Za roční padesátitisícovou půjčku mohou lidé zaplatit o desítky tisíc víc, než si půjčili. Úvěr je může stát navíc až 85 tisíc korun. Další desítky tisíc pak lidé zaplatí, pokud se dostanou do potíží se splácením. Ukázala to analýza nabídky 35 bank a nebankovních institucí, které smějí v Česku spotřebitelské úvěry poskytovat. Výsledky a žebříček institucí zveřejnila společnosti Člověk v tísni (ČvT), která Index úvěrování poprvé sestavila před deseti lety.
Autoři se zaměřili na 16 kritérií: například na náklady půjčky, sankce při potížích se splácením, vstřícnost ke klientům či dostupnost a srozumitelnost informací v bankách i nebankovních společnostech. Zajímaly je podmínky pro úvěr 50 tisíc korun při ročním splacení.
Instituce mohla získat nejvýš 100 bodů. Vítěz měl 82 bodů, společnost na poslední příčce 33 bodů. Analýza zjistila, že za roční padesátitisícovou půjčku zaplatí lidé v různých institucích od 2228 do 85 159 korun. Pokud dlužník nezvládne půl roku splácet, může ho to na sankcích stát od zhruba 5000 do 45 tisíc korun.
„Půjčíte si 50 tisíc korun a vrátíte 50 tisíc plus 80 tisíc korun. Slyšíme, že je to v pořádku kvůli rizikovosti klienta. Není. Půjčka může být pro rizikového klienta dražší, pokud ale nemá na to, aby ji splácel, řešením není, že mu ji zdražím, ale že mu ji neposkytnu,“ uvedl finanční analytik ČvT David Borges. A argument, že cena odráží riziko, je podle něho falešný.
„Od r. 2009, kdy jsme vydali náš první index, se mnohé změnilo k lepšímu. Stále ale platí, že vás špatná půjčka může stáhnout do problémů končících třeba až exekucí. Z nedávného průzkumu agentury G82 ostatně vyplynulo, že se ve finančních potížích v posledním roce ocitlo dvacet procent českých zaměstnanců. Významná část z těchto lidí přitom zároveň uvedla, že ve stejné době čerpala spotřebitelský úvěr. Náš index proto záměrně zveřejňujeme před Vánocemi, kdy počet lidí sahajících po půjčce tradičně stoupá,“ říká analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.
Analytici varují především před revolvingovými úvěry v kombinaci s vysokou úrokovou sazbou. Upozorňují na půjčky, kde není předem stanovena pevná splátka, ale jen splátka minimální. Při jejím využití se splacení oddaluje a kvůli vysokému úroku také výrazně prodražuje.
Pozor na nesplatitelné půjčky
Autor analýzy David Borges zároveň varuje, aby si lidé dávali pozor na téměř nesplatitelné půjčky. Jedna z firem totiž klientům účtuje měsíční úrok 20 procent, přičemž stejně velká je i minimální splátka. „Při využití minimální splátky je pak tato půjčka prakticky nesplatitelná,“ varuje Borges.
Problém někdy představuje naopak i předčasné splacení. Podle zákona při něm sice věřitel nesmí požadovat víc než procento z vypůjčené částky, některé společnosti ale ustanovení obcházejí. Žádají třeba desetitisíce za administrativní poplatky. Potíže mohou způsobit také různé sankce, a to například za prodlení či za nenahlášení změny příjmu v nemoci či po ztrátě práce.
Kolem 70 procent věřitelů umožňuje před podpisem smlouvy odhadnout výši měsíčních splátek a celkovou zaplacenou sumu díky úvěrové kalkulačce na webu. Téměř třetina společností ale výpočet nákladů podmiňuje zasláním osobních dat. Desítka pak na internetu nemá ani výši úrokové sazby, nebo aspoň její horní mez.
Většina společností zjišťuje informace o žadatelích aspoň v jednom z bankovních či nebankovních registrů, aby prozkoumala jejich schopnost splácet. Ukládá jim to zákon. Podle autorů to neplatí u dvou společností.
Dluhoví poradci radí, aby lidé předem dobře zvážili, jestli půjčku opravdu potřebují. Znát by měli měsíční splátku, celkovou splácenou částku či sankce z prodlení. Vědět by měli také to, zda není nutné ručit třeba nemovitostí.
Zkontrolovat by měli ale i to, zda jsou ve smlouvě stejné poplatky a úroková sazba, jaké poskytovatel úvěru či zprostředkovatel nabízel. „Zvlášť pečlivou kontrolu doporučujeme v případě, že se jedná o půjčku, kterou nám nenabízí přímo poskytovatel, ale některý z jeho zprostředkovatelů. Obezřetnost je ale namístě vždy,“ říká Borges.
