Dva dny po sobě klesla průměrná denní teplota pod třináct stupňů Celsia a v řadě měst začala topná sezona. Letošní topné období je však jiné než to předešlé – doprovází ho dramatický vývoj na trzích s energiemi. Teplárny proto plánují zdražovat, některé už v příštích měsících, jiné až od nového roku.
Třebovická teplárna, která je největším dodavatelem tepla na severní Moravě a ve Slezsku, plánuje zvýšit ceny až v novém roce. Podle ředitele Regionu Morava společnosti Veolia Kamila Vrbky však zatím není jisté, o kolik teplárna zdraží.
„Stále ještě počítáme, protože jak víte, komodity, jako je plyn a elektřina, skáčou ve stovkách procent nahoru. Myslím si, že my se tak příští rok chovat nebudeme. Budeme zdražovat, ale nikoliv v násobcích,“ sdělil Vrbka.
O kolik zvednou ceny Teplárny Brno, bude známo až na začátku října, zatím se řídí ceníkem z loňského roku. „Naši zákazníci budou určitě šetřit. Doba je tomu nakloněna. Ceny energií šly obecně nahoru, promítne se to do všech domácností,“ uvedl ředitel správy zdrojů a sítí Tepláren Brno Tomáš Weigner.
Některé obyvatele rostoucí ceny energií netrápí, obvykle totiž topí dřevem. „Prostě si zatopím, kdy chci. Kdyby byla zima v květnu, zatopím si v květnu,“ říká pan Vladimír Luňáček z obce Roubanina na Blanensku. Plyn a elektřinu tak potřebuje pouze na vaření a nabíjení elektroniky.
Teplárny zahájily sezonu, naplno však zatím nefungují. Všechny své zdroje tepla zapnou, až se ochladí ještě více. V případě teplejšího počasí mohou firmy vytápění znovu omezit, nadcházející čtyři týdny ale budou v Česku teplotně podprůměrné. Již tento týden mohou být podle předpovědi hydrometeorologického ústavu i v nížinách přízemní mrazíky.
Výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek v Devadesátce ujistil, že teplárny se už od jara na topnou sezonu připravovaly. „Věděli jsme, že bude problém se zemním plynem, ať už s jeho cenou, nebo s jeho dodávkami, takže teplárny se v rámci možností připravovaly, a dokonce se podařilo některá opatření prosadit, například aby ty teplárny, které měly přejít z uhlí nebo z topného oleje na zemní plyn na konci letošního roku, mohly zůstat u uhlí,“ popsal Hájek.
Zda se bude zastropování cen týkat i tepláren, které využívají zemní plyn, není podle Hájka zatím jasné. Zároveň upozornil, že cena tepla je věcně usměrňována a přesně stanovena Energetickým regulačním úřadem, co se do cen tepla dá započítávat. „Na úrovni tepláren žádné nějaké prostředky hledat nejde, je potřeba je hledat v těch vstupech. Co se máme snažit a jsme schopni to zařídit, jsou únosné ceny tepla, k tomu zdražení určitě dojde,“ doplnil Hájek.
Výši spotřeby ovlivňuje i počasí a tepelné ztráty
Doba, kdy je potřeba domy a byty v Česku vytápět, trvá podle historických měření zpravidla něco přes osm měsíců. Dostatečné zateplení ji ale může o dvacet i více dnů zkrátit. Co se spotřeby týče, záleží nejen na velikosti obydlí a způsobu užívání, ale také na tepelných ztrátách a počasí.
Například čtyřčlenná domácnost v rodinném domě, ve střední klimatické oblasti s průměrnou venkovní teplotou 3,8 stupně Celsia, ročně odebere přes dvacet megawatthodin (MWh) zemního plynu. Pokud topí elektřinou, padne na topení včetně ohřevu vody necelých čtrnáct megawatthodin.
Spotřeba na topení u bytu o rozměrech zhruba sedmdesát metrů čtverečních dosáhne v průměru pěti megawatthodin. Elektrický přímotop spolyká 0,3 megawatthodiny ve vysokém tarifu a přes tři megawatthodiny v nízkém, označovaném jako noční proud.
Energetický analytik Jan Béreš upozornil, že lidé se i díky šetření a zastropování cen energií nedostanou na ceny, které platili za eletřinu a plyn loni. „V rámci elektřiny se můžou dostat třeba na nějakých dvacet procent úspory dolů v rámci celkové spotřeby domácnosti, nicméně ve vyúčtování bude roční fakturace minimálně o šedesát až sedmdesát procent vyšší, než byla se starými cenami,“ upřesnil.
Řada lidí se nyní kvůli vysokým cenám vrací k tuhým palivům. Zmíněná modelová čtyřčlenná domácnost spálí skoro pět tun dřeva, hnědého uhlí asi tři a půl tuny.
