Růst o 1,3 procenta očekává letos od české ekonomiky Hospodářská komora. Její makroekonomická prognóza také počítá s růstem mezd, a to jak numericky, tak i reálně. Průměrná mzda by měla podle komory stoupnout o 6,1 procenta a reálná mzda o 3,4 procenta. Inflace by podle prognózy měla v průměru být 2,7procentní.
Porostou mzdy i celá ekonomika, čeká Hospodářská komora
UDÁLOSTI: Oživení české ekonomiky (zdroj: ČT24)
Hospodářská komora je ve své makroekonomické prognóze nejoptimističtější z autorů dosud vydaných prognóz. Zatímco Česká národní banka v únoru avizovala pro letošek růst hrubého domácího produktu jen o 0,6 procenta a ministerstvo financí v zatím poslední prognóze z ledna počítalo s růstem o 1,2 procenta, komora nyní přišla s číslem 1,3 procenta.
Takový růst nicméně vnímá Hospodářská komora jako křehký. „U firem totiž stále převládá určitá opatrnost v plánování investic. Nechce-li vláda tento křehký růst podkopat, nezbytné bude, aby podnikatelům neztěžovala podnikání, ale naopak aby je podpořila jak odstraněním administrativních bariér v podnikání, tak v investiční aktivitě,“ uvedl prezident komory Zdeněk Zajíček. Zároveň ale věří, že hospodářský růst „by mohl pokračovat v následujících měsících i následujících letech“.
Za zásadní považuje komora, že se letos zvýší reálné mzdy, což přispěje podle Zajíčka k větší spotřebě domácností. Tím pádem porostou i maloobchodní tržby. „Inflační období máme za sebou a českou ekonomiku letos čeká i mírný růst. Hlavním prorůstovým faktorem bude obnovená spotřeba domácností. Klíčový bude pokles tempa růstu spotřebitelských cen na námi odhadovaných 2,7 procenta. Roční průměrná míra inflace se tak tento rok již bude pohybovat v pásmu inflačního cíle České národní banky, tedy okolo dvou procent,“ shrnul Zajíček.
Také hlavní analytik Monety Money Bank Petr Gapko očekává, že ekonomiku rozhýbou výdaje domácností. „Je to vidět na ekonomické náladě, která se zlepšuje a u spotřebitelů skoro dosáhla dlouhodobého průměru,“ podotkl.
K pozitivnímu výkonu hospodářství by měl podle predikce přispět také vývoz. Ve prospěch exportu, a tím i výkonnosti celé ekonomiky, působí oslabení koruny k hodnotám nad 25 korun za euro vyvolané postupným snižováním úrokových sazeb České národní banky, vysvětlil Zajíček.
Rizika v zahraničí
Za riziko naopak považují analytici komory kondici německé ekonomiky, která je odběratelem významné části české produkce. Negativní roli mohou sehrát i geopolitické tlaky, zejména vývoj ruské agrese na Ukrajině, opětovná eskalace islámského fundamentalismu, zadrhávání čínské ekonomiky nebo volební kampaň v USA.
Jedinou složkou HDP s negativním příspěvkem se nicméně stane změna stavu zásob. „Pro letošní rok ale očekáváme, že firmy budou pokračovat v rozpouštění dříve naakumulovaných zásob,“ míní ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.
K tomu, aby ekonomika rostla výrazněji, by bylo podle komory potřeba udělat několik zásadních vylepšení. Na první místo staví vybudování nových, efektivních energetických zdrojů a posílení přenosové a distribuční soustavy. Zajíček ale považuje za důležité i zaručení stability cen energií. „Pro podniky je tato otázka klíčová. Mělo by to znamenat větší schopnost firem investovat do restrukturalizace podniků, automatizace. Tyto investice potřebujeme,“ řekl prezident Hospodářské komory v Událostech. Komora akcentovala také nutnost vylepšit dopravní infrastrukturu – zejména dostavět dálnice a vybudovat vysokorychlostní železnice – a také rozvíjet datové sítě. Apelovala i na výstavbu dostupného nájemního bydlení.
Zajíček připustil, že rozsáhlé investice do energetiky či dopravy budou drahé, považuje proto za zásadní najít vhodné zdroje pro jejich financování. „Když se podíváme do Polska, oni to zvládli včetně toho, že si na investice museli vzít peníze a budou je splácet v budoucnosti. Ale jak je vidět v Polsku z hlediska hospodářského růstu, tak investice do dopravní a energetické infrastruktury má multiplikační efekt,“ uvedl.