ČEZ dokončil vstup do Rolls-Royce SMR za asi šest miliard

Energetická skupina ČEZ dokončila akcionářský vstup do britské společnosti Rolls-Royce SMR, za zhruba pětinový podíl zaplatila asi šest miliard korun, sdělil ČT finanční ředitel firmy Martin Novák. ČEZ také oznámil, že v první polovině roku vydělal 16,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně o více než pětinu klesl. Provozní zisk (EBITDA) podniku naopak oproti loňsku o sedm procent stoupl na 73,9 miliardy korun.

Česká společnost přebírala podíl v Rolls-Royce SMR postupně, v březnu zaplatila za jedenáct procent přes tři miliardy korun. S další částí transakce čekala na splnění dalších podmínek spolupráce, z nichž klíčový byl úspěch Rolls-Royce SMR v britské soutěži na dodavatele modulárních reaktorů. To se stalo na začátku června. V červenci tak ČEZ navýšil svůj podíl na dříve deklarovaných zhruba dvacet procent.

Spolupráce obou firem nyní bude podle finančního ředitele Nováka pokračovat podle předem dohodnutého scénáře. „Rolls-Royce SMR se nyní bude věnovat developmentu až tří modulárních jednotek v Británii, přičemž ČEZ se do toho zapojí jako dodavatel nebo subdodavatel určitých technologií, a to například prostřednictvím firmy Škoda JS nebo některých dalších našich dceřiných firem,“ popsal primární plán Novák.

Vedle toho bude pokračovat také příprava prvního modulárního reaktoru v Česku, který by měl vzniknout v Temelíně. „Už se tam uskutečnil geologický průzkum a pokračují některé přípravné práce. Celý projekt je ale na opravdovém začátku,“ upozornil Novák.

Firmy se podle něj zároveň rozhlížejí i po dalších projektech, ať už v Česku, nebo po celém světě. Společnost chce technologii modulárních reaktorů do budoucna využívat například v oblasti současných uhelných elektráren. Už dříve k tomu vytipoval například lokalitu v Prunéřově nebo v Dětmarovicích. „I tam se díváme, ale ty přijdou na řadu až po Temelíně,“ dodal Novák.

Nahrávám video

ČEZ v pololetí snížil čistý zisk o více než pětinu

Provozní výnosy ČEZu za první pololetí meziročně vzrostly o 5,8 miliardy na 167,5 miliardy korun. Pozitivně se podle firmy projevilo zejména začlenění akvizice GasNet do celé skupiny a také výsledky prodeje a vyšší výroba jaderných elektráren. Negativně naopak oproti loňsku zapůsobilo snížení realizačních cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami.

Očištěný čistý zisk ČEZu pak meziročně klesl o 4,4 miliardy na 16,7 miliardy korun. Příčinou jsou podle společnosti především vyšší odpisy o 10,5 miliardy korun, na což měly vliv začlenění GasNet a také zrychlení odpisů uhelných aktiv v poslední čtvrtině loňského roku.

„Výsledky hospodaření převyšují naše výchozí očekávání. Proto jsme navýšili výhled celoročního výsledku hospodaření, EBITDA nově očekáváme na úrovni 132 až 137 miliard korun a čistý zisk očištěný na úrovni 26 až 30 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel společnosti Daniel Beneš. Očekávané rozmezí pro provozní zisk tak oproti začátku roku podnik navýšil o pět miliard korun, u očištěného čistého zisku pak o miliardu korun.

Dostavba Dukovan

Při hodnocení uplynulých měsíců Beneš připomněl nejen investici do Rolls-Royce SMR, ale zmínil také smlouvu dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II s korejskou KHNP k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech.

„Jde o důležité milníky pro zajištění energetické bezpečnosti a cenově dostupné elektřiny v Česku. Významně investujeme v oblasti transformace teplárenství, kde jsme vstoupili do realizační fáze. Definovali jsme technická řešení a termíny ve všech lokalitách,“ podotkl Beneš. Celkové plánované investice skupiny v letech 2025 až 2030 podle něj překonají čtyři sta miliard korun.

I přes investice klesl čistý dluh ČEZu oproti konci roku 2024 o 21,3 miliardy na 181,5 miliardy korun.

ČEZ už dříve pro letošní rok ohlásil plán na zvýšení výroby z jaderných elektráren o dvě terawatthodiny téměř na 32 terawatthodin za rok. V prvních šesti měsících zatím jaderné zdroje vyprodukovaly 15,5 terawatthodiny elektřiny, meziročně o 0,9 terawatthodiny více. K letošní vyšší výrobě přispívá podle firmy vyšší výkon dukovanských bloků a zejména pak jen jediná odstávka pro výměnu paliva v Temelíně.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o dvě procenta na 17,4 terawatthodiny, spotřeba plynu na území GasNet pak stoupla oproti loňsku o jedenáct procent na 34,1 terawatthodiny. Celková dodávka elektřiny a zemního plynu od ČEZu činila sedm terawatthodin, meziročně o osm procent více.

Výraznější pokles čistého zisku byl pro analytiky překvapením. „Odpisy a finanční část výsledovky byly téměř v souladu s naší predikcí. Příčinu ve slabším čistém zisku vidíme ve vyšším odvodu daně z příjmu,“ reagoval na výsledky analytik Fio banky Jan Raška.

Naopak výsledek provozního zisku je podle něj nepřekvapivý. K mírnému růstu podle Rašky přispěla zejména výkonnost společnosti v distribuci elektřiny a v tuzemském prodejním segmentu. Negativně naopak podle něj působily nižší prodejní ceny silové elektřiny nebo nižší ziskovost z obchodování s komoditami.

Za nesplněním očekávání čistého zisku stojí podle analytika XTB Tomáše Cverny primárně odpisy spojené se společností GasNet, kterou ČEZ koupil loni. „Konsolidace má nicméně pozitivní dopad do provozního zisku EBITDA,“ podotkl. Upozornil, že výroba z jaderných a obnovitelných zdrojů sice oproti loňsku o tři procenta vzrostla, kvůli nižším cenám elektřiny se však tento efekt do zisku nepromítl.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravující pravidla zákona o střetu zájmů a vyslovila asi deset bodů, kde se domnívá, že by zákon bylo dobré upravit nebo případně jinak nastavit. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace.
před 17 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled