Grónsko strana 3 z 4

Podle simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

Světová meteorologická organizace (WMO) potvrdila, že teplota –69,6 °C (–93,3 °F) zaznamenaná 22. prosince 1991 na automatické meteorologické stanici v Grónsku je tou vůbec nejnižší, jaká kdy byla na severní polokouli naměřena.

Nájezdníci, piráti a válečníci –⁠ učebnice dějepisu nás učily, že vikingové byli brutální zabijáci, kteří po moři vyráželi ze Skandinávie, aby drancovali a plenili Evropu. Teď ale vědci pomocí moderních metod sekvenování DNA na více než 400 vikinských kostrách z archeologických nalezišť v Evropě a Grónsku ukázali poněkud jiný pohled na tyto válečníky. Výsledky jsou natolik nové a do značné míry nečekané, že určitě přepíší učebnice dějepisu –⁠ a možná i podobu televizních seriálů.

Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je velikost srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.

Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.

Grónsko loni přišlo o rekordní množství své ledové pokrývky. V loňském roce roztálo 532 gigatun ledu (532 miliard tun), zhruba 66 tun na každého obyvatele planety. Uvádí to studie, kterou otiskl odborný časopis Nature Communications Earth & Environment. Jde o 15 procent větší objem než při předchozím rekordu z roku 2012.

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr nové studie publikované tento týden časopisem Nature Communications Earth & Environment. Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nespadne za rok dostatečně sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících.

To, co se vědcům při ochraně klimatu nepodařilo za třicet let, se možná teď podaří aktivistům nebo důsledkům koronaviru, který veřejnosti ukázal, že může omezit svou spotřebu a její dopady na životní prostředí. Myslí si to klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz, který byl hostem Událostí, komentářů. Za prioritní považuje teď to, aby politici při ochraně klimatu konali v souladu s odborníky.

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Loňský rok byl v historii měření v Evropě nejteplejší. Ve své nové zprávě o stavu klimatu v roce 2019 to uvedla evropská služba Copernicus, která monitoruje změny klimatu a podává o nich pravidelně informace.

Vloni zažil kilometry silný grónský ledovec rekordní ztrátu ledu – odteklo z něj mnohem více vody než získal pomocí sněhových srážek. Podle nové studie ztratilo Grónsko asi 600 miliard tun ledu, což zvýšilo hladinu oceánů o 1,5 milimetru, tedy asi 40 procent celkového zvýšení.

Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina moří a oceánů zvedla během dvou měsíců o 2,2 milimetru. Uvádí to nová odborná zpráva vypracovaná vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Kalifornské univerzity v Irvinu.

Od dávných časů lákaly Grónsko a Arktida různé dobrodruhy, ale i vědce, průmyslníky a světové velmoci pro jejich nerostné bohatství a strategické umístění. Velkou překážkou bylo vždy zdejší nehostinné klima. Koneckonců si zde zažil své i moravský cestovatel a vypravěč Jan Eskymo Welzl, který v těchto končinách strávil mnoho let.

Za odchodem Vikingů z Grónska v 15. století možná nestálo pouze ochlazování klimatu, jak se dosud soudilo, ale i nadměrné lovení mrožů. Vikingové jich zabili tolik, že se tamní populace ploutvonožců ocitla až na pokraji vyhynutí. Při výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Quarternary Science Reviews, k tomu dospěl tým vědců ze Skandinávie a Velké Británie.

Prezident Miloš Zeman v letošním vánočním poselství varoval, že z diskusí o změnách klimatu se postupně stává nové náboženství. Z Evropy se podle něj nesmí stát „ekologický skanzen“, kde klesne životní úroveň obyvatel. Zeman v projevu chválil stav české ekonomiky, naopak řešit je podle něj třeba pomalé soudy i stavební řízení. Lidem protestujícím proti premiérovi vzkázal, že ministerský předseda vzešel ze svobodných parlamentních voleb.

Ledovce, které dosud zabíraly desetinu zemské pevniny, postupně tají. Nejohroženější jsou ty na vrcholech tropických pohoří, v bezpečí nejsou ale ani polární. Po masivním tání v Grónsku odhalili vědci také mizení obřího ledovce na Antarktidě.

Pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě se nachází nejhlubší kaňon na zemské pevnině. Odhalila to nová mapa tohoto kontinentu, kterou představili glaciologové z USA.

Tání grónských ledovců je v poslední době sedmkrát rychlejší než v 90. letech. Tvrdí to tým vědců, kteří porovnávali satelitní fotografie ledové pokrývky arktického ostrova v uplynulých 26 letech. Rozsah a rychlost tání je podle nich vyšší, než se očekávalo. Hrozí tak, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí.

Druhý největší ledový příkrov na světě je čím dál méně stabilní a trhá se. Vědci došli k alarmujícímu závěru na základě pozorování za pomoci dronů, jež uskutečnili v Grónsku. Panují obavy, že v důsledku tání ledovce dojde ke zvednutí globální mořské hladiny.

V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. Zemřela kvůli tomu řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo, napsal italský deník La Repubblica.

Změny klimatu donutily grónskou vládu k rozhodnutí vybudovat nové hlavní mezinárodní letiště. To stávající do pěti let přestane odbavovat civilní lety. Pod startovací a přistávací dráhou totiž stále výrazněji taje věčně zmrzlá půda.

Vědci objevili na Východoantarktickém ledovci desítky tisíc jezírek vzniklých táním. Toto množství je překvapilo, protože je srovnatelné s daleko teplejšími místy. Informují o tom v odborném časopise Scientific Reports a varují, že i tato oblast je zranitelná oteplováním. Voda z jezírek totiž může urychlovat posouvání ledové masy do moře.

Od Antarktidy se utrhl obrovský ledovec o velikosti asi 1582 kilometrů čtverečních, je tedy velký asi jako polovina celého Karlovarského kraje. Podle vědců jde o součást přirozeného procesu, který nemá žádný vztah ke klimatickým změnám.