Grónsko strana 2 z 5

Je životně důležité, aby Ukrajina zůstala suverénním státem, říká americký brigádní generál ve výslužbě Steven Anderson, specialista na logistiku. Do roku 2021 byl členem Republikánské strany, opustil ji po útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. V americké armádě sloužil 31 let, zúčastnil se misí v Iráku, Kuvajtu nebo Afghánistánu – a nyní byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

V Grónsku vrcholí kampaň před úterními volbami. Ostrov, který patří k Dánsku, chce pro Spojené státy získat Donald Trump. Podle posledního průzkumu to odmítá 85 procent místních. V tlaku ze strany Bílého domu ale vidí i příležitost k získání nezávislosti, kterou chtějí prakticky všichni. Politici se neshodují jen v tom, kdy referendum vyhlásit, o čemž rozhodnou právě volby. „Nejdůležitější je mít na své straně všechny obyvatele Grónska. Neměla by to být jen otázka toho, kudy se chtějí vydat zvolení politici,“ uvedla místopředsedkyně strany Siumut a bývalá ministryně školství Vivian Motzfeldtová.

Už v úterý se obyvatelé Grónska vydají odevzdat své hlasy v parlamentních volbách. Tentokrát budou výsledky sledovanější než dřív. Přičinil se o to americký prezident Donald Trump, když opakovaně prohlásil, že ostrov by měl patřit ke Spojeným státům. Grónsko je bohaté na nerostné suroviny a má strategickou polohu. Jeho obyvatelé uvažují o samostatnosti na Dánsku, tlak z Washingtonu ale přijímají s rozpaky.

Obyvatelé Grónska se chystají na parlamentní volby. Zástupce do místního zákonodárného sboru budou vybírat v úterý. Hlavním tématem hlasování zřejmě budou otázky týkající se nezávislosti na Dánsku, jehož je Grónsko autonomním územím. Na ostrově před volbami rezonují výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně prohlásil, že chce Grónsko získat pro USA, třeba i silou.

Americký prezident Donald Trump přednesl před oběma komorami Kongresu teatrální projev, který přinesl málo nového, shodli se ve vysílání ČT24 experti. Šlo podle nich spíše o seznam „bombastických“ prohlášení, přehánění a lží. Za jedinou překvapivou věc označili vstřícné gesto vůči Ruskem napadené Ukrajině.

Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl v projevu k oběma komorám Kongresu šéf Bílého domu Donald Trump. Úvod proslovu narušili demokraté pískáním, jeden z kongresmanů byl pak vyveden ze sálu. Trump slíbil zachránit ekonomiku před inflací, daňové úlevy či boj s ilegální imigrací. Zmínil také, že obdržel dopis od ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu jednat. Ukrajinská média s odvoláním na tamní činitele ovšem poznamenala, že Trump citoval Zelenského internetové vyjádření, nikoliv dopis.

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.

Grónský ledový příkrov se v současnosti rozkládá na ploše více než 1,7 milionu kilometrů čtverečních a je největší zásobárnou sladké vody na severní polokouli. Od 80. let minulého století už ale ztratil více než bilion tun své celkové hmotnosti, přičemž v posledním desetiletí bylo tání šestkrát rychlejší. Nedávná studie zjistila, že v současnosti se z něj každou hodinu ztrácí v průměru třicet milionů tun ledu.

Rychle tající grónský ledovec odkrývá nerostné bohatství. Zájem o dánský ostrov vyjádřil v posledních měsících i americký prezident Donald Trump. Podle geologa Martina Klempy by ale průzkum a případná těžba vzácných zemin včetně lithia narážela hned na několik omezení. Patří mezi ně současná legislativa, nedostupnost míst s minerály nebo potřeba kvalifikovaných pracovníků.

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán „vyčistit“ Pásmo Gazy, napsal ve středu zpravodajský web BBC. Další světová média mluví o dalším kroku v prezidentových plánech na expanzi USA. Blízkovýchodní i evropské státy Trumpův plán v Pásmu Gazy odmítly.

Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě patnáct miliard dánských korun (50,5 miliardy korun českých). Oznámil to ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a také dálkových dronů pro dohled nad regionem. Nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Hosté premiérového dílu diskusního pořadu Události, komentáře týdne v neděli večer hodnotili dění posledních dní, hodně prostoru věnovali výrokům nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa, který mimo jiné avizuje, že chce ke Spojeným státům připojit Grónsko, a řekl také, že členské státy NATO by měly na obranu vydávat pět procent HDP. Exministr Miroslav Kalousek, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, spisovatel Pavel Kosatík a novinářky Apolena Rychlíková a Světlana Witowská ale debatovali i o tom, jak by v současné bezpečnostní situaci měla vypadat civilní obrana či branná výchova, která byla běžná za socialismu.

Prezident Petr Pavel očekává, že termín letošních voleb do sněmovny bude ve druhé polovině září. V úvahu připadá například 26. až 27. září, řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu speciál. Považuje za legitimní, aby prezident apeloval na to, aby byla předvolební kampaň vedena pokud možno slušně a věcně. Pavel také mluvil o výdajích na obranu. V případě Česka pokládá za realistické, že vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.

Poznámky nastupujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o připojení Grónska a průplavu v Panamě k USA souvisejí nejen se zajištěním národní bezpečnosti, ale také se změnami klimatu. Oteplování zvyšuje význam obou míst z hlediska lodní dopravy a obchodu. Arktida, kde USA soupeří o vliv s Ruskem a Čínou, pak skýtá bohatá naleziště přírodních zdrojů. Grónsko má zároveň strategickou polohu v případě většího konfliktu s Ruskem.

Zvolený americký prezident Donald Trump nevyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska. Trump zároveň vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení Kanady, chce ale použít sílu ekonomickou. Prohlásil také, že by členské země NATO měly na obranu dávat pět procent HDP.

Spojené státy by mohly převzít kontrolu nad Panamským průplavem, prohlásil zvolený americký prezident Donald Trump. S jeho tvrzením však nesouhlasí řada státníků. Panamský prezident José Raúl Mulino se ohradil, že průplav patří právě Panamě, o suverenitě a nezávislosti země prý „nelze pochybovat“. Podpořila jej i prezidentka Mexika Claudia Sheinbaumová.

Západ znepokojeně sleduje čínské aktivity v Arktidě. Peking podle něj využívá výzkumných stanic i pro vojenské účely, což asijská země popírá. Ostražitost mezi severskými státy umocňuje pakt Číny s Ruskem. Země prohloubily vazby v oblasti energetiky či lodní dopravy a budují Polární hedvábnou stezku. USA, Kanada a Finsko v reakci na rostoucí vliv dvou autoritářských mocností vytvoří flotilu ledoborců. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka se může geopolitické pnutí v regionu ještě zvýšit, až do hry vstoupí Donald Trump.

Aktivista Paul Watson, který vystupuje za práva velryb a proti jejich lovu, dál zůstává ve vazbě v Grónsku. Tamní soud mu ji od července stále prodlužuje, tentokrát do 4. prosince. Dánsko, jehož je Grónsko součástí, mezitím zvažuje vydání třiasedmdesátiletého aktivisty a zakladatele nevládní organizace Sea Shepherd do Japonska. Tam mu hrozí za jeho činy podle právníků až patnáct let vězení.

Vědci stále studují obří tsunami, která se přelévala vloni v září vlnami grónského fjordu. Vědci z NASA zjistili, že nad oblastí náhodou v té době prolétala družice, která je schopná měřit výšku vodní hladiny. Teď ukázali, co naměřila.

Běluha Hvaldimir, o které se spekulovalo, že jde o špiona ruského námořnictva, byla o víkendu nalezena mrtvá u norských břehů. S odvoláním na neziskovou organizaci, která velrybu sledovala, o tom v pondělí informovala agentura Reuters.

Před necelým rokem zasáhla východní pobřeží Grónska megatsunami. Obří vlna, kterou způsobil rozsáhlý sesuv půdy v neobydleném fjordu Dickson, dosáhla výšky až 200 metrů, což zhruba odpovídá výšce Žižkovské věže, která je nejvyšší budovou v Praze. Vědci teď varují, že k podobným událostem by vzhledem k rychlejšímu tání grónských ledovců v důsledku klimatické změny mohlo do budoucna docházet častěji.

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.