Grónsko strana 3 z 5

Hrdí válečníci, kteří od nepaměti projížděli na svých věrných mustanzích prérií, dokud nepotkali bílého muže, jenž jejich život zničil. Tak vypadá evropský obraz indiánských kultur Severní Ameriky. Rodová paměť původních obyvatel Nového světa je jiná, ale aktuální studie, jež vyšla v žurnálu Science, ukazuje, že pravděpodobně i ta se od pravdy liší.

Vědci našli v Grónsku zdaleka nejstarší DNA. Dává jim představu o tom, jaký byl na severním konci ostrova život před dvěma miliony let. Nyní pustá arktická poušť byla tehdy krajinou s bujnou vegetací, stromy a spoustou zvířat, včetně už vyhynulých mastodontů.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Dánský levicový blok v čele se sociálními demokraty premiérky Mette Frederiksenové si po úterních volbách udrží v parlamentu těsnou většinu. Sociální demokraté získali 27,5 procenta hlasů, což je podle agentury Reuters jejich nejlepší výsledek za posledních více než dvacet let. I přes zřejmé volební vítězství Frederiksenová podala demisi do rukou královny Margarethe II., aby mohla sestavit novou, širší koalici.

Po poměrně chladném září se do Česka s říjnem vrátily nadprůměrně teplé dny. Rekordy pro 27. říjen padly na 12 ze zhruba 160 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let. Letošní říjen má dokonce našlápnuto stát se jedním ze tří nejteplejších v historii Česka. A to i díky velmi teplým dnům, které nás – alespoň na většině území – čekají až do konce měsíce. Podobně jsou na tom v sousedních zemích, například v Německu čekají vůbec nejteplejší říjen od začátku měření, v Rakousku jde o jeden z nejteplejších za 250 let a minimálně od roku 1864 nezažili teplejší desátý měsíc ani ve Švýcarsku.

Tým vědců z několika institucí v Kanadě a Dánsku zjistil, že narvalové v reakci na globální oteplování mění své sezonní migrační vzorce.

Podle nového výzkumu už tají grónské ledovce natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů.

Lední medvědi bojují o přežití. Arktický mořský led, který potřebují k životu, jim mizí pod nohama. Vědci ale narazili v Grónsku na populaci těchto zvířat, která osídlila izolovanou „oázu“, jež jim nabízí jiné životní podmínky, než jaké běžně potřebují – včetně menšího množství ledu. Přesto zde přežívají. Biologové si ale nejsou jistí, zda tito predátoři opravdu prosperují, anebo se jen adaptovali – jsou totiž menší a mají méně mláďat než ostatní populace ledních medvědů.

Grónsko, které je dánskou autonomní oblastí, požaduje, aby Kodaň vysvětlila kampaň, během níž byla od začátku 60. let minulého století grónským ženám v plodném věku nasazována antikoncepce. Nitroděložní tělíska byla Gróňankám aplikována i bez jejich vědomí a proti jejich vůli, napsala v pátek agentura APA.

Středověký Kyjev byl se Skandinávií propojený ještě více, než se předpokládalo, ukázal nový výzkum ukrajinských archeologů. Důkazem je objev kusů mrožích lebek, které pocházely z Grónska nebo dokonce z Kanady.

Minulý týden se zapsal do dějin pozorování v Antarktidě naprosto mimořádným „horkem“. Horkem v uvozovkách proto, že šlo o teploty pod nulou, ale ve srovnání s obvyklými hodnotami pro období před březnovou rovnodenností byly o celé desítky stupňů vyšší.

Vědci zjistili, jak se na Arktidu dostávají mikroplasty. Podle nové studie se tyto drobné plastové částice šíří z evropských řek do arktických moří. Autoři studie zdůraznili, že je nezbytné, aby lidé začali lépe nakládat s odpady, a ochránili tak arktický ekosystém.

V noci z pátku na sobotu vstoupil do zemské atmosféry malý asteroid, který těsně před půlnocí narazil do naší planety někde v moři nedaleko Islandu. Těleso měřilo asi tři metry, takže srážka nezpůsobila žádné škody, pozoruhodné ale je, že se dopad podařil předpovědět. Něco takového se zatím stalo jen zcela výjimečně. Astronomové věděli, že je na kolizním kurzu, a přesně spočítali, kde a kdy k nárazu dojde.

Yellowstonský národní park je nejstarším národním parkem nejen ve Spojených státech amerických, ale i na celém světě. Pro odborníky je Yellowstone stále velkou neznámou – jde totiž o supervulkán, o kterém se přesně neví, jak vlastně vznikl. Pro turisty z celého světa je však obrovským lákadlem, nejen díky gejzírům, kaňonům či vzácným rostlinám a živočichům, ale také pro jeho dobrou dostupnost.

Oficiální zpráva americké organizace NOAA varuje, že hladina moří na americkém pobřeží stoupne v příštích třiceti letech o tolik, o kolik stoupla za celé 20. století. To znamená, že velká města na východním pobřeží USA budou pravidelně postihována stále horšími záplavami.

Vědci z Houstonské univerzity využili pokročilý systém dálkového snímkování na detailní prostudování tří ledovců na jižním pólu. Výsledky podle autorů vyvolávají obavy ohledně globálních klimatických rizik – jak současných, tak těch budoucích.

Mezinárodní výzkumný tým poprvé vytvořil atlas, který popsal, jaká archea osídlila lidská střeva. O funkci a významu těchto prastarých organismů přitom věda až doposud měla jen minimum informací.

Paleontologové objevili v Grónsku unikátní druh dinosaura. Dostal jméno Issi saaneq, které je poctou grónskému jazyku Inuitů a znamená „studená kost“. Na území dnešního Grónska žil asi před 214 miliony lety a chodil po zadních nohách.

Když historici analyzovali středověké italské dokumenty ze 14. století, zjistili, že jsou v nich pasáže, které se týkají Severní Ameriky. A to v době přibližně 150 let před tím, než se na nový světadíl vypravil Kryštof Kolumbus.

Když se řekne řeka, většině lidí se asi vybaví klasický vodní tok typu Labe, Dunaje nebo Amazonky, v meteorologii má ale řeka ještě jeden význam. Jde totiž o označení dlouhého a poměrně úzkého pásu, ve kterém dochází k intenzivnímu přenosu vodní páry. Na délku takové pásy mohou mít až dva tisíce kolometrů, na šířku ale jen čtyři sta až sedm set kilometrů. Nejznámější je Ananasový expres, který vzniká v oblasti Havaje.

Během tří srpnových dní spadlo v Grónsku přes sedm miliard tun dešťových srážek, což je největší množství od roku 1950, kdy se o tom začaly vést záznamy. Je to také poprvé od té doby, kdy na nejvyšším vrcholu Grónska padal déšť a nikoliv sníh.

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Suvernén nad Grónském - Dánsko - si jej zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy a odhaluje nerostné bohatství.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Lední medvědi jsou sice v Arktidě vrcholovými predátory, přesto i oni narazí na kořist, na kterou nestačí. Jedním z takových zvířat je mrož –⁠ až 1300 kilogramů vážící savec vybavený obrovskými kly, téměř neproniknutelnou vrstvou tuku chránící tělo a tvrdou lebkou je pro ledního medvěda víc než důstojným protivníkem. Nová studie odhalila, že si někteří lední medvědi našli způsob, jak své šance zvýšit. Mrože ubijí kusem kamene nebo ledu.