Před desítkami tisíc let došlo u Grónska několikrát k extrémní klimatické změně. Vědci teď popsali, že následky této události byly znát po celé planetě.
Když se za poslední doby ledové oteplilo u Grónska, pocítil to celý svět
V minulosti naší planety docházelo k celé řadě klimatických změn – lokálních i globálních. Většinou se jednalo o dlouhodobé procesy, ale občas se vyskytly i náhlé, až explozivní události, kdy se teploty zcela proměnily extrémně rychle. Vědci je zkoumají proto, aby lépe pochopili dopady současné změny klimatu způsobené emisemi skleníkových plynů, které do atmosféry uvolnila naše průmyslová civilizace. Zvýšení teploty o téměř 1,5 stupně nám netrvalo ani dvě stě let.
Velmi známou extrémní změnou jsou takzvané Dansgaard-Oeschgerovy události. Šlo o skokové zvýšení teplot v Grónsku, kdy se tam během několika desetiletí oteplilo o patnáct stupňů Celsia. Docházelo k nim opakovaně v průběhu poslední doby ledové. Příčina stále není úplně jasná. Teď ale vědci vědí, jaké byly jejich celoplanetární dopady.
„Tyto události jsou archetypem náhlých klimatických změn. Jakékoliv další prohloubení našich znalostí o nich má zásadní význam pro spolehlivější posouzení rizika a možných dopadů budoucích velkých klimatických zlomů,“ vysvětluje smysl výzkumu Niklas Boers z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) a Technické univerzity v Mnichově, který patří mezi autory studie, jež vyšla v žurnálu v Proceedings of the National Academy of Sciences.
Jeho tým v ní prozkoumal sbírky jeskynních minerálů z celého světa. Tyto kameny, které byly izolované od změn okolního světa, fungují jako jakési klimatické archivy. Dá se z nich totiž rekonstruovat, jak se během poslední doby ledové měnily srážky.
„Naše výsledky ukazují, že v důsledku Dansgaard-Oeschgerových událostí se po celém světě drasticky a náhle změnila atmosférická cirkulace a s ní spojené srážkové úhrny,“ vysvětluje hlavní autor Jens Fohlmeister, který v době výzkumu působil v PIK. „Dopady těchto případů náhlých změn klimatu v minulosti se projevily globálně a nejsilněji v tropických monzunových oblastech.“
Proč je dobré předvídat změny
Vědci dokázali tyto vlivy, které naznačuje více než stovka jeskynních útvarů ze sedmašedesáti různých jeskyní na všech kontinentech kromě Antarktidy, reprodukovat pomocí komplexních klimatických modelů.
„To ukazuje, že jsme na dobré cestě ke zdokonalení našich modelů, abychom byli schopni detailněji reprezentovat náhlé změny klimatu,“ doplňuje Boers.
AMOC
Výzkum by mohl dále pomoci lépe pochopit, jak budou některé prvky klimatického systému planety reagovat při různých scénářích globálního oteplování způsobeného člověkem. Týká se to například mořských proudů, které mají zkratku AMOC – jde o část Golfského proudu vedoucí poblíž Grónska, která je změnami klimatu ohrožená.
„Udělali jsme velký krok a přidali další kousek skládačky směrem ke spolehlivějšímu posouzení detailních globálních dopadů, které by mohlo mít převrácení významné složky zemského systému, jako je AMOC,“ dodává Boers.
