Dlužíte a nevíte kolik a kde? Je několik možností, jak to zjistit, za většinu ale zaplatíte

Z pár stovek korun dluhu může být i několik desítek tisíc, zvláště tehdy, pokud člověk ani neví, že vůbec dluží. Možností, jak to zjistit, je několik, většinou se za ně však platí. Poradit se ale mohou lidé i zdarma, a to každoročně dvacátého listopadu v rámci akce Den bez dluhů.

Předcházet dluhům se vyplácí. Ne každý se totiž ocitne v tíživé situaci kvůli vlastní půjčce, ale třeba jen proto, že si dostatečně neprověřil, komu pronajal byt nebo od koho si kupuje auto. Dokládají to i různorodé příběhy lidí.

„Pronajal jsem svůj plně vybavený byt paní Evě. Poté, co mi nepřišla platba za první nájem, navštívil jsem ji v pronajímaném bytě, aby mi vysvětlila proč. K mému překvapení jsem ale v bytě našel svou starou televizi, rádio, novou mikrovlnku a další vybavení oblepené žlutými nálepkami s nápisem exekučně zabaveno. Paní Eva po chvíli mlžení přiznala, že je proti ní vedeno několik exekučních řízení a je nyní na mně, abych s exekutorem situaci vyřešil a doložil mu, že sepsané věci jsou výhradně v mém vlastnictví,“ popisuje svůj případ pronajímatel bytu Karel na webu České pošty.

Právě na některých jejích pobočkách si lze pořídit ověřený výpis z Centrální evidence exekucí. Zájemci se ale musí připravit na to, že za jednu stranu výpisu zaplatí 50 korun. Žádná veřejně dostupná databáze exekucí a dlužníků v exekuci, ve které by se dalo vyhledávat zdarma, totiž neexistuje.

Nicméně díky tomuto výpisu si lze věrohodně ověřit, zda byla na konkrétní subjekt nařízena exekuce podle exekučního řádu, který soudní exekutor byl pověřen jejím provedením, o jakou vymáhanou povinnost se jedná, kdy byla exekuce nařízena nebo zda byla pravomocně odložena či zastavena.

Tuto centrální evidenci vede, provozuje a spravuje Exekutorská komora ČR. On-line výpis tak lze získat také osobně v jejím sídle anebo na webu. Pokud lidé půjdou touto cestou, první přihlášení do databáze je zpoplatněno částkou 120 korun. Každé hledání stojí 60 korun pro prvních tisíc dotazů, do 10 tisíc dotazů pak 30 korun.

Je ale potřeba počítat s tím, že tento poplatek při hledání je nutné zaplatit několikrát. Poprvé při zadání jména, kdy vyběhne soupis všech lidí s exekucí na dané jméno. Když si zájemce položku rozklikne, aby viděl konkrétní exekuci, platí znova. Pokud je exekucí více, platí se za každou další rozkliknutou položku. Takto za prověření jedné osoby lze utratit i několik stokorun.

Nevládní organizace Otevřená společnost na webu mapaexekuci.cz přitom uvádí, že každý den je zahájeno více než 1863 nových exekucí a tento problém se týká každého desátého dospělého Čecha.

Do problému se ale může člověk dostat i v případě, že mu někdo ukradne doklady a půjčí si na jeho jméno, nebo pokud dluží člen rodiny či se případně dluh zdědí. Potřeba je ale také dávat pozor na dořešení dopravní pokuty nebo placení za energie.

V Česku působí několik registrů, kde se lze o dluzích informovat. Ani jeden ale není univerzální a je potřeba se obracet jen na ty oficiální. Zavedené registry jsou především Solus, který vede informace o těch, kdo jsou v prodlení se splátkami. Výpis se vydává i s žádostí přes web společnosti za poplatek do 250 korun podle formy a typu. Nebo lze získat elektronický výpis s aplikací pro mobilní telefon, kdy zaslání kódu vyjde na 30 korun, první SMS s výpisem stojí 99 korun a za další SMS se pak platí 30 korun.

Výhodou je, že kromě výpisu z registrů nabízí Solus také náhled do Centrální evidence exekucí i Insolvenčního rejstříku. Výpis pak přijde přímo na e-mail, a pokud se objednávka uhradí platební kartou, dorazí obratem. Vše je dostupné přes stránku NejsemDlužník.cz.

Data o půjčkách – i řádně splácených – evidují také Bankovní registr klientských informací (BRKI) a Nebankovní registr klientských informací (NRKI). Na stav svých dluhů se lidé můžou poptat u obou rejstříků přes jednu webovou stránku www.kolikmam.cz. Výpis stojí v elektronické podobě 100 korun z každého z obou rejstříků, v papírové pak 200 korun plus poštovné.

V těchto registrech si poskytovatelé obvykle zjišťují, jestli zájemci o půjčku řádně splácí své závazky či zda už nemají půjček moc. Výpis proto informuje o všech půjčkách a závazcích dané osoby, které jí poskytly banky, stavební spořitelny, splátkové, úvěrové, leasingové a další finanční instituce. 

A kdo je v situaci, že neví, komu dluží, měl by oslovit pro jistotu své pravidelné dodavatele služeb – energií, telefonu, internetu i finanční úřad, Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

Dotaz o dluzích lze směřovat i na příslušný okresní nebo obvodní soud v místě trvalého bydliště. Ten podle společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek, bezplatně poskytne výpis věřitelů, kteří v minulosti soudně vymáhali své dluhy. Pak je ale potřeba věřitele kontaktovat pro zjištění aktuální výše dluhu. A kdo si půjčil u malých společností třeba přes telefon a nemá v ruce ani papírovou smlouvu, může se obrátit s dotazem na Asociaci inkasních agentur.

Mezinárodní Den bez dluhů začala před 11 lety organizovat v Polsku společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a firemních zákazníků. Postupně se tato akce rozšířila i do Rumunska, Česka a na Slovensko. V Česku se Den bez dluhů koná tento rok poosmé. Podrobné informace jsou na webu www.nasedluhy.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 1 hhodinou

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 16 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 19 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

Evropský pohled