Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Nahrávám video

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.

„Evropané znovu navyšují své výdaje na obranu. Vidíme vývoj v Německu,“ řekl během schůzky Rutte, podle kterého všichni pracují na tom, aby bylo NATO pod americkým vedením „znovuobrozené“.

Rutte ale rovněž prohlásil, že členské státy musí vyrábět více zbraní, což je něco, v čem zaostávají za Ruskem i Čínou. Podle generálního tajemníka v produkci zbraní členské země, včetně Spojených států, nedělají dost, i když dochází ke zlepšení. „Potřebujeme v tomto trendu dále pokračovat a zbavit se zbytečné byrokracie,“ dodal.

Rutteho návštěva v hlavním městě Spojených států je podle serveru France 24 prvním setkáním obou mužů od 20. ledna, kdy Trump zahájil své druhé funkční období. Šéf NATO se během své cesty setká také s vysokými představiteli Trumpovy administrativy a členy Kongresu USA.

Nad budoucností Severoatlantické aliance, která v dubnu oslaví 76 let od svého založení, se od Trumpova lednového nástupu do funkce vznáší otazníky. Ke čtvrteční schůzce navíc došlo jen několik dní poté, co se Trumpův blízký poradce Elon Musk na sociální síti X vyjádřil pro vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. 

Stanice NBC News 6. března informovala, že Trump se svými poradci hovoří o možné úpravě amerického zapojení do NATO, které by podle šéfa Bílého domu nahrávalo členským zemím, jež budou na obranu přispívat určité procento svého HDP.

Americký prezident spojencům tehdy vzkázal, že jestli nebudou vyčleňovat dost na svou obranu, nebudou je USA bránit. „Je to zdravý rozum,“ prohlásil. „Pokud nebudou platit, nebudu je bránit. Ne, nebudu je bránit.“

„Zaříkávač Trumpa“

Již dříve Trump vyzval spojence, aby zvýšili roční výdaje na obranu na pět procent HDP ze současného dvouprocentního cíle, jehož splnění loni NATO očekávalo pouze u 23 z 32 členů. Podle zákona z roku 2023 nemůže americký prezident jednostranně vystoupit z Aliance bez dvoutřetinové většiny v Senátu nebo bez zákona schváleného Kongresem.

Rutte, kterému se někdy přezdívá „zaříkávač Trumpa“, s ním v minulosti dokázal najít společnou řeč. „Během posledních let jsme se stali přáteli a vedli jsme spolu mnoho dobrých konverzací,“ prohlásil v roce 2019 americký prezident. V roce 2018 se přitom Rutte ještě jako nizozemský premiér dostal s Trumpem do sporu, když mu během setkání s médii po jednání v Oválné pracovně ostře odporoval.

USA Grónsko nakonec anektují, je přesvědčen Trump

Americký prezident během schůzky s Ruttem hovořil o řadě různých témat. Vyjádřil například přesvědčení, že Spojené státy nakonec anektují Grónsko. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump. „Potřebujeme to pro mezinárodní bezpečnost,“ řekl Ruttemu, který prezidentovi odpověděl, že otázku budoucnosti Grónska přenechá jiným a nechce do záležitosti „zatahovat NATO“.

„Myslím, že se to stane,“ řekl americký prezident o připojení Grónska, které Spojené státy podle něj potřebují k zajištění mezinárodní bezpečnosti. V této souvislosti rovněž oznámil, že Spojené státy plánují nakoupit 48 ledoborců. Na Trumpova slova již reagoval grónský premiér Múte Egede, který avizoval, že svolá lídry politických stran, aby společně připravili ostřejší odmítavý postoj.

Republikánský prezident dává hlasitě najevo zájem získat Grónsko od svého lednového návratu do Bílého domu. Ostrov je bohatý na nerostné suroviny a má strategickou polohu na přístupu k Severní Americe ze strany Severního Atlantiku a Arktidy.

Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, vyhrála opoziční středopravá strana Demokraté (Demokraatit) s 29,9 procenta hlasů. Strana upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Na druhém místě s 24,5 procenta hlasů skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce naopak nezávislost získat rychleji.

Pravděpodobný grónský premiér Trumpovy snahy odmítá

Předseda Demokratů Jens-Frederik Nielsen, který se pravděpodobně stane novým grónským premiérem, ve středu odmítl snahu amerického prezidenta převzít kontrolu nad ostrovem. Prohlásil, že Gróňané musejí mít možnost sami rozhodnout o své budoucnosti.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Trump během jednání také řekl, že má stále dobré vztahy se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, s nímž se několikrát setkal za svého prvního funkčního období, a označil KLDR za jadernou mocnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku. Údery hlásí i Ukrajina

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.
07:46Aktualizovánopřed 17 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 13 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 13 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled