Nejsou tu žádné rostliny a jen velmi málo zvířat: lidé sem chodí jen zřídka. Velké ledovce v Grónsku lidé dlouho vnímali jako pouště – jen místo písku tvořené ledem. Obří kry, které nabízejí podmínky pro život extrémně nevhodné. Nová studie ale ukazuje, jak moc se vědci mýlili – na ledovcích je totiž mnohem více života, než se zdálo.
Pod grónským ledem žijí tisíce druhů mikroorganismů. Už to nejsou oázy, ale úplné pralesy, ukazuje terénní výzkum
„V malé louži tající vody na ledovci můžou klidně žít čtyři tisíce různých druhů. Žijí na nich bakterie, řasy, viry a mikroskopické houby. Je to celý ekosystém, o jehož existenci jsme donedávna neměli ani tušení,“ říká profesor Alexandre Anesio z Aarhuské univerzity.
Tým vědců pod jeho vedením prozkoumal ledovce, pod nimiž hledal stopy života. Jenže ke svému překvapení tam nenašli nějaké izolované oázy, ale bohaté ekosystémy. Tvoří je mikrobi, kteří se přizpůsobili životu na ledu. A nejedná se pouze o jeden nebo dva druhy. Jde o několik tisíc různých druhů.
Vždy hladoví mikrobi
Některé organismy dokáží přežít na těch nejméně přívětivých místech planety – od dna oceánů až po vnější stěny Mezinárodní vesmírné stanice. Takže pro vědce není zase takovým překvapením, že se mu daří i na ledovcích. Má tam základní zdroje – slunce, kyslík i vodu. Přesto se vědci až donedávna domnívali, že led obsahuje málo živin na to, aby se na něm udržel život. Jenže se spletli.
Podle profesora Anesia tam je zdrojů živin sice málo, ale existují. A mikroorganismy se naučily s nimi hospodařit způsobem, jaký by jim mohlo závidět i lidstvo. Jedním z nich jsou mikroskopické černé řasy, které rostou na vrchní části ledu a zbarvují ho do černa. A také hrají nesmírně důležitou roli v osudu lidstva.
Led je v jarních a letních měsících stále černější
„Když led ztmavne, hůře odráží sluneční světlo. Místo toho pak teplo ze slunečních paprsků pohlcuje led, který začne tát. Čím více led taje, tím vyšší je teplota na Zemi. Řasy proto hrají důležitou roli v globálním oteplování,“ vysvětluje Alexandre Anesio.
V posledních letech se řasami zabarvují stále větší plochy ledu. Dopady jsou viditelné pouhým okem: led taje ještě rychleji. Alexandre Anesio ve svém výzkumu spočítal, že řasy zvyšují tání ledu přibližně o 20 procent. Řasy samozřejmě na ledu rostly dávno předtím, než lidé svou průmyslovou činností spustili globální oteplování. Teď mají ale mnohem lepší podmínky pro růst. Změna klimatu znamená, že jaro přichází do Arktidy stále dříve, a řasy tak mají delší období na růst a šíření.
„Řasy se každý rok šíří o něco více. Když jedu do Grónska, vidím teď rozsáhlé oblasti, kde je led úplně zničitelný,“ potvrzuje vědec, jak dobře se shodují vědecké závěry s jeho lidskými vizuálními dojmy.
Jak zastavit pohromu
Jednou z hlavních částí tohoto dánského výzkumu je pátrání po (ideálně) biologickém prostředku, který by zpomalil jejich množení. Kdyby se jim to povedlo, mohlo by to dát ledovcům více času na to, aby se vzpamatovaly – pokud lidstvo dokáže změny klimatu zpomalit nebo zastavit.
Černá řasa pod mikroskopem
Věří, že něco takového se v přírodě musí vyskytovat. „Věříme, že některé spory hub by mohly požírat černé řasy. To je přesně to, co hledáme,“ říká. I kdyby se mu to ale povedlo, problém nepřestane existovat – jádro je v něčem jiném. „Růst řas je důsledkem toho, že do atmosféry vypouštíme příliš mnoho skleníkových plynů. A právě zde je třeba problém řešit. Musíme se zaměřit na zpomalení našich emisí,“ doplňuje.
Černá a bílá
Na ledu jsou řasy během dlouhých polárních dní, kdy slunce ani nezapadá za obzor, neustále bombardované radiací. A tak se před ní chrání – pomocí černého pigmentu, toho samého, který je v černém čaji. Ten má ale víc funkcí současně: kromě této protiradiační ochrany navíc černá barva pomáhá, aby řasy vyzařovaly více tepla, které pomáhá ledu tát. A řasy z něj získávají živiny, které jim pomáhají se množit – a tím zrychlují tání a rychleji rostou…
Kosmická hádanka
Výzkum řas může pomoci nejen na Zemi, ale také v kosmických hlubinách. Anesiův výzkum totiž sleduje i americká vesmírná agentura NASA. Tyto nehostinné severské podmínky totiž v mnohém připomínají místa, kde chce pátrat mimo naši planetu po životě – ať už je to Mars nebo měsíce Jupiteru nebo Saturnu.
Ledovec (vpravo) a vědci (vlevo) na záběru z dronu
„NASA se na nás několikrát obrátila, protože pracujeme s životem, který žije na jednom z nejnehostinnějších míst na Zemi. Pokud se životu daří na ledu a pod ním, je pravděpodobné, že najdeme život také v ledu například na Marsu nebo na ledových měsících Jupiteru a Saturnu,“ dodává profesor Anesio.