Benzin za týden mírně zlevnil, nafta dál zdražuje a stojí přes 47 korun

Nahrávám video

Benzin v Česku od minulého týdne mírně zlevnil, nafta dál zdražuje. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 42,82 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. O 49 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,34 korun. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Podle analytiků ceny v nejbližším období klesnou.

Pohonné hmoty začaly zdražovat na začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu. Cena Naturalu 95 se dostala na nejvyšší hodnoty od začátku srpna, nafta je nejdražší zhruba od poloviny července.

Na začátku letních prázdnin se průměrná cena Naturalu blížila 48 korunám za litr, což byla dosud nejvyšší úroveň. Zhruba stejně tehdy stála nafta, dražší byla jen na jaře krátce po vpádu ruské armády na Ukrajinu.

„Zejména u benzinu očekáváme v nejbližším týdnu snížení ceny o více než 1,2 koruny za litr. U nafty by zlevnění mělo být na úrovni desítek haléřů,“ řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Ceny pohonných hmot mají po letním období tendenci spíše klesat, doplnil analytik Purple Trading Jaroslav Tupý. Zdražování v posledních týdnech způsobily podle něj především stávky francouzských rafinérií, ale část z nich už je v provozu. Velkou hrozbu ale představuje částečné embargo na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU, které začne platit na začátku prosince, dodal.

Pohonné hmoty v Česku začaly zlevňovat zhruba od začátku července, výjimkou byl konec prázdnin. Začátkem října se tento trend otočil poté, co se spotřební daň z benzinu vrátila z 11,34 koruny na 12,84 koruny za litr. Nižší daň na benzin i na motorovou naftu platila v Česku od června. U nafty zůstala snížená sazba do konce roku 2023, činí 8,45 koruny na litr. Spotřební daň z pohonných hmot vláda snížila kvůli jejich vysokým cenám po vypuknutí války na Ukrajině.

Nyní je benzin v Česku o 6,32 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 11,90 korun na litru méně.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 42,36 korun. Nafta je nejlevnější v Královéhradeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 46,91 korun. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 43,62 koruny a nafta se tam tankuje za 48,04 korun za litr.

Spotřebu výrazně ovlivňuje styl jízdy

V době drahých paliv může k nižší spotřebě vést změna stylu jízdy. Podle profesionálních řidičů to může být až o třetinu. V těžší pozici jsou městští šoféři, které při cestování brzdí kolony či semafory. Auta totiž nejvíc paliva „zhltnou“ při rozjezdech.

Majitel autoškoly Václav Volf usedá do auta skoro denně. Podle něj si lidé často neuvědomují, co všechno zbytečně zvyšuje spotřebu jejich vozu. „Snažíme se eliminovat zbytečné rozjezdy a jedeme tak, abychom drželi otáčky optimálně kolem patnácti set,“ radí.

Důležité je podle něj taky omezit krátké cesty. Studený motor totiž spotřebuje víc paliva. Nejúspornější je na běžné silnici rychlost kolem 80 kilometrů v hodině, na dálnicích pak zhruba o 30 kilometrů vyšší.

Volf rovněž doporučuje odmontovat střešní boxy, pokud je nutně nepotřebujeme, i to snižuje spotřebu. Šoféři by se měli zaměřit i na zbytečnou zátěž. Každých sto kilogramů navíc přidá ke spotřebě jeden litr na sto kilometrů. Ideální je také jet trasou, kde nejsou kolony. Způsoby, jak šetřit, jsou přitom shodné u aut na naftu i benzin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 52 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 14 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 16 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Evropský pohled