandemií covidu-19 a kompenzacemi za související restrikce. Členka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová to vnímá jako velký problém, který dává do přímé souvislosti s inflací. „Lidé dostali peníze za práci, kterou neodvedli, firmy za zboží, které nevyrobily, a za služby, které neudělaly. Nemám s tím problém, ale musíme si to uvědomit. Jestliže vydám takové peníze, tak jsou to peníze inflační,“ charakterizovala kompenzace z pandemických dob.

Také Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má pochyby, zda způsob, kterým se stát v poslední době výrazně zadlužil, byl nejlepší možný. „Stejně jako u domácností je rozdíl v tom, jestli si půjčujeme na pomíjivé statky a na okamžitou spotřebu, nebo jestli je to investiční půjčka, která by měla posloužit vyššímu výnosu v budoucnosti, který by byl vyšší než to, co zaplatíme na úrocích.“ Obává se, že během covidu se odehrála druhá varianta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 23 mminutami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 1 hhodinou

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 2 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 11 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
včera v 20:20

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
včera v 13:35
Načítání...