Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.
Česká ekonomika podle ČSÚ ve druhém čtvrtletí klesla o 0,6 procenta
„Česká ekonomika přešlapuje na místě. Spíš stagnujeme, než že bychom z toho četli nějaký velký pokles. Za celý letošní rok vykážeme stagnaci, což ve společnosti stagnujícího Německa může znamenat náš problém minimálně pro budoucí růst,“ uvedl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal.
Pokles reálných peněžních a nepeněžních příjmů českých domácností na obyvatele pokračoval i ve druhém čtvrtletí. „Mezičtvrtletně byl pokles o 0,2 procenta a meziročně o 4,1 procenta,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v letošním druhém čtvrtletí 44 269 korun. Oproti předchozímu kvartálu se reálně zvýšil o půl procenta, meziročně se ale o 2,4 procenta snížil.
Reálná spotřeba domácností na obyvatele stoupla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, avšak v meziročním srovnání o 7,3 procenta poklesla. Míra úspor domácností ve druhém čtvrtletí dosáhla 18,8 procenta, což bylo o 1,8 procentního bodu víc oproti předchozímu čtvrtletí a o 2,9 procentního bodu víc než před rokem. Míra investic domácností klesla mezičtvrtletně o 0,2 procentního bodu na 7,2 procenta. Meziročně poklesly investice domácností o jeden procentní bod.
U nefinančních podniků míra zisku a investic ve druhém čtvrtletí mezikvartálně stoupla. Míra zisku činila 49 procent, což představovalo mezikvartální nárůst o 0,4 procentního bodu a meziroční růst o 2,1 procentního bodu. Míra investic stoupla mezičtvrtletně o půl procentního bodu na 28,1 procenta. Meziročně se naopak snížila, a to o 1,5 procentního bodu.
Ekonomika stále zaostává, shodují se analytici
České ekonomice se stále nedaří podle analytiků vrátit na úroveň před pandemií covidu-19. Předpokládají, že ve druhé polovině roku přijde mírné oživení, za celý rok by tak Česko mohlo zaznamenat mírný hospodářský růst.
„Vše začíná a končí u inflace, která likviduje kupní sílu a brzdí investiční aktivitu v ekonomice. Inflací způsobený propad reálných příjmů domácností se přímo odráží v nižší reálné spotřebě, zatímco obavy z dalšího vývoje ekonomické i vlastní finanční situace vedou domácnosti k hromadění úspor a omezování investic do bydlení,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Analytička Komerční banky Jana Steckerová konstatovala, že ekonomika stále zaostává o víc než jedno procento za předpandemickou úrovní. „Hluboko pod předpandemickou úrovní se nachází především spotřeba domácností, která ale ve druhém čtvrtletí překvapila mírným mezičtvrtletním růstem, který si podržela i po revizi. Ve srovnání s předpandemickým posledním čtvrtletím roku 2019 však byla spotřeba domácností stále výrazně nižší, a to téměř o devět procent,“ konstatovala. Mírný nárůst spotřeby domácností podle Steckerové může být signálem začínajícího oživení českého hospodářství.
Podobný názor zastává i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Navzdory mírné negativní revizi výkonu HDP za letošní druhé čtvrtletí i nadále předpokládáme, že v celoročním vyjádření může česká ekonomika letos vykázat mírný růst HDP na úrovni 0,1 procenta. V mezikvartálním vyjádření by v letošním druhém pololetí mělo pokračovat oživení spotřeby domácností díky kombinaci solidního růstu nominálních mezd a klesající inflace v české ekonomice,“ sdělil. Rizikem pro oživení české ekonomiky je podle Jáče zejména vývoj v Německu, které má nakročeno k celoročnímu poklesu HDP.
Letošní ekonomika bude stagnovat i podle tajemníka Hospodářské komory Ladislava Minčiče. „Růst nás čeká v celoročním vyjádření až v příštím roce, kdy jednotlivá pracoviště to predikují různě. Hospodářská komora to vidí třeba na dvě procenta pro příští rok,“ sdělil.
Zlepšení na trhu práce či bydlení
Ke zmíněnému hospodářskému růstu by mohlo pomoci zefektivnění trhu práce, na které se chce zaměřit i Národní ekonomická rada vlády.
„Pravděpodobně asi nevymyslíme nějakou specifickou českou cestu, ale třeba i za NERV plánujeme představit vládě seznam desítek opaření, které by každé mohlo trochu a dohromady výrazně pomoci České republice nakopnout její potenciál,“ řekl člen rady Stroukal.
Opatření se mají týkat také zlepšení trhu s bydlením nebo změn ve vzdělávání. Vláda by se návrhy mohla zabývat v příštích týdnech.