O víkendu zasáhla Zemi planetka. Její dopad se díky českým astronomům podařilo předpovědět

V noci z pátku na sobotu vstoupil do zemské atmosféry malý asteroid, který těsně před půlnocí narazil do naší planety někde v moři nedaleko Islandu. Těleso měřilo asi tři metry, takže srážka nezpůsobila žádné škody, pozoruhodné ale je, že se dopad podařil předpovědět. Něco takového se zatím stalo jen zcela výjimečně. Astronomové věděli, že je na kolizním kurzu, a přesně spočítali, kde a kdy k nárazu dojde.

Už asi dvě hodiny před dopadem planetky oznámil její objev maďarský astronom Krisztián Sárneczky z observatoře Piszkéstető. Nahlásil ho do mezinárodního střediska Minor Planet Center v Cambridge, které se zaměřuje na polohy malých nebeských těles. To na něj zase hned upozornilo mezinárodní síť observatoří.

Jako jedna z prvních na světě a jediná ze sítě ESA pro blízkozemní asteroidy planetku zaznamenala jihočeská Observatoř Kleť, konkrétně astronom Miloš Tichý. Přesně změřené polohy tělesa zamířily z Kleti okamžitě zpět do světa – další výpočty potvrdily, že dosud neznámý malý asteroid míří přímo k Zemi.

  • Observatoř Kleť funguje jako evropská kosmická hlídka, která se podílí na monitorování potenciálně nebezpečných asteroidů v okolí naší planety.
  • Používá k tomu KLENOT, druhý největší dalekohled v České republice o
    průměru hlavního zrcadla 1,06 metru.

Systém NASA „Scout“ pro vyhodnocování nebezpečí dopadu pak na základě těchto prvních měření vypočítal trajektorii letu planetky, která dostala jméno 2022 EB5. Jakmile systém Scout určil, že 2022 EB5 zasáhne zemskou atmosféru, upozornil Centrum pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) a Koordinační úřad NASA pro planetární obranu a označil objekt na webové stránce Scout, aby informoval komunitu pozorovatelů.

„Když Scout poprvé identifikoval objekt jako impaktor (těleso, které narazí do Země), měl k dispozici pouze čtrnáct pozorování z jedné observatoře v průběhu čtyřiceti minut. Byli jsme ale schopni určit místa možného dopadu, která se původně rozprostírala od západního Grónska až po pobřeží Norska,“ řekl navigační inženýr Davide Farnocchia, který se podílel na vývoji systému Scout. „Jak asteroid sledovalo více observatoří, naše výpočty jeho trajektorie a místa dopadu se zpřesnily,“ dodal.

Scout určil, že 2022 EB5 vstoupí do atmosféry jihozápadně od norského ostrova Jan Mayen, který se nachází téměř 470 kilometrů od východního pobřeží Grónska a severovýchodně od Islandu. Objekt 2022 EB5 opravdu vstoupil do atmosféry přesně tak, jak předpověděl Scout. A později infrazvukové detektory potvrdily, že také k dopadu do oceánu došlo v předpovězeném čase. 

Na základě pozorování asteroidu při jeho přibližování k Zemi a energie naměřené infrazvukovými detektory v době dopadu se odhaduje, že planetka 2022 EB5 měla velikost asi dva až tři metry. Drobné asteroidy této velikosti jsou už dost jasné na to, aby se je podařilo objevit i několik hodin před dopadem nebo před velmi těsným přiblížením k Zemi. Jsou mnohem menší než objekty, jejichž detekcí a varováním před nimi je pověřen Úřad pro koordinaci planetární obrany NASA – tedy tělesa, která mohou způsobit lidem opravdu vážné škody.

„Drobných asteroidů, jako je 2022 EB5, je mnoho a do atmosféry narážejí poměrně často – zhruba každých deset měsíců. Ale jen velmi málo z těchto planetek bylo ve vesmíru detekováno a před dopadem intenzivně pozorováno. Hlavně proto, že jsou až do posledních hodin velmi slabé a dalekohled musí pozorovat právě to správné místo na obloze ve správný čas, aby byla planetka detekována,“ uvedl ředitel Centra pro studium blízkozemních objektů Paul Chodas.

Větší asteroid s nebezpečným potenciálem dopadu by byl objeven mnohem dále od Země, upozorňuje americká vesmírná agentura NASA. Jejím cílem je sledovat takové asteroidy a vypočítat jejich dráhy, aby bylo možné s mnohaletým předstihem předvídat potenciální srážku. Tato reálná událost s velmi malým asteroidem ale byla pro komunitu vědců, kteří před tímto problémem planetu chrání, skvělou možností vyzkoušet si v praxi svoje schopnosti a dodala jim jistotu, že modely jsou opravdu schopné informovat o potenciálním přiblížení nebezpečnějšího vesmírného objektu.

Planetární obrana zafungovala

2022 EB5 je teprve pátým malým asteroidem, který byl detekován ve vesmíru ještě před dopadem do zemské atmosféry. Prvním asteroidem, který byl objeven a sledován dlouho před dopadem na Zemi, byl 2008 TC3, který vstoupil do atmosféry nad Súdánem v říjnu 2008. Tento asi čtyři metry velký asteroid se rozpadl v atmosféře a rozptýlil nad Núbijskou pouští stovky malých meteoritů. I na pozorování tohoto tělesa se podílela Observatoř Kleť.  

Astronomové věří, že s tím, jak se průzkumy stávají sofistikovanějšími a citlivějšími, bude více těchto neškodných objektů detekováno ještě před vstupem do atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...