Daniel Prokop strana 3 z 3

Současná pandemie a restriktivní opatření proti jejímu šíření nejvíce ekonomicky dopadají na lidi s nestabilním zaměstnáním, uvedl v pořadu Interview ČT24 sociolog Daniel Prokop. Tedy kupříkladu na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ve službách, lidi mající dohody o provedení práce či dostávající příjem „na ruku“ v rámci šedé ekonomiky.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD) se v úterý nedohodly na podobě rozpočtu resortu práce na příští rok. Důvodem jsou hlavně výdaje na sociální služby a na přídavek na děti. Ministerstvo práce na ně požaduje navíc kolem 7,5 miliardy, uvedla po jednání Schillerová. Podle ní bude jednání pokračovat ještě tento týden. Šéfka financí se naopak dohodla v úterý s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD) na rozpočtu jeho resortu v příštím roce.

Zkoušet celostátně korespondenční volbu či volbu elektronickou tři měsíce před krajskými a senátnimi volbami by byl velký hazard. Je však možno zkusit například mobilní volební jednotky, jejichž členové by byli chráněni před nákazou koronavirem a umožnily by volit i lidem v karanténě, uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM) politolog a rektor Metropolitní univerzity Praha Michal Klíma. Sociolog PAQ Research a Institutu sociologických studií FSV UK Daniel Prokop pak připomněl dosavadní odpor některých politických stran před zavedením možností korespondenční volby v Česku.

Pandemie odhalila, že sociální systém neumí rychle pomáhat. Státu navíc chybí potřebné datové analýzy, tvrdí sociolog Daniel Prokop, který stojí v čele výzkumné společnosti PAQ Research. Sám se na některých protikrizových opatřeních podílel jako člen Národní ekonomické rady vlády, přesto uznává určitá pochybení. „Řada opatření byla pomalá, dohodářům jsme měli pomoci před dvěma měsíci,“ říká.

Zásadní je v době krize udržet zaměstnanost, tvrdí sociolog Daniel Prokop, který je členem Národní ekonomické rady vlády. Finanční nejistota snižuje důvěru v instituce demokratického státu a stres může vést například k domácímu násilí, upozorňuje. Varuje také před tím, aby vlnu společenské solidarity nevystřídal pocit ukřivdění a nevraživosti. „Sociální zabezpečení je potřeba pro všechny části společnosti,“ říká v Interview ČT24.