Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,7 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Výsledky se tak proti předchozímu odhadu z konce srpna nezměnily.
K meziročnímu růstu HDP přispěly podle dřívějšího vyjádření statistiků zejména výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Analytici pak upozornili na to, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
ČSÚ doplnil, že příjmy domácností podle sezonně očištěných údajů mezičtvrtletně klesly o 1,2 procenta a proti loňskému druhému čtvrtletí o 8,1 procenta. Reálná spotřeba domácností na obyvatele mezičtvrtletně stagnovala a meziročně se zvýšila o 0,9 procenta.
Stagnace příjmů
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil ve sledovaném období 41 072 korun, mezičtvrtletně byl tak reálně nižší o 3,2 procenta a meziročně o 9,5 procenta. „Výsledkem mezičtvrtletní stagnace příjmů domácností a růstu jejich výdajů byla nižší míra úspor, a to o 13,8 procenta. Mezičtvrtletně byly úspory domácností nižší o 1,9 procentního bodu a meziročně o 5,7 bodu,“ uvedli statistici. Míra investic domácností se podle nich proti prvnímu čtvrtletí zvýšila o 0,2 bodu a meziročně o 1,1 bodu na 10,2 procenta.
U nefinančních podniků míra zisku mezičtvrtletně stagnovala, zatímco meziročně klesla, činila 44,7 procenta. Jejich investice byly v mezičtvrtletním i meziročním srovnání vyšší, dosáhly 29,8 procenta. Mzdové náklady nefinančních firem meziročně vzrostly o 11,1 procenta.
„Firmám se v období energetické drahoty dařilo udržet si solidní výsledky, což bylo dáno jednak možností zvyšovat ceny i fixacemi, které část podnikatelského sektoru ještě využívala. To se ovšem postupně mění s přechodem na aktuální ceny energií,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové se firmám i ve druhém čtvrtletí dařilo přenášet vysoké ceny vstupních surovin na zákazníky, zároveň vyplácely zaměstnancům vyšší mzdy.
U domácností vnímá Dufek dopady inflace, která brzdí reálnou spotřebu a snižuje prostor pro finanční úspory. Podobný názor vyjádřila i Steckerová. „Vysoké ceny však budou míru úspor domácností tlačit směrem dolů i v dalších čtvrtletích. S tím bude spojený i pokles spotřeby domácností, což je i jedním z důvodů, proč si česká ekonomika projde ve druhé polovině letošního roku mírnou recesí,“ uvedla.
Také hlavní ekonom Deloitte David Marek očekává recesi, měla by ale být krátká. „Mohla by trvat dvě, tři čtvrtletí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které omezují všechny ostatní výdaje,“ poznamenal.
V prvním čtvrtletí česká ekonomika podle ČSÚ stoupla meziročně o 4,6 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta. Za celý letošní rok očekává ministerstvo financí růst HDP o 2,2 procenta a Česká národní banka zvýšení o 2,3 procenta.
