Tým vědců z několika institucí v Kanadě a Dánsku zjistil, že narvalové v reakci na globální oteplování mění své sezonní migrační vzorce.
Oteplování planety znamená, že se mění životní podmínky na mnoha místech světa. Už předchozí výzkumy ukázaly, jak řada suchozemských živočichů i ptáků mění své migrační vzorce s tím, jak se Země ohřívá. Ale zatím vzniklo jen málo výzkumů, které by se podívaly na to, co se děje v mořích a oceánech.
Nová studie se přesně na tohle zaměřila, a to u narvalů, velkých kytovců typických svým „rohem“, ve skutečnosti zubem. Mořští biologové se pokusili prostudovat, jak se mění migrační vzorce narvalů žijících v nezamrzajících oblastech u pobřeží Ruska, Kanady a Grónska, kteří se běžně na podzim přesouvají do hlubších vod, kde tráví zimu.
Autoři práce, která vyšla v odborném časopise PNAS, prostudovali satelitní snímky zachycující skupinu asi čtyřiceti narvalů v letech 1997 až 2018. Jejich analýza jasně prokázala, že se migrace kytovců opravdu postupem času mění, a to dost významně. V každém ze zkoumaných desetiletí posunuli narvalové termíny letní migrace na pozdější část léta přibližně o deset dní.
Za celé zkoumané období se jejich migrace posunula o 17 dní. Vědci měli podezření, že tyto změny jsou způsobené globálním oteplováním, a proto se zaměřili na míru oteplování v Arktidě a na změny, které si tam klimatická změna vyžádala. A zjistili zajímavou korelaci: zpoždění migrace narvalů velmi dobře odpovídá tomu, jak v tomto regionu ubývalo mořského ledu.
Adaptace bude těžká
Autoři zdůrazňují, že narvalové jsou dlouhověcí tvorové, což obecně znamená, že jsou méně vhodní k přizpůsobování se rychle se měnícím podmínkám – alespoň z evolučního hlediska. Protože se ale dožívají padesáti až sta let, mají také schopnost učit se v průběhu času. Většina z jedinců, které zkoumali, byly stále stejné velryby, jež se zcela zjevně naučily přizpůsobovat za pochodu.
To naznačuje, že se narvalové do určité míry zvládnou přizpůsobovat tak, aby tím odpovídali na změny, které je ještě čekají.
Vědci však současně dodávají, že se mohou potýkat s dalšími problémy. Například opouštění pobřeží v pozdějších letních měsících by mohlo vést k tomu, že tam uváznou a udusí se v pevninském ledu. Mohlo by je to také vystavit většímu riziku ze strany predátorů, například kosatek.
