Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

9 minut
Donald Trump v Bílém domě přijal šéfa NATO Marka Rutteho
Zdroj: ČT24

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.

„Evropané znovu navyšují své výdaje na obranu. Vidíme vývoj v Německu,“ řekl během schůzky Rutte, podle kterého všichni pracují na tom, aby bylo NATO pod americkým vedením „znovuobrozené“.

Rutte ale rovněž prohlásil, že členské státy musí vyrábět více zbraní, což je něco, v čem zaostávají za Ruskem i Čínou. Podle generálního tajemníka v produkci zbraní členské země, včetně Spojených států, nedělají dost, i když dochází ke zlepšení. „Potřebujeme v tomto trendu dále pokračovat a zbavit se zbytečné byrokracie,“ dodal.

Rutteho návštěva v hlavním městě Spojených států je podle serveru France 24 prvním setkáním obou mužů od 20. ledna, kdy Trump zahájil své druhé funkční období. Šéf NATO se během své cesty setká také s vysokými představiteli Trumpovy administrativy a členy Kongresu USA.

Nad budoucností Severoatlantické aliance, která v dubnu oslaví 76 let od svého založení, se od Trumpova lednového nástupu do funkce vznáší otazníky. Ke čtvrteční schůzce navíc došlo jen několik dní poté, co se Trumpův blízký poradce Elon Musk na sociální síti X vyjádřil pro vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. 

Stanice NBC News 6. března informovala, že Trump se svými poradci hovoří o možné úpravě amerického zapojení do NATO, které by podle šéfa Bílého domu nahrávalo členským zemím, jež budou na obranu přispívat určité procento svého HDP.

Americký prezident spojencům tehdy vzkázal, že jestli nebudou vyčleňovat dost na svou obranu, nebudou je USA bránit. „Je to zdravý rozum,“ prohlásil. „Pokud nebudou platit, nebudu je bránit. Ne, nebudu je bránit.“

„Zaříkávač Trumpa“

Již dříve Trump vyzval spojence, aby zvýšili roční výdaje na obranu na pět procent HDP ze současného dvouprocentního cíle, jehož splnění loni NATO očekávalo pouze u 23 z 32 členů. Podle zákona z roku 2023 nemůže americký prezident jednostranně vystoupit z Aliance bez dvoutřetinové většiny v Senátu nebo bez zákona schváleného Kongresem.

Rutte, kterému se někdy přezdívá „zaříkávač Trumpa“, s ním v minulosti dokázal najít společnou řeč. „Během posledních let jsme se stali přáteli a vedli jsme spolu mnoho dobrých konverzací,“ prohlásil v roce 2019 americký prezident. V roce 2018 se přitom Rutte ještě jako nizozemský premiér dostal s Trumpem do sporu, když mu během setkání s médii po jednání v Oválné pracovně ostře odporoval.

USA Grónsko nakonec anektují, je přesvědčen Trump

Americký prezident během schůzky s Ruttem hovořil o řadě různých témat. Vyjádřil například přesvědčení, že Spojené státy nakonec anektují Grónsko. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump. „Potřebujeme to pro mezinárodní bezpečnost,“ řekl Ruttemu, který prezidentovi odpověděl, že otázku budoucnosti Grónska přenechá jiným a nechce do záležitosti „zatahovat NATO“.

„Myslím, že se to stane,“ řekl americký prezident o připojení Grónska, které Spojené státy podle něj potřebují k zajištění mezinárodní bezpečnosti. V této souvislosti rovněž oznámil, že Spojené státy plánují nakoupit 48 ledoborců. Na Trumpova slova již reagoval grónský premiér Múte Egede, který avizoval, že svolá lídry politických stran, aby společně připravili ostřejší odmítavý postoj.

Republikánský prezident dává hlasitě najevo zájem získat Grónsko od svého lednového návratu do Bílého domu. Ostrov je bohatý na nerostné suroviny a má strategickou polohu na přístupu k Severní Americe ze strany Severního Atlantiku a Arktidy.

Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, vyhrála opoziční středopravá strana Demokraté (Demokraatit) s 29,9 procenta hlasů. Strana upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Na druhém místě s 24,5 procenta hlasů skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce naopak nezávislost získat rychleji.

Pravděpodobný grónský premiér Trumpovy snahy odmítá

Předseda Demokratů Jens-Frederik Nielsen, který se pravděpodobně stane novým grónským premiérem, ve středu odmítl snahu amerického prezidenta převzít kontrolu nad ostrovem. Prohlásil, že Gróňané musejí mít možnost sami rozhodnout o své budoucnosti.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Trump během jednání také řekl, že má stále dobré vztahy se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, s nímž se několikrát setkal za svého prvního funkčního období, a označil KLDR za jadernou mocnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 18 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...