Dlužíte a nevíte kolik a kde? Je několik možností, jak to zjistit, za většinu ale zaplatíte

Z pár stovek korun dluhu může být i několik desítek tisíc, zvláště tehdy, pokud člověk ani neví, že vůbec dluží. Možností, jak to zjistit, je několik, většinou se za ně však platí. Poradit se ale mohou lidé i zdarma, a to každoročně dvacátého listopadu v rámci akce Den bez dluhů.

Předcházet dluhům se vyplácí. Ne každý se totiž ocitne v tíživé situaci kvůli vlastní půjčce, ale třeba jen proto, že si dostatečně neprověřil, komu pronajal byt nebo od koho si kupuje auto. Dokládají to i různorodé příběhy lidí.

„Pronajal jsem svůj plně vybavený byt paní Evě. Poté, co mi nepřišla platba za první nájem, navštívil jsem ji v pronajímaném bytě, aby mi vysvětlila proč. K mému překvapení jsem ale v bytě našel svou starou televizi, rádio, novou mikrovlnku a další vybavení oblepené žlutými nálepkami s nápisem exekučně zabaveno. Paní Eva po chvíli mlžení přiznala, že je proti ní vedeno několik exekučních řízení a je nyní na mně, abych s exekutorem situaci vyřešil a doložil mu, že sepsané věci jsou výhradně v mém vlastnictví,“ popisuje svůj případ pronajímatel bytu Karel na webu České pošty.

Právě na některých jejích pobočkách si lze pořídit ověřený výpis z Centrální evidence exekucí. Zájemci se ale musí připravit na to, že za jednu stranu výpisu zaplatí 50 korun. Žádná veřejně dostupná databáze exekucí a dlužníků v exekuci, ve které by se dalo vyhledávat zdarma, totiž neexistuje.

Nicméně díky tomuto výpisu si lze věrohodně ověřit, zda byla na konkrétní subjekt nařízena exekuce podle exekučního řádu, který soudní exekutor byl pověřen jejím provedením, o jakou vymáhanou povinnost se jedná, kdy byla exekuce nařízena nebo zda byla pravomocně odložena či zastavena.

Tuto centrální evidenci vede, provozuje a spravuje Exekutorská komora ČR. On-line výpis tak lze získat také osobně v jejím sídle anebo na webu. Pokud lidé půjdou touto cestou, první přihlášení do databáze je zpoplatněno částkou 120 korun. Každé hledání stojí 60 korun pro prvních tisíc dotazů, do 10 tisíc dotazů pak 30 korun.

Je ale potřeba počítat s tím, že tento poplatek při hledání je nutné zaplatit několikrát. Poprvé při zadání jména, kdy vyběhne soupis všech lidí s exekucí na dané jméno. Když si zájemce položku rozklikne, aby viděl konkrétní exekuci, platí znova. Pokud je exekucí více, platí se za každou další rozkliknutou položku. Takto za prověření jedné osoby lze utratit i několik stokorun.

Nevládní organizace Otevřená společnost na webu mapaexekuci.cz přitom uvádí, že každý den je zahájeno více než 1863 nových exekucí a tento problém se týká každého desátého dospělého Čecha.

Do problému se ale může člověk dostat i v případě, že mu někdo ukradne doklady a půjčí si na jeho jméno, nebo pokud dluží člen rodiny či se případně dluh zdědí. Potřeba je ale také dávat pozor na dořešení dopravní pokuty nebo placení za energie.

V Česku působí několik registrů, kde se lze o dluzích informovat. Ani jeden ale není univerzální a je potřeba se obracet jen na ty oficiální. Zavedené registry jsou především Solus, který vede informace o těch, kdo jsou v prodlení se splátkami. Výpis se vydává i s žádostí přes web společnosti za poplatek do 250 korun podle formy a typu. Nebo lze získat elektronický výpis s aplikací pro mobilní telefon, kdy zaslání kódu vyjde na 30 korun, první SMS s výpisem stojí 99 korun a za další SMS se pak platí 30 korun.

Výhodou je, že kromě výpisu z registrů nabízí Solus také náhled do Centrální evidence exekucí i Insolvenčního rejstříku. Výpis pak přijde přímo na e-mail, a pokud se objednávka uhradí platební kartou, dorazí obratem. Vše je dostupné přes stránku NejsemDlužník.cz.

Data o půjčkách – i řádně splácených – evidují také Bankovní registr klientských informací (BRKI) a Nebankovní registr klientských informací (NRKI). Na stav svých dluhů se lidé můžou poptat u obou rejstříků přes jednu webovou stránku www.kolikmam.cz. Výpis stojí v elektronické podobě 100 korun z každého z obou rejstříků, v papírové pak 200 korun plus poštovné.

V těchto registrech si poskytovatelé obvykle zjišťují, jestli zájemci o půjčku řádně splácí své závazky či zda už nemají půjček moc. Výpis proto informuje o všech půjčkách a závazcích dané osoby, které jí poskytly banky, stavební spořitelny, splátkové, úvěrové, leasingové a další finanční instituce. 

A kdo je v situaci, že neví, komu dluží, měl by oslovit pro jistotu své pravidelné dodavatele služeb – energií, telefonu, internetu i finanční úřad, Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

Dotaz o dluzích lze směřovat i na příslušný okresní nebo obvodní soud v místě trvalého bydliště. Ten podle společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek, bezplatně poskytne výpis věřitelů, kteří v minulosti soudně vymáhali své dluhy. Pak je ale potřeba věřitele kontaktovat pro zjištění aktuální výše dluhu. A kdo si půjčil u malých společností třeba přes telefon a nemá v ruce ani papírovou smlouvu, může se obrátit s dotazem na Asociaci inkasních agentur.

Mezinárodní Den bez dluhů začala před 11 lety organizovat v Polsku společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a firemních zákazníků. Postupně se tato akce rozšířila i do Rumunska, Česka a na Slovensko. V Česku se Den bez dluhů koná tento rok poosmé. Podrobné informace jsou na webu www.nasedluhy.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 18 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...