ČEZ dokončil vstup do Rolls-Royce SMR za asi šest miliard

Energetická skupina ČEZ dokončila akcionářský vstup do britské společnosti Rolls-Royce SMR, za zhruba pětinový podíl zaplatila asi šest miliard korun, sdělil ČT finanční ředitel firmy Martin Novák. ČEZ také oznámil, že v první polovině roku vydělal 16,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně o více než pětinu klesl. Provozní zisk (EBITDA) podniku naopak oproti loňsku o sedm procent stoupl na 73,9 miliardy korun.

Česká společnost přebírala podíl v Rolls-Royce SMR postupně, v březnu zaplatila za jedenáct procent přes tři miliardy korun. S další částí transakce čekala na splnění dalších podmínek spolupráce, z nichž klíčový byl úspěch Rolls-Royce SMR v britské soutěži na dodavatele modulárních reaktorů. To se stalo na začátku června. V červenci tak ČEZ navýšil svůj podíl na dříve deklarovaných zhruba dvacet procent.

Spolupráce obou firem nyní bude podle finančního ředitele Nováka pokračovat podle předem dohodnutého scénáře. „Rolls-Royce SMR se nyní bude věnovat developmentu až tří modulárních jednotek v Británii, přičemž ČEZ se do toho zapojí jako dodavatel nebo subdodavatel určitých technologií, a to například prostřednictvím firmy Škoda JS nebo některých dalších našich dceřiných firem,“ popsal primární plán Novák.

Vedle toho bude pokračovat také příprava prvního modulárního reaktoru v Česku, který by měl vzniknout v Temelíně. „Už se tam uskutečnil geologický průzkum a pokračují některé přípravné práce. Celý projekt je ale na opravdovém začátku,“ upozornil Novák.

Firmy se podle něj zároveň rozhlížejí i po dalších projektech, ať už v Česku, nebo po celém světě. Společnost chce technologii modulárních reaktorů do budoucna využívat například v oblasti současných uhelných elektráren. Už dříve k tomu vytipoval například lokalitu v Prunéřově nebo v Dětmarovicích. „I tam se díváme, ale ty přijdou na řadu až po Temelíně,“ dodal Novák.

Nahrávám video

ČEZ v pololetí snížil čistý zisk o více než pětinu

Provozní výnosy ČEZu za první pololetí meziročně vzrostly o 5,8 miliardy na 167,5 miliardy korun. Pozitivně se podle firmy projevilo zejména začlenění akvizice GasNet do celé skupiny a také výsledky prodeje a vyšší výroba jaderných elektráren. Negativně naopak oproti loňsku zapůsobilo snížení realizačních cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami.

Očištěný čistý zisk ČEZu pak meziročně klesl o 4,4 miliardy na 16,7 miliardy korun. Příčinou jsou podle společnosti především vyšší odpisy o 10,5 miliardy korun, na což měly vliv začlenění GasNet a také zrychlení odpisů uhelných aktiv v poslední čtvrtině loňského roku.

„Výsledky hospodaření převyšují naše výchozí očekávání. Proto jsme navýšili výhled celoročního výsledku hospodaření, EBITDA nově očekáváme na úrovni 132 až 137 miliard korun a čistý zisk očištěný na úrovni 26 až 30 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel společnosti Daniel Beneš. Očekávané rozmezí pro provozní zisk tak oproti začátku roku podnik navýšil o pět miliard korun, u očištěného čistého zisku pak o miliardu korun.

Dostavba Dukovan

Při hodnocení uplynulých měsíců Beneš připomněl nejen investici do Rolls-Royce SMR, ale zmínil také smlouvu dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II s korejskou KHNP k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech.

„Jde o důležité milníky pro zajištění energetické bezpečnosti a cenově dostupné elektřiny v Česku. Významně investujeme v oblasti transformace teplárenství, kde jsme vstoupili do realizační fáze. Definovali jsme technická řešení a termíny ve všech lokalitách,“ podotkl Beneš. Celkové plánované investice skupiny v letech 2025 až 2030 podle něj překonají čtyři sta miliard korun.

I přes investice klesl čistý dluh ČEZu oproti konci roku 2024 o 21,3 miliardy na 181,5 miliardy korun.

ČEZ už dříve pro letošní rok ohlásil plán na zvýšení výroby z jaderných elektráren o dvě terawatthodiny téměř na 32 terawatthodin za rok. V prvních šesti měsících zatím jaderné zdroje vyprodukovaly 15,5 terawatthodiny elektřiny, meziročně o 0,9 terawatthodiny více. K letošní vyšší výrobě přispívá podle firmy vyšší výkon dukovanských bloků a zejména pak jen jediná odstávka pro výměnu paliva v Temelíně.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o dvě procenta na 17,4 terawatthodiny, spotřeba plynu na území GasNet pak stoupla oproti loňsku o jedenáct procent na 34,1 terawatthodiny. Celková dodávka elektřiny a zemního plynu od ČEZu činila sedm terawatthodin, meziročně o osm procent více.

Výraznější pokles čistého zisku byl pro analytiky překvapením. „Odpisy a finanční část výsledovky byly téměř v souladu s naší predikcí. Příčinu ve slabším čistém zisku vidíme ve vyšším odvodu daně z příjmu,“ reagoval na výsledky analytik Fio banky Jan Raška.

Naopak výsledek provozního zisku je podle něj nepřekvapivý. K mírnému růstu podle Rašky přispěla zejména výkonnost společnosti v distribuci elektřiny a v tuzemském prodejním segmentu. Negativně naopak podle něj působily nižší prodejní ceny silové elektřiny nebo nižší ziskovost z obchodování s komoditami.

Za nesplněním očekávání čistého zisku stojí podle analytika XTB Tomáše Cverny primárně odpisy spojené se společností GasNet, kterou ČEZ koupil loni. „Konsolidace má nicméně pozitivní dopad do provozního zisku EBITDA,“ podotkl. Upozornil, že výroba z jaderných a obnovitelných zdrojů sice oproti loňsku o tři procenta vzrostla, kvůli nižším cenám elektřiny se však tento efekt do zisku nepromítl.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 9 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 18 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.