Grónsko strana 2 z 4

Oficiální zpráva americké organizace NOAA varuje, že hladina moří na americkém pobřeží stoupne v příštích třiceti letech o tolik, o kolik stoupla za celé 20. století. To znamená, že velká města na východním pobřeží USA budou pravidelně postihována stále horšími záplavami.

Vědci z Houstonské univerzity využili pokročilý systém dálkového snímkování na detailní prostudování tří ledovců na jižním pólu. Výsledky podle autorů vyvolávají obavy ohledně globálních klimatických rizik – jak současných, tak těch budoucích.

Mezinárodní výzkumný tým poprvé vytvořil atlas, který popsal, jaká archea osídlila lidská střeva. O funkci a významu těchto prastarých organismů přitom věda až doposud měla jen minimum informací.

Paleontologové objevili v Grónsku unikátní druh dinosaura. Dostal jméno Issi saaneq, které je poctou grónskému jazyku Inuitů a znamená „studená kost“. Na území dnešního Grónska žil asi před 214 miliony lety a chodil po zadních nohách.

Když historici analyzovali středověké italské dokumenty ze 14. století, zjistili, že jsou v nich pasáže, které se týkají Severní Ameriky. A to v době přibližně 150 let před tím, než se na nový světadíl vypravil Kryštof Kolumbus.

Když se řekne řeka, většině lidí se asi vybaví klasický vodní tok typu Labe, Dunaje nebo Amazonky, v meteorologii má ale řeka ještě jeden význam. Jde totiž o označení dlouhého a poměrně úzkého pásu, ve kterém dochází k intenzivnímu přenosu vodní páry. Na délku takové pásy mohou mít až dva tisíce kolometrů, na šířku ale jen čtyři sta až sedm set kilometrů. Nejznámější je Ananasový expres, který vzniká v oblasti Havaje.

Během tří srpnových dní spadlo v Grónsku přes sedm miliard tun dešťových srážek, což je největší množství od roku 1950, kdy se o tom začaly vést záznamy. Je to také poprvé od té doby, kdy na nejvyšším vrcholu Grónska padal déšť a nikoliv sníh.

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Suvernén nad Grónském - Dánsko - si jej zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy a odhaluje nerostné bohatství.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Lední medvědi jsou sice v Arktidě vrcholovými predátory, přesto i oni narazí na kořist, na kterou nestačí. Jedním z takových zvířat je mrož –⁠ až 1300 kilogramů vážící savec vybavený obrovskými kly, téměř neproniknutelnou vrstvou tuku chránící tělo a tvrdou lebkou je pro ledního medvěda víc než důstojným protivníkem. Nová studie odhalila, že si někteří lední medvědi našli způsob, jak své šance zvýšit. Mrože ubijí kusem kamene nebo ledu.

Jména dvou dobrodruhů jsou navždy spjata s kanadskou koloniální historií. Někteří historikové označují jejich příběh jako jeden z nejkontroverznějších momentů kanadské historie. Anglický poutník Samuel Hearne a domorodý muž z kmene Čipevajanů Matonabbee se před 250 lety vydali na cestu, jež se zvrtla v extrémně krvavou záležitost.

Ve čtvrtek v Česku začalo částečné zatmění Slunce. Jde o nejvýše položené sluneční zatmění viditelné z území Česka a Slovenska do roku 2179. Úkaz začal po půl dvanácté našeho času a skončil po půl druhé, v tuzemských podmínkách šlo o prvním částečné zatmění viditelné po šesti letech.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dorazil na Island. Hlavním bodem jeho návštěvy je přitom stále asertivnější počínání Ruska v Arktidě, kde buduje vojenské základny a opravuje stará letiště z dob studené války. Moskva v poslední dekádě navíc výrazně posílila vojenské kapacity v oblasti.

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Grónská opoziční strana Inuitské společenství zvítězila v předčasných parlamentních volbách. Získala více než třetinu hlasů a porazila hegemona tamní politiky – sociálnědemokratickou Pokrokovou stranu. Inuitské společenství je odpůrcem plánovaného rozsáhlého těžebního projektu v lokalitě bohaté na uran a vzácné zeminy.

Systém Golfského proudu, který dalekosáhle ovlivňuje klima na planetě, zpomalil na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Ve dvou nových studiích k tomuto závěru dospěli vědci. Podle jejich měření oceánský proud, který přináší teplou vodu k Evropě, zeslábl vinou globálního oteplování více než se předpokládalo. Může to mít velmi znepokojující důsledky, napsal deník Financial Times.

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Podle autorů výzkumu, jehož výsledek vychází v odborném časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením.

Počasí v Česku bylo doposud velmi klidné – v dalších dnech se to ale díky situaci nad Atlantikem změní. Vytvoří se tam totiž několik hlubokých tlakových níží a ty mohou i významnějším způsobem ovlivnit evropskou cirkulaci.

Podle simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

Světová meteorologická organizace (WMO) potvrdila, že teplota –69,6 °C (–93,3 °F) zaznamenaná 22. prosince 1991 na automatické meteorologické stanici v Grónsku je tou vůbec nejnižší, jaká kdy byla na severní polokouli naměřena.

Nájezdníci, piráti a válečníci –⁠ učebnice dějepisu nás učily, že vikingové byli brutální zabijáci, kteří po moři vyráželi ze Skandinávie, aby drancovali a plenili Evropu. Teď ale vědci pomocí moderních metod sekvenování DNA na více než 400 vikinských kostrách z archeologických nalezišť v Evropě a Grónsku ukázali poněkud jiný pohled na tyto válečníky. Výsledky jsou natolik nové a do značné míry nečekané, že určitě přepíší učebnice dějepisu –⁠ a možná i podobu televizních seriálů.

Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je velikost srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.

Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.

Grónsko loni přišlo o rekordní množství své ledové pokrývky. V loňském roce roztálo 532 gigatun ledu (532 miliard tun), zhruba 66 tun na každého obyvatele planety. Uvádí to studie, kterou otiskl odborný časopis Nature Communications Earth & Environment. Jde o 15 procent větší objem než při předchozím rekordu z roku 2012.