Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Nahrávám video
Donald Trump v Bílém domě přijal šéfa NATO Marka Rutteho
Zdroj: ČT24

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.

„Evropané znovu navyšují své výdaje na obranu. Vidíme vývoj v Německu,“ řekl během schůzky Rutte, podle kterého všichni pracují na tom, aby bylo NATO pod americkým vedením „znovuobrozené“.

Rutte ale rovněž prohlásil, že členské státy musí vyrábět více zbraní, což je něco, v čem zaostávají za Ruskem i Čínou. Podle generálního tajemníka v produkci zbraní členské země, včetně Spojených států, nedělají dost, i když dochází ke zlepšení. „Potřebujeme v tomto trendu dále pokračovat a zbavit se zbytečné byrokracie,“ dodal.

Rutteho návštěva v hlavním městě Spojených států je podle serveru France 24 prvním setkáním obou mužů od 20. ledna, kdy Trump zahájil své druhé funkční období. Šéf NATO se během své cesty setká také s vysokými představiteli Trumpovy administrativy a členy Kongresu USA.

Nad budoucností Severoatlantické aliance, která v dubnu oslaví 76 let od svého založení, se od Trumpova lednového nástupu do funkce vznáší otazníky. Ke čtvrteční schůzce navíc došlo jen několik dní poté, co se Trumpův blízký poradce Elon Musk na sociální síti X vyjádřil pro vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. 

Stanice NBC News 6. března informovala, že Trump se svými poradci hovoří o možné úpravě amerického zapojení do NATO, které by podle šéfa Bílého domu nahrávalo členským zemím, jež budou na obranu přispívat určité procento svého HDP.

Americký prezident spojencům tehdy vzkázal, že jestli nebudou vyčleňovat dost na svou obranu, nebudou je USA bránit. „Je to zdravý rozum,“ prohlásil. „Pokud nebudou platit, nebudu je bránit. Ne, nebudu je bránit.“

„Zaříkávač Trumpa“

Již dříve Trump vyzval spojence, aby zvýšili roční výdaje na obranu na pět procent HDP ze současného dvouprocentního cíle, jehož splnění loni NATO očekávalo pouze u 23 z 32 členů. Podle zákona z roku 2023 nemůže americký prezident jednostranně vystoupit z Aliance bez dvoutřetinové většiny v Senátu nebo bez zákona schváleného Kongresem.

Rutte, kterému se někdy přezdívá „zaříkávač Trumpa“, s ním v minulosti dokázal najít společnou řeč. „Během posledních let jsme se stali přáteli a vedli jsme spolu mnoho dobrých konverzací,“ prohlásil v roce 2019 americký prezident. V roce 2018 se přitom Rutte ještě jako nizozemský premiér dostal s Trumpem do sporu, když mu během setkání s médii po jednání v Oválné pracovně ostře odporoval.

USA Grónsko nakonec anektují, je přesvědčen Trump

Americký prezident během schůzky s Ruttem hovořil o řadě různých témat. Vyjádřil například přesvědčení, že Spojené státy nakonec anektují Grónsko. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump. „Potřebujeme to pro mezinárodní bezpečnost,“ řekl Ruttemu, který prezidentovi odpověděl, že otázku budoucnosti Grónska přenechá jiným a nechce do záležitosti „zatahovat NATO“.

„Myslím, že se to stane,“ řekl americký prezident o připojení Grónska, které Spojené státy podle něj potřebují k zajištění mezinárodní bezpečnosti. V této souvislosti rovněž oznámil, že Spojené státy plánují nakoupit 48 ledoborců. Na Trumpova slova již reagoval grónský premiér Múte Egede, který avizoval, že svolá lídry politických stran, aby společně připravili ostřejší odmítavý postoj.

Republikánský prezident dává hlasitě najevo zájem získat Grónsko od svého lednového návratu do Bílého domu. Ostrov je bohatý na nerostné suroviny a má strategickou polohu na přístupu k Severní Americe ze strany Severního Atlantiku a Arktidy.

Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, vyhrála opoziční středopravá strana Demokraté (Demokraatit) s 29,9 procenta hlasů. Strana upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Na druhém místě s 24,5 procenta hlasů skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce naopak nezávislost získat rychleji.

Pravděpodobný grónský premiér Trumpovy snahy odmítá

Předseda Demokratů Jens-Frederik Nielsen, který se pravděpodobně stane novým grónským premiérem, ve středu odmítl snahu amerického prezidenta převzít kontrolu nad ostrovem. Prohlásil, že Gróňané musejí mít možnost sami rozhodnout o své budoucnosti.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Trump během jednání také řekl, že má stále dobré vztahy se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, s nímž se několikrát setkal za svého prvního funkčního období, a označil KLDR za jadernou mocnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 26 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 2 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 6 hhodinami
Načítání...