Spotřeba strana 3 z 4

Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

Díky tomu, jak lidé a firmy šetří na energiích, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo Česko zvládnout zimu bez větších problémů. V opačném případě by muselo dojít na regulace. Omezení dodávek ale ministr považuje za nepravděpodobné, uvedl v Událostech, komentářích. Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého jsou české firmy schopné snížit spotřebu ještě víc. Pokud jde o pomoc firmám, exministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že kvůli pozdní podpoře nejsou české firmy konkurenceschopné.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,7 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Výsledky se tak proti předchozímu odhadu z konce srpna nezměnily.

V prvním pololetí klesla v Česku spotřeba elektřiny i plynu. Elektřiny se spotřebovalo o tři procenta méně, plynu až o pětinu. Naznačuje to, že již na jaře začali lidé i firmy šetřit. Data navíc ovlivňuje i to, že loni byla řada firem omezena vládními restrikcemi.

Dva dny po sobě klesla průměrná denní teplota pod třináct stupňů Celsia a v řadě měst začala topná sezona. Letošní topné období je však jiné než to předešlé – doprovází ho dramatický vývoj na trzích s energiemi. Teplárny proto plánují zdražovat, některé už v příštích měsících, jiné až od nového roku.

Parametry takzvaného úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem se zvyšujícími se cenami energií, schválila ve středu vláda. Nárok na slevu na energie bude mít od letošního října každá domácnost. Příspěvek se bude vyplácet přes faktury za elektřinu bez ohledu na to, čím lidé vytápí. Nebude o něj třeba žádat a dodavatel ho započte automaticky.

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši patnácti procent. Informovali o tom společně ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic a šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS).

Spotřeba plynu v Česku v letošním prvním pololetí klesla podle ministerstva průmyslu a obchodu o pětinu. Bylo co omezovat, protože spotřeba plynu je v Česku jedna z nejvyšších v Evropě. Politici vyzývají, aby se šetřilo dál. Věří, že se jim podaří zajistit dostatek dodávek odjinud než z Ruska, že při dalším podobném poklesu spotřeby jako v prvním pololetí, by jimi již Česko bylo plně zásobené.

České domácnosti spotřebovávají méně zemního plynu. Od začátku loňského zdražování a počátku války na Ukrajině více spoří i firmy. Za prvních pět měsíců roku 2022 spotřeba meziročně klesla o pětinu, po očištění od vlivů počasí o desetinu. Jde tak o nejnižší statistiku v tomto období za posledních pět let. Vyplývá to z údajů společnosti Amper Meteo.

Lidé začínají nechávat v bankách méně peněz. Vklady českých domácností se poprvé téměř po pěti letech snížily – ukazují to nově dostupná data za březen. Podle expertů za to můžou mimo jiné vysoké účty související s bydlením. Menší úspory mají i živnostníci.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) představil plán na dostatečné naplnění zásobníků s plynem před nadcházející zimou. Ty se podle něj plní velmi rychle. Zásobníky jsou v současnosti naplněny z více než čtyřiceti procent, řekl Síkela. Česko podle něj bude v nákupech pokračovat, ministr počítá se zřízením postu státního obchodníka s energiemi, který má zvýšit bezpečnost.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v dalších měsících podle analytiků překoná i patnáct procent. ČNB tak podle nich bude ještě zvyšovat sazby. Kvůli vysoké inflaci se od září znovu mimořádně zvednou důchody.

Kvůli současné situaci na trhu s pohonnými hmotami řeší řidiči spotřebu vozů více než dříve. Patrné je to i při koupi auta. Pokud se totiž lidé například chystají koupit starší vůz, ptají se podle prodejců častěji právě na spotřebu. Vyšší zájem pak prodejci zaznamenali i u benzinových vozů.

Nejen ceny energií a pohonných hmot trápí české domácnosti, zdražují také některé potraviny. Například mouka v březnu zdražila meziročně o víc než 30 procent, stejně tak máslo. Rostou i ceny masa. Čeští řezníci se potýkají se změnami cen, nedostatkem některých druhů masa a poklesem zájmu zákazníků. Problémy mají také chovatelé prasat.

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.

Resort životního prostředí mění takzvané kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. Znamená to konec podpory plynových kotlů. Alternativ je víc, tepelná čerpadla nebo obnovitelné zdroje. Zájem o obě roste, jednak kvůli povinné výměně starých topenišť, ceně energií, ale i kvůli válce na Ukrajině a snaze domácností o větší soběstačnost. Na nový zdroj tepla tak můžou zájemci čekat i měsíce.

Generace nazývaná na západě „baby boomers“ (lidé narození po 2. světové válce) má zdaleka největší klimatickou stopu. V roce 2005 se lidé starší 60 let podíleli na emisích skleníkových plynů z 25 procent, ale v roce 2015 se tento podíl zvýšil na téměř 33 procent.

Louny jako první město v Československu spustilo ojedinělý projekt. Do vybraných domácností nechalo na radiátory instalovat přístroje, které nejen měřily, ale zejména regulovaly spotřebu tepelné energie. Výsledkem měla být úspora každého spotřebitele v řádech desítek procent.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Koronavirová epidemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé snědli nejvíc od začátku sledování, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v Česku stoupla.

Říká se jí rychlá móda a odpovídá na touhu některých lidí měnit šatník v závislosti na měnícím se střihu a barvách každé sezony s co nejnižšími nároky na vlastní peněženku. Fenomén ale živí nebezpečný trend plýtvání zdroji, energií a vodou. Nejlépe je vidět na nejsušší poušti světa v jihoamerickém Chile, kde se nachází pravděpodobně největší hřbitov rychlé módy na planetě.

Bývalí zákazníci Bohemia Energy mají na hledání nového dodavatele půl roku. Zatím jim energie dodává dodavatel poslední instance. Při hledání by si měli dát pozor mimo jiné na výši pokuty při odstoupení od smlouvy či na nekalé praktiky některých zprostředkovatelů.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 procenta, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny. Přispělo k tomu uvolnění restrikcí proti covidu-19, které výrazně zasáhly ekonomiku loni.

Pivovary v Česku loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, výroba meziročně klesla o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele se snížila o zhruba sedm litrů na osobu, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v zemi, ale i v zahraničí, uvedli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Spotřeba elektřiny v Česku v loňském roce i přes koronavirovou pandemii klesla meziročně jen minimálně, v posledním čtvrtletí dokonce mírně rostla. Na Twitteru to uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Firma je distributorem elektřiny zhruba na dvou třetinách území České republiky. Covid měl podle společnosti nicméně vliv na strukturu spotřeby. Snížila se v podnicích, rostla naopak u domácností.