Zdražování energií v Česku výrazně dopadá i na tisíce pacientů s nemocnými plícemi nebo dýchacími cestami. Ti totiž potřebují k životu přístroje, které jsou připojené na elektřinu. Vedení Národní rady osob se zdravotním postižením proto o podpoře jednalo s ministerstvem práce a sociálních věcí. To teď zvažuje rozšíření mimořádné okamžité pomoci.
Pro lidi, kteří kvůli nemoci potřebují být napojeni na přístroje, je zdražování energií velkou zátěží
3 minuty
Události ČT: Zdražování energií je problém pro nemocné závislé na přístrojích
Už šest let potřebuje plicní ventilaci dcera Jany Rosypkové Julie. „Dýchá za ni, je 24 hodin denně napojená na elektřinu,“ popisuje matka. Ukazuje také odsávací systém, který se používá až desetkrát denně. Julie má rovněž napojenou výživu, na elektřinu je i saturace.
Zálohy se rodině zvýšily na dva a půl tisíce korun měsíčně. Z každého dalšího vyúčtování má tak Jana Rosypková velký strach. Už teď platí vysoké částky za léky nebo pomůcky. „Na příspěvky nedosáhneme, protože přítel vydělává, Julinka má invalidní důchod. Nejde nikde ušetřit,“ přibližuje.
Podobný problém řeší i Jan Pažout, který se přes dvacet let léčí s chronickou obstrukční plicní nemocí. Závislý je na přístroji, který mu ze vzduchu dodává kyslík. „Tento přístroj bere kolem 200 wattů, plus když si vezmu inhalátor a čističku, tak mě to přijde měsíčně na patnáct set korun,“ řekl.
Pojišťovna hradí jen pronájem přístrojů
Nedostatek peněz na zaplacení elektřiny pacienti stále častěji řeší i s lékaři, kteří zařízení předepisují. Pojišťovna ale většinou hradí jen pronájem systému. „Existují i tlakové lahve, ale každý si asi umí představit, že není technicky možné, aby se u pacienta měnily tlakové lahve s kyslíkem, levnější varianta není,“ přiblížil přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně Milan Sova.
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása uvedl, že se na něj nedávno obrátila žena se zájmem o kyslíkovou bombu. „Nemůže mít elektrický oxygenerátor, protože na něj nemá peníze. Celá rodina se na ni skládá,“ uvedl.
Podobné problémy slyší od svých pacientů také zdravotní sestra a specialistka na domácí umělou plicní ventilaci Kamila Zikmundová. Lidem tak pomáhá se žádostmi o příspěvek na bydlení, což je zatím jediná možnost. „Jenom provoz ventilátoru jim průměrně zvyšuje náklady o tři až šest tisíc za rok. Je to mimořádná zátěž, protože ti lidé jsou na příspěvku na péči a invalidním důchodu,“ sdělila.
Václav Krása tak jednal s ministerstvem práce a sociálních věcí. Navrhoval například, aby se těmto lidem zvýšil příspěvek na mobilitu. Resort nyní pro tyto případy zvažuje rozšíření mimořádné okamžité pomoci.
