Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.
„Tam, kde je situace lepší, tam ještě více,“ uvedl Středula. Domnívá se, že největším problém české ekonomiky je to, že zde není dostatečná spotřeba.
Spotřeba činí hrubý domácí produkt z více než 55 procent, zdůraznil odborový předák. „Vidíme, že už šestnáct měsíců po sobě máme pokles hospodářství.“
Poukázal také na vysokou inflaci, která bude od roku 2021 do konce roku 2023 podle odborů činit přibližně 33 procent.
Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček (ODS) nepovažuje požadavek na zvýšení mezd o osm až deset procent za protiinflační, i když uznává, že dochází k propadu reálných mezd zaměstnanců.
„Musíme si uvědomit, že musí být z čeho takový růst udělat,“ zdůraznil. Dodal, že pokud nebude v Česku hospodářský růst, těžko jde hovořit o navyšování platů, byť je to bolestné. Upozornil také, že stejně jako zaměstnanci se nemají dobře ani firmy. Doplnil, že firmy musejí počítat s růstem cen vodného a stočného a s růstem dalších nákladů.
„Přece nechceme, aby si podniky na výplatu mezd půjčovaly v bankách,“ řekl Zajíček. Odmítl konkretizovat, jaká výše růstu mezd by byla optimální. Dodal jen, že se to různí podle oborů.
O zdražení vodného a stočného hovořil i Středula, který zde očekává zvýšení až o 13 procent. K tomu zmínil i očekávané zdražení elektřiny či zvýšení cen například v teplárenství.
To vše vede odbory k tomu, že pro příští rok předpokládají inflaci ve výši pěti až šesti procent. V tom se blíží například odhadu Mezinárodního měnového fondu.
Hospodářská komora naopak prognózuje zvýšení spotřebitelských cen o dvě až tři procenta. Blíží se tak odhadům ministerstva financí či České národní banky.
