Přibývá lidí, kteří naletěli na údajně výhodnou půjčku a mají problémy se splácením. Kvůli spotřebitelským úvěrům u nebankovních společností se mnohdy dostanou do dluhové pasti. Vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce zkrátit oddlužovací proces z pěti let na tři. Například bytová družstva záměr kritizují, obávají se, že na dlužníky doplatí jejich sousedé. Naopak neziskové organizace upozorňují, že podmínky pro vstup do oddlužení budou přísnější.
V Česku je aktuálně v exekuci přes 670 tisíc lidí, samotných exekučních řízení je v běhu přes čtyři miliony. Na každého dlužníka tak v průměru připadá víc než šest exekucí.
Vláda v programovém prohlášení slíbila situaci dlužníků řešit, pomoct by jim měla novela insolvenčního zákona. Dosud se při splacení 30 procent závazků mohl dlužník zbavit dluhů během pěti let, nově by se tato lhůta měla zkrátit na tři roky.
Návrh tento týden kritizovali zástupci Svazu měst a obcí a také bytových družstev. Věřitelé by podle nich mohli přijít o miliardy korun. „Tyto peníze by potom skutečně chyběly a musely by se na ně v krajním případě složit sousedé. Z bydlení v bytových domech se svým způsobem může stát riziko, že bude ohrožen i můj majetek a že bych se z důvodu dluhů svých sousedů mohl sám dostat do problémů,“ varuje Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev.
Podmínky budou přísnější
Zástupci neziskových organizací ale upozorňují, že podmínky pro vstup do oddlužení budou přísnější. „Člověk bude vpuštěný jenom v případě, že jeho příjem bude odpovídat jeho možnostem, zohlední se pohlaví, věk, vzdělání, region. V žádném případě nepůjde člověk do oddlužení s minimální srážkou 2200 korun,“ upozorňuje Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství z Člověka v tísni.
Novela přenáší do legislativy evropskou směrnici o oddlužení. Předpis se týká živnostníků a drobných podnikatelů. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky směrnice vyloženě nenařizuje, že tříleté oddlužení musí být jak pro podnikatele, tak pro fyzické osoby. „Ale doporučuje to. Například v Německu a v Rakousku to funguje, takže se domníváme, že by to mohlo fungovat i u nás.“
Ministerstvo spravedlnosti nyní vypořádává připomínky k novele. Do sněmovny by podle mluvčího resortu mohla zamířit ještě před létem.
Zájem o poradny
Hodně zájemců o odborné rady eviduje i organizace Člověk v tísni. Radit se s dluhy chodí senioři, samoživitelé, ale i lidé v produktivním věku. Přibylo taky podnikatelů. „Za doby covidu přišli lidé o svoje příjmy, museli podnikání uzavřít, vznikly jim nějaké závazky, kterým se už nedokázali postavit jinak než tím, že v tuhle chvíli řeší dluhy,“ říká Kristýna Kuhn, dluhová poradkyně a koordinátorka sociálních služeb z Člověka v tísni.
Poradna, ve které Kuhn působí, má v současné době na čekací listině čtyřicet lidí. Poradny lidem pomáhají dluhy zmapovat a zanalyzovat jejich situaci. V případě, že splňují podmínky, navrhnou oddlužení. O tom ale rozhoduje vždy soud.
S navrácením úroků, poplatků i penále z nebankovních úvěrů se lidem snaží pomoct projekt Neplaturoky.cz. „Vyvinuli jsme postupy v rámci celého spektra jednotlivých nebankovních institucí. Dnes víme, jak s jednotlivými případy naložit,“ říká advokát Tomáš Krejčí, který se podílel na vzniku webu, kde se lidé mohou poradit nebo najít kontakt na odborníky.
Počet nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů se nyní pohybuje kolem devadesáti, jsou navíc pod dohledem České národní banky. Část ze zaniklých firem ovšem funguje dál, přesunula se do nelegální oblasti.
