Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou.
Česká ekonomika dle ČSÚ ve druhém kvartálu meziročně klesla o 0,6 procenta
Události: Ekonomika na hraně recese (zdroj: ČT24)
„Meziroční vývoj HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivně opět působila zahraniční poptávka,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletní růst podpořila domácí poptávka, výdaje na konečnou spotřebu domácností stagnovaly.
K meziročnímu vývoji hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce pozitivně přispěl průmysl a informační a komunikační činnosti. Naopak negativní vliv mělo stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. V mezičtvrtletním srovnání klesla HPH ve většině odvětví národního hospodářství.
Zaměstnanost v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 procenta. V meziročním srovnání stoupla o 0,7 procenta.
Ekonomika v rámci celé Evropské unie podle rychlého odhadu Eurostatu stagnuje. Ve druhém čtvrtletí letošního roku oproti předchozím třem měsícům zůstala podle sezonně přepočtených dat beze změny. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o půl procenta. V prvním čtvrtletí stoupl HDP v EU o 0,2 procenta.
Analytici: Ekonomika bude stagnovat
První odhad ČSÚ o vývoji české ekonomiky ve druhém čtvrtletí se shoduje s predikcemi analytiků. Očekávali, že HDP Česka ve sledovaném období mezičtvrtletně opět stagnoval, případně o několik desetin procenta vzrostl a meziroční pokles ekonomického výkonu zůstal kolem půl procenta, o které se snížil v prvním čtvrtletí. Podle analytiků bude ekonomika stagnovat za celý letošní rok.
„Poslední výkon Česka je srovnatelný s Německem, jehož ekonomika vykázala mezičtvrtletní stagnaci. Lépe se v uvedeném kvartálu dařilo Francii či Španělsku, hůř naopak Rakousku či Švédsku,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Tuzemská ekonomika se nachází několik čtvrtletí na hraně recese a stagnace a působí na ni několik různorodých faktorů. Na spotřebu domácností stále doléhá pokles reálných příjmů z titulu vysoké inflace, nicméně spotřeba se již stabilizovala a v mezičtvrtletním pohledu stagnuje. Vysoké úrokové sazby spojené s ekonomickou nejistotou pak vedou k menší investiční aktivitě firem. Průmysl je zasažen slabší zahraniční poptávkou,“ zhodnotil mezikvartální vývoj hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Ve druhé polovině roku Seidler očekává větší mezičtvrtletní hospodářský růst, za celý rok ale podle něj bude výsledkem stagnace HDP. Upozornil přitom na riziko, které představuje slábnoucí zahraniční poptávka po produktech automobilového průmyslu.
„Druhá polovina roku by díky nižší inflaci měla být z pohledu české ekonomiky přece jen úspěšnější. Přesto celoročním výsledkem nebude asi nic jiného než kladná nula. S ohledem na vývoj v Německu, jako našeho hlavního obchodní partnera, asi nelze čekat nějaký zázrak,“ odhadl další vývoj hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč předpokládá zlepšení vývoje HDP ve druhém pololetí, zejména díky oživení spotřeby domácností díky zpomalení inflace. „Přesto ale za celý rok 2023 vykáže HDP České republiky v porovnání s rokem 2022 zhruba stagnaci. Samozřejmě si lze představit mírný celoroční růst české ekonomiky, stejně tak ale pro letošní rok nelze vyloučit mírný celoroční pokles HDP,“ prohlásil.
Munzar a Balaštíková se přeli o příčinu inflace
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) v pořadu 90' zmínil, že současný stav je důsledek toho, že nejen Česko, ale celá EU bojuje s inflací. „Všechny centrální banky začaly s různou mírou intenzity používat restriktivní monetární politiku, aby inflaci zabrzdily,“ uvedl s tím, že je to „něco za něco.“ „Buď chceme podporovat, byť uměle, ekonomický růst, ale v tom případě nemůžeme bojovat s inflací, a nebo můžeme bojovat s inflací, ale zároveň to má tyto důsledky. A já inflaci považuji za daleko větší problém,“ podotkl.
Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Margity Balaštíkové (ANO) se měl také schodek konsolidovat pomaleji a pokud by se rozjela a nebrzdila ekonomika, tak by se nebrzdil hospodářský růst. „To, že se občané bojí a nenakupují, tak to je kvůli krokům vlády, které jsou nepředvídatelné,“ podotkla. „Jestliže nám ministři půl roku tvrdí, že nebudou zvyšovat daně a sahat na důchodový systém a pak to udělají, tak samozřejmě každý, kdo má peníze, tak se snaží svůj vklad ochránit, protože neví, co přijde jako další krok,“ dodala.
90' ČT24: Odhad HDP a hospodaření státu (zdroj: ČT24)
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v pořadu řekl, že česká ekonomika na tom není dobře. „Situace je poměrně nepříjemná, dobrým výsledkem za letošní rok bude stagnace české ekonomiky,“ podotkl s tím, že to ukázala čísla za průmyslovou výrobu a také hospodářský růst za první dva kvartály. „Je tam meziroční pokles už podruhé za sebou a snad jediné pozitivum je miniaturní mezikvartální růst. Z toho nejhoršího jsme venku, jsme na dně a dá se očekávat, že situace buď bude o něco lepší, a nebo taková ještě několik měsíců bohužel zůstane.“ Podotkl, že firmám nepomůže stát ani centrální banka, ale musí si především poradit samy.
Důvody takového vývoje jsou podle ekonoma České spořitelny a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka strukturální. „Česko se začíná vydávat jinou cestou, než kterou jde hlavní proud v Evropě, což už stojí za reakci nejen ze strany státu, ale i firem a zaměstnanců.“ Zamezit strukturálnímu zaostávání mohou podle něj velmi robustní investice, ale nemá jít o investice za každou cenu. Podotkl, že musí být cílené, například do energetiky či čipové ekonomiky.