O víkendu zasáhla Zemi planetka. Její dopad se díky českým astronomům podařilo předpovědět

V noci z pátku na sobotu vstoupil do zemské atmosféry malý asteroid, který těsně před půlnocí narazil do naší planety někde v moři nedaleko Islandu. Těleso měřilo asi tři metry, takže srážka nezpůsobila žádné škody, pozoruhodné ale je, že se dopad podařil předpovědět. Něco takového se zatím stalo jen zcela výjimečně. Astronomové věděli, že je na kolizním kurzu, a přesně spočítali, kde a kdy k nárazu dojde.

Už asi dvě hodiny před dopadem planetky oznámil její objev maďarský astronom Krisztián Sárneczky z observatoře Piszkéstető. Nahlásil ho do mezinárodního střediska Minor Planet Center v Cambridge, které se zaměřuje na polohy malých nebeských těles. To na něj zase hned upozornilo mezinárodní síť observatoří.

Jako jedna z prvních na světě a jediná ze sítě ESA pro blízkozemní asteroidy planetku zaznamenala jihočeská Observatoř Kleť, konkrétně astronom Miloš Tichý. Přesně změřené polohy tělesa zamířily z Kleti okamžitě zpět do světa – další výpočty potvrdily, že dosud neznámý malý asteroid míří přímo k Zemi.

  • Observatoř Kleť funguje jako evropská kosmická hlídka, která se podílí na monitorování potenciálně nebezpečných asteroidů v okolí naší planety.
  • Používá k tomu KLENOT, druhý největší dalekohled v České republice o
    průměru hlavního zrcadla 1,06 metru.

Systém NASA „Scout“ pro vyhodnocování nebezpečí dopadu pak na základě těchto prvních měření vypočítal trajektorii letu planetky, která dostala jméno 2022 EB5. Jakmile systém Scout určil, že 2022 EB5 zasáhne zemskou atmosféru, upozornil Centrum pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) a Koordinační úřad NASA pro planetární obranu a označil objekt na webové stránce Scout, aby informoval komunitu pozorovatelů.

„Když Scout poprvé identifikoval objekt jako impaktor (těleso, které narazí do Země), měl k dispozici pouze čtrnáct pozorování z jedné observatoře v průběhu čtyřiceti minut. Byli jsme ale schopni určit místa možného dopadu, která se původně rozprostírala od západního Grónska až po pobřeží Norska,“ řekl navigační inženýr Davide Farnocchia, který se podílel na vývoji systému Scout. „Jak asteroid sledovalo více observatoří, naše výpočty jeho trajektorie a místa dopadu se zpřesnily,“ dodal.

Scout určil, že 2022 EB5 vstoupí do atmosféry jihozápadně od norského ostrova Jan Mayen, který se nachází téměř 470 kilometrů od východního pobřeží Grónska a severovýchodně od Islandu. Objekt 2022 EB5 opravdu vstoupil do atmosféry přesně tak, jak předpověděl Scout. A později infrazvukové detektory potvrdily, že také k dopadu do oceánu došlo v předpovězeném čase. 

Na základě pozorování asteroidu při jeho přibližování k Zemi a energie naměřené infrazvukovými detektory v době dopadu se odhaduje, že planetka 2022 EB5 měla velikost asi dva až tři metry. Drobné asteroidy této velikosti jsou už dost jasné na to, aby se je podařilo objevit i několik hodin před dopadem nebo před velmi těsným přiblížením k Zemi. Jsou mnohem menší než objekty, jejichž detekcí a varováním před nimi je pověřen Úřad pro koordinaci planetární obrany NASA – tedy tělesa, která mohou způsobit lidem opravdu vážné škody.

„Drobných asteroidů, jako je 2022 EB5, je mnoho a do atmosféry narážejí poměrně často – zhruba každých deset měsíců. Ale jen velmi málo z těchto planetek bylo ve vesmíru detekováno a před dopadem intenzivně pozorováno. Hlavně proto, že jsou až do posledních hodin velmi slabé a dalekohled musí pozorovat právě to správné místo na obloze ve správný čas, aby byla planetka detekována,“ uvedl ředitel Centra pro studium blízkozemních objektů Paul Chodas.

Větší asteroid s nebezpečným potenciálem dopadu by byl objeven mnohem dále od Země, upozorňuje americká vesmírná agentura NASA. Jejím cílem je sledovat takové asteroidy a vypočítat jejich dráhy, aby bylo možné s mnohaletým předstihem předvídat potenciální srážku. Tato reálná událost s velmi malým asteroidem ale byla pro komunitu vědců, kteří před tímto problémem planetu chrání, skvělou možností vyzkoušet si v praxi svoje schopnosti a dodala jim jistotu, že modely jsou opravdu schopné informovat o potenciálním přiblížení nebezpečnějšího vesmírného objektu.

Planetární obrana zafungovala

2022 EB5 je teprve pátým malým asteroidem, který byl detekován ve vesmíru ještě před dopadem do zemské atmosféry. Prvním asteroidem, který byl objeven a sledován dlouho před dopadem na Zemi, byl 2008 TC3, který vstoupil do atmosféry nad Súdánem v říjnu 2008. Tento asi čtyři metry velký asteroid se rozpadl v atmosféře a rozptýlil nad Núbijskou pouští stovky malých meteoritů. I na pozorování tohoto tělesa se podílela Observatoř Kleť.  

Astronomové věří, že s tím, jak se průzkumy stávají sofistikovanějšími a citlivějšími, bude více těchto neškodných objektů detekováno ještě před vstupem do atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 18 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 19 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 21 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 21 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 23 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 23 hhodinami

Evropský pohled