Grónsko strana 3 z 4

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr nové studie publikované tento týden časopisem Nature Communications Earth & Environment. Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nespadne za rok dostatečně sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících.

To, co se vědcům při ochraně klimatu nepodařilo za třicet let, se možná teď podaří aktivistům nebo důsledkům koronaviru, který veřejnosti ukázal, že může omezit svou spotřebu a její dopady na životní prostředí. Myslí si to klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz, který byl hostem Událostí, komentářů. Za prioritní považuje teď to, aby politici při ochraně klimatu konali v souladu s odborníky.

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Loňský rok byl v historii měření v Evropě nejteplejší. Ve své nové zprávě o stavu klimatu v roce 2019 to uvedla evropská služba Copernicus, která monitoruje změny klimatu a podává o nich pravidelně informace.

Vloni zažil kilometry silný grónský ledovec rekordní ztrátu ledu – odteklo z něj mnohem více vody než získal pomocí sněhových srážek. Podle nové studie ztratilo Grónsko asi 600 miliard tun ledu, což zvýšilo hladinu oceánů o 1,5 milimetru, tedy asi 40 procent celkového zvýšení.

Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina moří a oceánů zvedla během dvou měsíců o 2,2 milimetru. Uvádí to nová odborná zpráva vypracovaná vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Kalifornské univerzity v Irvinu.

Od dávných časů lákaly Grónsko a Arktida různé dobrodruhy, ale i vědce, průmyslníky a světové velmoci pro jejich nerostné bohatství a strategické umístění. Velkou překážkou bylo vždy zdejší nehostinné klima. Koneckonců si zde zažil své i moravský cestovatel a vypravěč Jan Eskymo Welzl, který v těchto končinách strávil mnoho let.

Za odchodem Vikingů z Grónska v 15. století možná nestálo pouze ochlazování klimatu, jak se dosud soudilo, ale i nadměrné lovení mrožů. Vikingové jich zabili tolik, že se tamní populace ploutvonožců ocitla až na pokraji vyhynutí. Při výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Quarternary Science Reviews, k tomu dospěl tým vědců ze Skandinávie a Velké Británie.

Prezident Miloš Zeman v letošním vánočním poselství varoval, že z diskusí o změnách klimatu se postupně stává nové náboženství. Z Evropy se podle něj nesmí stát „ekologický skanzen“, kde klesne životní úroveň obyvatel. Zeman v projevu chválil stav české ekonomiky, naopak řešit je podle něj třeba pomalé soudy i stavební řízení. Lidem protestujícím proti premiérovi vzkázal, že ministerský předseda vzešel ze svobodných parlamentních voleb.

Ledovce, které dosud zabíraly desetinu zemské pevniny, postupně tají. Nejohroženější jsou ty na vrcholech tropických pohoří, v bezpečí nejsou ale ani polární. Po masivním tání v Grónsku odhalili vědci také mizení obřího ledovce na Antarktidě.

Pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě se nachází nejhlubší kaňon na zemské pevnině. Odhalila to nová mapa tohoto kontinentu, kterou představili glaciologové z USA.

Tání grónských ledovců je v poslední době sedmkrát rychlejší než v 90. letech. Tvrdí to tým vědců, kteří porovnávali satelitní fotografie ledové pokrývky arktického ostrova v uplynulých 26 letech. Rozsah a rychlost tání je podle nich vyšší, než se očekávalo. Hrozí tak, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí.

Druhý největší ledový příkrov na světě je čím dál méně stabilní a trhá se. Vědci došli k alarmujícímu závěru na základě pozorování za pomoci dronů, jež uskutečnili v Grónsku. Panují obavy, že v důsledku tání ledovce dojde ke zvednutí globální mořské hladiny.

V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. Zemřela kvůli tomu řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo, napsal italský deník La Repubblica.

Změny klimatu donutily grónskou vládu k rozhodnutí vybudovat nové hlavní mezinárodní letiště. To stávající do pěti let přestane odbavovat civilní lety. Pod startovací a přistávací dráhou totiž stále výrazněji taje věčně zmrzlá půda.

Vědci objevili na Východoantarktickém ledovci desítky tisíc jezírek vzniklých táním. Toto množství je překvapilo, protože je srovnatelné s daleko teplejšími místy. Informují o tom v odborném časopise Scientific Reports a varují, že i tato oblast je zranitelná oteplováním. Voda z jezírek totiž může urychlovat posouvání ledové masy do moře.

Od Antarktidy se utrhl obrovský ledovec o velikosti asi 1582 kilometrů čtverečních, je tedy velký asi jako polovina celého Karlovarského kraje. Podle vědců jde o součást přirozeného procesu, který nemá žádný vztah ke klimatickým změnám.

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) vyzval politiky a vědce k urychleným činům, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé důsledky stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas pro miliony lidí hlavně v pobřežních oblastech. Experti v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době klimatické změny uvedli, že hladiny moří stoupaly v letech 2006 až 2015 o 3,6 milimetru ročně. To je asi dvakrát rychleji, než tomu bylo v průměru během 20. století.

Grónské ledovce se za posledních padesát let podstatně zmenšily. Potvrdila to porovnání archivních snímků s těmi, které letos v srpnu pořídila NASA. Vlivem tání se mění i podoba grónského pobřeží.

Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska vyvolaly ve světě nevěřícné reakce. Spojené státy přitom usilují o větší vliv v oblasti dlouhodobě; z vojenské základny v Grónsku od 40. let dohlížely nejprve na aktivity nacistů, později na Rusy. Washington zajímají také nerostné zdroje, které odkrývá měnící se klima v celé tající Arktidě. V regionu se tak střetávají zájmy USA, Ruska a Číny. Prodej ostrova Američanům však důrazně odmítá Dánsko i samotní Gróňané.

Spojené státy plánují otevřít příští rok v Grónsku nový konzulát. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na americkou diplomacii, podle níž je tento krok součástí širší arktické strategie USA. Dánsko v uplynulých dnech odmítlo diskutovat s prezidentem Donaldem Trumpem o koupi Grónska, šéf Bílého domu pak zrušil cestu do Kodaně.

Americký prezident Donald Trump se podle všeho stále nemůže smířit s tím, že s ním Kodaň nechce jednat o koupi Grónska. Poté, co zrušil plánovanou cestu do Dánska, se šéf Bílého domu na Twitteru opřel do severské země kvůli tomu, že málo přispívá do rozpočtu NATO, i když je „bohatá“. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se naopak snažil dánskou diplomacii uklidnit. Zdůraznil, že Washington považuje Kodaň za spojence a vyslovil se pro širší spolupráci obou zemí. Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová mezitím oznámila, že vynechá setkání s americkým viceprezidentem Mikem Pencem.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že odloží schůzku s dánskou premiérkou, kterou neoslovila jeho nabídka ohledně koupě Grónska. Zprávu o tom, že Trump uvažuje o koupi tohoto autonomního území Dánska a největšího ostrova na světě se zhruba 56 tisíci obyvatel, napsal minulý týden americký list The Wall Street Journal. Dánskou stranu zrušení návštěvy „překvapilo“, spolupráci obou zemí ale prý tato událost nijak nepoznamená.