Vědci našli v Grónsku nejstarší DNA. Ukázala proměny ostrova vlivem klimatu

Vědci našli v Grónsku zdaleka nejstarší DNA. Dává jim představu o tom, jaký byl na severním konci ostrova život před dvěma miliony let. Nyní pustá arktická poušť byla tehdy krajinou s bujnou vegetací, stromy a spoustou zvířat, včetně už vyhynulých mastodontů.

„Studie otvírá dveře do minulosti, která byla v podstatě ztracena,“ uvedl hlavní autor příslušné studie, geolog a glaciolog na Kodaňské univerzitě Kurt Kjaer. Vědci získali takzvanou environmentální DNA (eDNA) ze vzorků půdy. Jde o genetický materiál, který organismy vyloučily do svého okolí, například z chlupů, výměšků, slin i zetlelých těl.

Studium takto staré DNA může být výzvou, protože genetický materiál se časem rozpadá a vědcům zbývají ke zkoumání jen drobné fragmenty. Díky nejmodernějším technologiím jsou však experti schopni získat genetickou informaci i z malých poškozených kousků DNA, vysvětlil spoluautor studie otištěné v časopise Nature, genetik Eske Willerslev z Cambridgeské univerzity. Vědci porovnávali nalezenou DNA s DNA různých známých druhů a hledali shody.

Klimatická změna v pravěku

Zkoumané vzorky pocházejí z usazeninového ložiska Kap Kobenhavn na grónském poloostrově Pearyho země. Dnes je tam polární poušť, ale před miliony lety oblast procházela obdobím intenzivní klimatické změny, díky níž stouply teploty, řekl Willerslev. Místní usazeniny se pravděpodobně tvořily po desetitisíce let předtím, než se klima ochladilo a proměnilo je na permafrost.

Chladné prostředí pomohlo uchovat choulostivé kousky DNA až do doby, než se na místě objevili vědci a od roku 2006 začali vyvrtávat vzorky. Během období tepla v regionu panovaly průměrné teploty od 11 do 19 stupňů Celsia a oblast byla plná života. Fragmenty DNA ukazují na směsici arktických stromů, jako jsou břízy a vrby, a teplomilnějších jedlí a cedrů. DNA rovněž vykazuje stopy zvířat včetně hus, zajíců, sobů a lumíků. Dosud se vědělo o přítomnosti chrobákovitých a zajíců v lokalitě.

Umělecká rekonstrukce současné podoby krajiny, odkud DNA pochází
Zdroj: LLNL.gov/Beth Zaiken

Velké překvapení představuje pro vědce podle Kjaera nalezení DNA z mastodonta, vyhynulého chobotnatce, který vypadá jako kříženec slona a mamuta. Mnohé fosilie mastodontů byly dříve nalézány v lesích mírného pásma Severní Ameriky. Ty od Grónska dělí oceán a jsou mnohem jižněji, upozornil Willerslev.

„Nikdy bych nečekal, že najdeme mastodonta na severu Grónska,“ řekl evoluční genetik ze Stockholmské univerzity Love Dalén, který se však na studii nepodílel.

Díky sedimentům, které se utvořily v ústí fjordu, mohli vědci také získat stopy po mořském životě v daném období. Ukazuje se, že v oblasti žili ostrorepi (Limulidae) a zelené řasy, což znamená, že okolní vody byly tehdy pravděpodobně mnohem teplejší, říká Kjaer.

Minulost může pomoci budoucnosti

Díky tomu, že rostliny a živočichové přežili období dramatické klimatické změny, jejich DNA by mohlo poskytnout „genetickou mapu“ pro adaptaci na nynější oteplování, věří Willerslev.

Dalén očekává, že výzkum DNA umožní stále hlubší vhledy do minulosti. Vědec spolupracoval na studii související s předchozí „nejstarší DNA“, která byla z mamutího zubu starého zhruba milion let. „Nepřekvapilo by mě, kdybychom se dostali o nejméně jeden milion, nebo snad několik milionů let dál zpátky, za předpokladu, že nalezneme ty správné vzorky,“ dodal Dalén.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
před 2 hhodinami

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
před 3 hhodinami

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
před 6 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025

Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
4. 6. 2025

Popelky atomového věku třídily za miliardy dolarů uran na dvě hromádky

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.
4. 6. 2025
Načítání...