Před necelým rokem zasáhla východní pobřeží Grónska megatsunami. Obří vlna, kterou způsobil rozsáhlý sesuv půdy v neobydleném fjordu Dickson, dosáhla výšky až 200 metrů, což zhruba odpovídá výšce Žižkovské věže, která je nejvyšší budovou v Praze. Vědci teď varují, že k podobným událostem by vzhledem k rychlejšímu tání grónských ledovců v důsledku klimatické změny mohlo do budoucna docházet častěji.
Klimatická změna může znamenat častější megatsunami, tvrdí němečtí výzkumníci
Loňská megatsunami se obešla bez obětí. Jediné, co zničila, byla nedaleká vojenská základna. Analýza seizmických dat z místa nově ukázala, že po první megavlně voda v úzkém fjordu zůstala a několik dalších dní se převalovala tam a zpátky – podobně, jako když se rozhýbe voda ve vaně.
Angela Carrillová Ponceová a její kolegové z německého geofyzikálního centra GFZ s pomocí počítačových modelů a satelitních snímků zjistili, že vlna o výšce jednoho metru se ve fjordu pohybovala ještě více než týden.
Ve Slovníku spisovné češtiny ještě toto slovo není uvedené – tento přírodní úkaz u nás neexistoval. Podle Pravidel českého pravopisu by se měl jako základní forma používat výraz cunami, slovo tsunami totiž odpovídá anglickému zápisu. Nový akademický slovník cizích slov uvádí jako přijatelné obě podoby, tedy cunami i tsunami je správně.
Výsledky svého výzkumu vědecký tým publikoval v časopise The Seismic Record. Varoval, že klimatická změna urychluje tání ledovců a permafrostu, což zvyšuje pravděpodobnost podobných masivních sesuvů půdy. Ty pak mohou způsobit megatsunami.
Podobné události, ačkoli v menším rozsahu, zaznamenali odborníci v minulosti už několikrát. Například v roce 2017 pád laviny kamení do fjordu Karrat vyvolal tsunami, která zaplavila vesnici Nuugaatsiaq, kde zničila 11 domů a zabila čtyři lidi.
Tsunami jsou většinou způsobené pohyby litosférických desek, souvisejícími se seizmickou činností, jako je zemětřesení nebo výbuchy sopek. Takové vlny se většinou utvoří na volném oceánu a u pobřeží se pak zvednou do výšky několika jednotek až desítek metrů. Ničivá je zejména síla vlny.
Megatsunami se zpravidla utvoří v důsledku sesuvu půdy a mohou zpočátku dosahovat výšky až několik stovek metrů. Příkladem je megatsunami v aljašské zátoce Lituya, která v roce 1958 po sesuvu půdy dosáhla výšky přes 520 metrů.
