Česká ekonomika letos v 1. čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval – byl na desetinu stejný.
„Jsme mírně pod průměrem Evropské unie, která mezičtvrtletně rostla, zatímco my jsme stagnovali,“ řekl na tiskové konferenci předseda ČSÚ Marek Rojíček. Země ve střední Evropě podle něj mají společné, že jejich ekonomický výkon tlačí dolů spotřeba ovlivněná inflací, nahoru ho naopak táhne export.
Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Pozitivní vliv naopak měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka.
V mezičtvrtletním srovnání ekonomika v předchozích dvou kvartálech klesala a dostala se tak do technické recese. V letošním prvním čtvrtletí se tedy pokles zastavil, ale do růstu navzdory původnímu odhadu ČSÚ nepřešel.
„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního vývoje HDP v prvním čtvrtletí rostoucí zahraniční poptávka a spotřební výdaje vládních institucí. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu klesly
Výdaje na konečnou spotřebu klesly od ledna do konce března mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 3,2 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 1,2 procenta. „Pokles nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb,“ uvedli statistici.
Meziročně klesly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 6,4 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,9 procenta a meziročně o 3,9 procenta.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 1,1 procenta. V mezičtvrtletním srovnání k růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti.
Vývoz vzrostl o 9,5 procenta
Horší výsledek byl v peněžnictví a pojišťovnictví. Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílel průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Negativní vliv mělo stavebnictví a rovněž obchod, doprava, ubytování a pohostinství.
Saldo zahraničního obchodu dosáhlo 93,7 miliardy korun, bylo tak meziročně o 92,7 miliardy vyšší. Vývoz vzrostl o 9,5 procenta, nejvyšší podíl na tom měl export elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz se zvýšil o 3,3 procenta.
Zaměstnanost v Česku v prvním čtvrtletí podle dat ČSÚ proti předchozímu kvartálu vzrostla o 0,4 procenta, meziročně byla vyšší o 1,4 procenta. Rojíček podotkl, že tak v Česku nenastala situace obvyklá pro období recese, kdy se zvyšuje počet nezaměstnaných a zpomaluje mzdová dynamika. „Situace na trhu práce je z hlediska zaměstnanců stále relativně pozitivní,“ uvedl.
Analytici letos čekají mírný růst
„Ačkoli jsou hodnoty nepatrně horší, než indikoval první předběžný odhad, stále jsou příznivější, než činily původní tržní odhady předpokládající mírný propad ekonomiky začátkem roku a pokračující mírnou recesi,“ soudí analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Pozitivní impulz k růstu představoval podle něj export vzhledem k dokončování výroby díky zlepšení dodavatelských vztahů, naopak spotřeba domácností pokračovala v poklesu. Za celý letošní rok tuzemská ekonomika podle něj mírně vzroste.
Hlavní ekonom Deloitte, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek nepovažuje nynější kondici české ekonomiky za optimální. „Možná vystoupila z recese, ale přešlapuje na místě. Očekávaný růst se stále ještě nedostavil. Máme stagnující ekonomiku s vysokou inflací,“ shrnul.
„Výsledek HDP za první kvartál nás utvrzuje v názoru, že ekonomika letos pozvolna poroste,“ doplnil analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Odeznívající brzdou bude podle něj spotřeba domácností. Naopak zesilovat bude negativní efekt rozpouštění stavu zásob, jejichž hromadění na pozadí vysokých sazeb a utlumené poptávky nedává smysl, řekl.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek ve zveřejněných číslech nenachází žádný impuls, který by mohl v dohledné době českou ekonomiku nakopnout k vyššímu výkonu. Automobilový průmysl kvůli vyšší bázi svůj meziročně skvělý výkon už nezopakuje, míní. Otazník podle něj visí nad spotřebním chováním domácností, které by na jednu stranu mohlo pozitivně reagovat na pokles inflace, na druhou stranu bude muset vstřebat připravovaná úsporná opatření. Pro druhé čtvrtletí i celý letošní rok nadále čeká změny HDP blízko nuly.
Na spotřebu domácností by měly mít příznivý vliv klesající ceny energií a zmírnění inflace jako celku, což by se mělo začít pozitivně projevovat na vývoji průměrné reálné mzdy v české ekonomice, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Proto očekává celoroční výkon české ekonomiky v letošním roce na úrovni 0,4 procenta.
- HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.
