„U rozhodování, koho bude člověk volit, jsou klíčové vize politika a základní kroky, jak tuto vizi plánuje naplnit. Jinak není věrohodná,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem sociolog z PAQ Research Daniel Prokop. Dalšími aspekty, které dlouhodobě formují volbu, jsou podle něj ekonomika, debaty či politická aktivita. Soudí, že „voliči jsou chytřejší, než si o nich politici myslí“, je ale překvapivé, kolik je nerozhodnutých.
Volební výsledky jsou standardně napříč regiony výrazně jiné, záleží na ekonomice a prosperitě konkrétního regionu. Podle Prokopa je potřeba, aby stát začal více pomáhat oblastem, které to potřebují. „Reprezentanti jednotlivých regionů mohou zlepšit vzdělání, ale s daňovým mixem nic neudělají. Lokální politici nezmění rozpočtové otázky, nezmění způsob rozdělení dotací. To je na vládě nebo krajské reprezentaci,“ dodal.
Na otázku moderátora, proč tedy kabinet regionům aktivněji nepomáhá, Prokop odpověděl, že Národní ekonomická rada vlády (které je Prokop členem) přišla s plánem rozvoje regionů zaměřeným na strategičtější rozdělení dotací. „Hlavní pointou je změnit využívání dotací, nehradit nimi průběžné financování. Dotace mají být na velké strategické inovace a na projekty v regionech,“ doplnil.
Role volebních průzkumů
Nedílnou součástí voleb jsou také předvolební průzkumy. „Je překvapivé, jak jen malá část lidí je rozhodnuta, koho bude volit, a zároveň jak málo lidé stabilně hlasují pro stejnou stranu. Podle výzkumů je to čtyřicet až padesát procent. Zbytek si není jistý, šel by jinam, anebo nevolil vůbec,“ podotkl Prokop.
Průzkumy ovšem nemůžou zaznamenat všechny faktory, zejména pak ekonomiku. „Příkladem je (americký prezident) Donald Trump. Volili ho nízkopříjmový lidé, i přes to, že byli nezávislí nebo demokrati. Patří sem také geopolitické vlivy a strategické hlasování, ale ekonomika určuje základ hlasu, který lze jen těžko překonat,“ uvedl.
Prokop se také vyjádřil ke kritice průzkumů, která je postavena na tom, že jsou špatné a nevychází, protože lidé neříkají vždy to, co si doopravdy myslí.
„Zásadní je, jak průzkumy kontrolovat. Zjistili jsme, že pokud je rozhovor nahráván, tak se odpovědi zpřesňují. Když se rozhovory nekontrolovaly, tak si část tazatelů vymýšlela,“ upozornil. Druhá věc je podle něj kvalita vzorku, který je potřeba mít reprezentativní, aby odpovídal tomu, jaké například vzdělání mají různí lidé v různých věkových kategoriích.
Doplnil také, že se rozvinula metodika, v rámci které může respondent označit více stran, ze kterých je pak preference průměrována.
