Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.
U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 megawatthodin (MWh), původně se navrhovala spotřeba do 630 MWh. Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny, řekl na brífinku po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). „Ceny budou zastropované na celý příští rok s tím, že do záloh by se rozhodnutí a snížené ceny měly začít projevovat už během listopadu,“ očekává Fiala.
Ministři zároveň zrušili takzvaný úsporný tarif na příští rok, což avizovali již dříve. Experti se tomu nediví. „Byl to první výkřik do tmy, nebylo to vůbec ucelené ani směrované na nejpotřebnější. (…) Ty finance by se daly směrovat lépe a tam, kde jsou potřeba,“ charakterizoval úsporný tarif analytik Jan Béreš v 90' ČT24. Podle energetického konzultanta Jiřího Gavora nebyl ve skutečnosti úsporný tarif až tak úsporný vzhledem k tomu, že to byl plošný nástroj.
Cenové stropy jej nahradí, budou ve výši avizované již dříve. Je to 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Reálně tedy lze u elektřiny očekávat cenu kolem 9000 korun za MWh, respektive 9 korun za kilowatthodinu. U ceny by mohla být konečná cena kolem 4 korun za kilowatthodinu. Fiala zmínil, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) zdůraznil, že zastropování se bude týkat velmi širokého spektra podnikatelů, veřejné správy i zdravotnických zařízení, do kterých spadá například většina lázeňských provozů. Malé a střední firmy, které mají roční spotřebu plynu od 630 do 4200 MWh, budou moci na tuto spotřebu čerpat zastropování do 80 procent své nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Vláda podle něj v návaznosti na rozhodnutí EU připravuje také opatření pro velké podniky.
Opozice: Pomoc měla být vyšší
Stanovené cenové stropy přijdou opozičním politikům příliš vysoké. Místopředseda ANO a stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček má hlavně výhradu vůči maximální ceně 6 korun za kilowatt elektřiny, respektive 6000 korun za megawatt. „My dokážeme elektřinu vyrábět v řádu sta korun za megawatthodinu. Stropujeme to nesmírně vysoko,“ podotkl.
Podobně smýšlí místopředseda SPD Radim Fiala. „Jestliže to ČEZ vyrobí za 400 nebo 500 korun, tak se vejdeme do tří tisíc korun i se ziskem, s poplatky za distribuci a dalšími věcmi. Podle nás je zastropování na celkem sedm až devět tisíc za megawatthodinu příliš vysoké,“ vyčetl vládě.
Analytik Béreš naopak vnímá cenový strop tak, že „pomůže úplně všem“. Pocítí jej podle něj hlavně lidé méně motiví. „Pomůže to, aby mohli s něčím počítat, připravit se na to. Více movitým zákazníkům je to de facto jedno,“ poznamenal.
Nadšené však nejsou ani některé podniky. Generální ředitel Skláren Moravia Petra Binka z rozhodnutí kabinetu vyrozuměl, že se jeho provozů strop na cenu plynu nedotkne, protože odebírá násobně více než stanovených 4200 megawatthodin, na které se strop vztahuje. „Budeme se opět muset spolehnout sami na sebe a tyto ceny vkládat do našich výrobků směrem k zákazníkům. Uvidíme, jak dlouho to přežijeme,“ uvedl.
Naopak Michal Kulig z distribuční společnosti Yello, která patří do skupiny PRE, vnímá zastropování jako pokrok oproti úspornému tarifu. „To, co následuje, zastropování cen, pomůže mnohem víc než to, co bylo připraveno původně,“ srovnal. Jiří Gavor považuje za nejdůležitější, že je pro příští rok vše definitivně schváleno. „Z pohledu konečného spotřebitele, myslím, je už jasno. Je potvrzen cenový strop, o kterém vláda informovala,“ shrnul.
Státní obchodník s energiemi ještě letos
Podle Třešňáka se díky takto nastaveným opatřením bude zastropování týkat například také sportovních klubů, které často provozuje veřejná správa, nebo spadají do definice malých či středních podniků. Dodal, že vláda nadále připravuje státního obchodníka s energiemi, který pomůže s nákupem energií veřejným institucím. Vzniknout by měl ještě letos.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v tiskové zprávě konkrétně vyjmenovalo, že cenový strop se týká například vládních institucí, škol, poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb nebo provozovatelů městské hromadné dopravy. Nařízení umožňuje zastropování cen prodlužit i po konci příštího roku. Dodavatelé budou povinni do 30 dnů po vyhlášení cenového stropu upravit zákazníkům zálohy a zaslat jim upravený rozpis záloh.
„Zastropování začne platit automaticky, lidé nebudou muset o nic žádat. Stejně tak tomu je u úsporného tarifu, který pomůže lidem zvládnout vysoké ceny energií předtím, než začne fungovat zastropování,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Zákazník, který má sjednanou nižší cenu elektřiny či plynu, než je stanovený strop, hradí dodavateli sjednanou cenu podle smlouvy o dodávce nebo sdružených službách dodávky elektřiny či plynu. Stávající smluvní vztah zůstává nedotčen novou regulací – do té doby, dokud sjednaná nižší cena ve smlouvě platí.
Zavádí se také kontraktační povinnost, dodavatelé poslední instance budou mít povinnost nabídnout smlouvu na dodávky energií za zastropovanou cenu těm zákazníkům, na které se vztahuje cenový strop a kterým se nedaří uzavřít smlouvy na dodávky energií s jiným dodavatelem. Všem odběratelům, na které se vztahuje zastropování, budou mít všichni dodavatelé energie povinnost nabídnout maximální cenu, kterou stanovila vláda.
Vláda naopak nyní neprojednávala mimořádné zdanění neočekávaných zisků výrobců energie a dalších segmentů. Podle Fialy na podobě takzvané windfall tax pracuje ministerstvo financí, zohledňuje přitom páteční rozhodnutí Rady Evropské unie pro energetiku.
Mluvčí ministerstva financí avizovala, že úřad chce parametry daně představit ve čtvrtek. Fiala očekává schválení příslušného zákona během podzimu. „Budeme vycházet z toho, co evropské nařízení umožňuje,“ upřesnil předseda vlády. Očekává v této věci spolupráci opozice.
Nižší podpora pro část zdrojů energie
Státem vyplácená podpora pro takzvané podporované zdroje energie by měla v příštím roce klesnout z letošních zhruba 46 miliard korun o více než polovinu. Mohou za to vysoké ceny elektřiny, které už samotné zajišťují návratnost většiny investic i bez jakékoliv další podpory. V tiskové zprávě o tom ve středu informoval Energetický regulační úřad. Zároveň vydal také cenová rozhodnutí pro teplárenství a pro povinně vykupující a ceny spojené se zárukami původu.
Většina podpory podle Operátora trhu s elektřinou loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 40,8 miliardy korun, meziročně o 5,5 procenta méně. Solární elektrárny obdržely 27 miliard korun, bioplynové stanice přes sedm miliard, biomasa 3,4 miliardy, vodní elektrárny 2,2 miliardy a větrné zdroje přes jednu miliardu korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla, druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.
Stát loni na dotaci poskytl stejně jako v předchozích letech zhruba 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.
