Evropa zažívá nebývalou vlnu vedra, na podzim je ale nenápadná

Po poměrně chladném září se do Česka s říjnem vrátily nadprůměrně teplé dny. Rekordy pro 27. říjen padly na 12 ze zhruba 160 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let. Letošní říjen má dokonce našlápnuto stát se jedním ze tří nejteplejších v historii Česka. A to i díky velmi teplým dnům, které nás – alespoň na většině území – čekají až do konce měsíce. Podobně jsou na tom v sousedních zemích, například v Německu čekají vůbec nejteplejší říjen od začátku měření, v Rakousku jde o jeden z nejteplejších za 250 let a minimálně od roku 1864 nezažili teplejší desátý měsíc ani ve Švýcarsku.

Zatímco v létě by takové „padání rekordů“ vzbudilo pozornost a znepokojení, na podzim je to problém mnohem méně viditelný – a pro většinu lidí příjemný.

Příčinou tohoto teplého počasí je především poměrně stabilní povětrnostní situace nad Evropou a Atlantikem. Na jedné straně se relativně často udržuje tlaková níže nebo výrazná brázda nízkého tlaku vzduchu nad východním Atlantikem a západní Evropou včetně Biskajského zálivu. A na straně druhé se obnovuje tlaková výše nad Středomořím, která zasahuje i do střední a východní Evropy.

Mezi těmito dvěma tlakovými útvary pak převládá jihozápadní proudění ve střední Evropě a v něm se k nám dostává teplý, přechodně až velmi teplý vzduch od jihozápadu. Navíc jde i o vzduch poměrně vlhký, ve kterém je občas více oblaků, což znamená i poměrně teplé noci, kdy minima místy neklesají pod 10 stupňů Celsia, zatímco běžné noční teploty v této části roku se pohybují spíš kolem pěti stupňů.

Tryskové proudění nad východním Atlantikem je výrazně prohnuté k jihu – to zajišťuje obnovování tlakové níže, po jejíž přední straně proudí teplý vzduch do střední Evropy
Zdroj: www.netweather.tv

Příčinou stability zmíněné povětrnostní situace je poloha tryskového proudění neboli jet streamu, tedy oblasti silného větru ve výškách kolem devíti až deseti kilometrů, který je právě nad východním Atlantikem výrazně prohnutý k jihu. Díky tomu dochází k pronikání studeného vzduchu z oblasti kolem Islandu daleko na jih, kde tak podporuje obnovu tlakových níží nad Biskajským zálivem a širším okolím.

Očekáváná odchylka za pětidenní období do pondělí
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Letní teploty v pozdním říjnu

Důsledkem této stability jsou opakované přílivy velmi teplého vzduchu až ze severní Afriky, kdy teploty i ve Francii v minulých týdnech stoupaly k tropické třicítce. Ale horko je i na severu Afriky, například město Nador na severu Maroka u pobřeží Středozemního moře zaznamenalo ve středu 36,8 stupně Celsia – jde o říjnové maximum.

Překonání měsíčního rekordu takto pozdě v říjnu, kdy už jsou průměrné teploty vlivem celkového ochlazování během podzimu výrazně nižší než začátkem měsíce, je přitom velmi neobvyklé. Velmi teplo je i na jihu Evropy – ve španělském Jerezu de la Frontera naměřili ve středu téměř 35 stupňů, Sicílie hlásí 34 a Mallorca přes 33 stupňů Celsia.

V následujících dnech se pomyslný pól tepla přesune nad Francii a střední Evropu včetně Alp. Lze čekat, že až na stovkách stanic v těchto oblastech budou překonány denní rekordy, na řadě stanic může jít o nejvyšší hodnoty ve druhé polovině října. V Německu, Švýcarsku i Rakousku vyšplhají maxima ojediněle i nad letních 25 stupňů. Na některých místech půjde o nejpozdější letní den v historii měření.

Teplé počasí vyvrcholí během víkendu a začátkem příštího týdne. Očekávaná odchylka průměrných denních teplot se bude pohybovat mezi pěti a dvanácti stupni – velké rozdíly budou způsobeny vlivem mlh a nízké oblačnosti. Koncem října už slunce zahřívá vzduch podstatně méně a to znamená i delší trvání mlhavého počasí – v nižších polohách tak při mlze maxima jen o pár stupňů přesáhnou deset stupňů, zatímco na kopcích bude při slunci i přes dvacet.

Vpád studeného vzduchu se nečeká

V prvních listopadových dnech se začne mírně ochlazovat, nicméně na výrazné ochlazení, nebo dokonce vpád studeného vzduchu ze severních směrů to nevypadá. Ostatně na severu Atlantiku bude v nejbližších dnech taky nadprůměrně teplo.

Velmi teplý vzduch tam pronikne z východní Kanady, kde v minulých dnech zaznamenali rekordně vysoké teploty pro druhou polovinu října – v provincii Quebec to bylo až 26,3 stupně Celsia, v New Brunswicku 25,2. A noční minima se místy pohybovala kolem dvacítky, což je sice občas typické pro léto, ale rozhodně ne pro konec října. V Grónsku se teplý vzduch místy postará o oblevu a teploty přechodně stoupnou o 10 až 15 stupňů výš, než je obvyklé.

Očekáváná odchylka za třídenní období do soboty pro severní Evropu ukazuje až 15stupňovou odchylku v jižní polovině Grónska
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled