Středověký Kyjev byl se Skandinávií propojený ještě více, než se předpokládalo, ukázal nový výzkum ukrajinských archeologů. Důkazem je objev kusů mrožích lebek, které pocházely z Grónska nebo dokonce z Kanady.
Středověká obchodní cesta s mroží slonovinou vedla do Kyjeva. Podle nové studie začínala možná až v Kanadě
Výzkum na kyjevské ulici Spaska začal už roku 2007. Toto místo sice leží na místě u nábřeží Dněpru, kde severští obchodníci prodávali ve středověku své zboží, ale všechna předchozí zkoumání zde nic neobjevila.
Průzkum vedený archeoložkou Natalií Khamaikovou ale úspěšný byl. Protože Dněpr tuto oblast pravidelně zaplavoval, byly skvěle rozdělené jednotlivé vrstvy - a v nich se našlo množství nejrůznějších artefaktů.
Nejzajímavější byla vrstva, která podle všeho pochází z doby kolem roku 1100. V ní se našly zlaté dráty, úlomky skla, vyřezávaná slonovina, germánský železný meč a obrovské množství zvířecích kostí a kůstek. Vůbec nejdůležitější se nakonec ukázalo devět masivních kostí pocházejících z mrožích lebek.
Genetická analýza totiž ukázala, že DNA odpovídá zvířatům, která žila jen v Grónsku nebo v Kanadě. Obchodní cesta, která končila v Kyjevě, tedy začínala až na dalekém severu a musela měřit přes čtyři tisíce kilometrů.
Úlomky z mrožích lebek nalezené v Kyjevě
Poklad z mrožích klů
Mroži byli ve středověku jedním z největších pokladů severu. Z jejich šlach se vyráběly nenahraditelné části lodní výstroje, tuk byl svítidlem a kly zase materiálem, který v Evropě i arabském světě nahrazoval pravou slonovinu.
Snadno se opracovává (nejčastěji vyřezáváním), vypadá krásně a je odolná vůči zubu času i vlivu prostředí. Vyráběly se z ní proto jílce mečů, herní předměty, ale i náboženské artefakty.
Historici dlouho předpokládali, že obchod s mrožovinou byl omezený regiony: tedy, že ve Skandinávii se využívala zvířata z Grónska, zatímco v Rusku a na Ukrajině spíše ta z ruské části Arktidy. A až doposud to také výzkumy potvrzovaly. Jenže objev z Kyjeva tento pohled komplikuje.
Hlavice berly z let 1050 až 1100, řezba v mrožím klu
Mroží kly se převážely se zbytkem lebky - proto se do Kyjeva dostaly i úlomky lebečních kostí. DNA v nich se zachovala velmi dobře, takže se z ní daly získat informace o původu mrožů. „Hodně nás to překvapilo,“ uvedla Khamaiková pro odborný časopis Science. „V Kyjevě jsme takové nálezy nikdy neměli.“
Vědci pod jejím vedením proto podrobili kosti i další analýze, tentokrát chemické. Ta prozradila, že složení velice dobře odpovídá vzorkům z Grónska a Islandu, ale vůbec ne těm z Barentsova moře - tedy oblasti, která zásobovala mrožovinou tento prostor. Dalším dokladem skandinávského původu mrožů byly stopy po řezech - ty pocházejí zřejmě ze snahy odlomit opatrně kly. I ony se podobají těm nalezeným ve Skandinávii.
Hrací deska hnefataflu z 11. století
Hra o trůny
Posledním důkazem o skandinávském původu mrožů je další nález ze stejného místa. Archeologové totiž jen kousek od úlomků lebek našli několik figurek ze hry hnefatafl. Tato vikingská obdoba šachů je odvozená od římské hry latrunculi a byla mezi severskými národy nesmírně oblíbená.
Jedna z figurek nalezených v kyjevské ulici Spaska byla vyřezaná z mroží slonoviny - šlo zřejmě o figurku krále. Dochovala se ve velmi dobrém stavu, analýza ukázala, že vypadá prakticky úplně stejně jako figurky ze stejné hry nalezené ve skandinávských zemích.
Podle studie, která vyšla v dubnu v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society B, tedy všechny tyto důkazy dohromady přesvědčivě ukazují, že původem kostí bylo Grónsko nebo dokonce kanadské části Arktidy.
Co to říká nového? Jednak to ukazuje na ještě intenzivnější propojení mezi Skandinávií a oblastí dnešní Ukrajiny, ale také to naznačuje na významné změny, které se ve středověkém světě odehrávaly. Nedávno totiž vědci upozornili, že lebky skandinávských mrožů z let 1000 až 1400 se postupně stále zmenšovaly. To znamená, že zvířata nestačila k pokrytí poptávky a stále více se lovila i mláďata nebo samice.
Nový výzkum ukazuje, proč se to stalo: kly ze severozápadu Evropy totiž musely pokrýt touhu po krásném materiálu nejen ve Skandinávii, ale také na východě kontinentu a zřejmě i v Arábii.
Úbytek mroží populace, který logicky následoval, zase vysvětluje, proč došlo k tak rychlému a zatím ne zcela pochopenému opuštění vikingských kolonií v Grónsku v letech 1300 až 1400. Studie navíc zdůrazňuje, jak významnou roli hrál Kyjev díky své strategické poloze na Dněpru v mezinárodním obchodu mezi Evropou a Orientem.