Podle nové studie by se část systému oceánského proudění napojená na Golfský proud mohla zhroutit již v roce 2025. Zastavení životně důležitých oceánských proudů, kterým vědci říkají Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), by mělo katastrofální dopady na klima a život v severních částech Evropy. Tyto výsledky ovšem odporují závěrům nejnovější zprávy Mezivládního klimatického panelu (IPCC).
Oceánské proudění může zkolabovat už v roce 2025, spočítali v Kodani. Zjištění odporuje předpovědi panelu OSN
Planeta se sice rekordně otepluje a poslední týdny patří k nejteplejším od začátku měření (někteří dokonce uvádějí, že za posledních 100 tisíc let), ale část Evropy přesto může čekat mrazivá budoucnost.
V nové studii zveřejněné v odborném žurnálu Nature Communications vědci z Institutu Nielse Bohra a katedry matematických věd Kodaňské univerzity předpovídají, že některé části systému oceánských proudů, který v současnosti přenáší chlad a teplo mezi severoatlantickou oblastí a tropy, se zcela zastaví.
AMOC
Dospěli k tomu pomocí pokročilých statistických nástrojů a údajů o teplotě oceánů za posledních 150 let. AMOC se podle této analýzy zhroutí s 95procentní jistotou mezi lety 2025 a 2095. Může to mít za následek velké problémy, zejména oteplení v tropech a zvýšenou bouřlivost v oblasti severního Atlantiku. AMOC je napojený na části Golfského proudu, tvoří ale jen asi deset procent jeho objemu.
„Vypnutí AMOC může mít velmi vážné důsledky pro zemské klima, například tím, že změní globální rozložení tepla a srážek. Zatímco ochlazení Evropy se může zdát méně závažné, protože zeměkoule jako celek se otepluje a vlny veder se vyskytují častěji, toto vypnutí přispěje k většímu oteplení tropů, kde rostoucí teploty již způsobily náročné životní podmínky,“ říká profesor Peter Ditlevsen z Institutu Nielse Bohra.
„Náš výsledek podtrhuje důležitost co nejrychlejšího snížení globálních emisí skleníkových plynů,“ dodává vědec.
Jeho výpočty jsou přitom v rozporu s poselstvím poslední zprávy IPCC, která na základě simulací klimatických modelů považuje náhlou změnu takové oceánské cirkulace v průběhu tohoto století za velmi nepravděpodobnou.
Teplota hladiny
Předpověď vědců vychází z pozorování varovných signálů, které oceánské proudy vykazují, když se stávají nestabilními. Tyto signály včasného varování byly zaznamenány už dříve, ale teprve nyní vývoj pokročilých statistických metod umožnil předpovědět, kdy přesně dojde ke kolapsu.
Vědci analyzovali teploty mořské hladiny v určité oblasti severního Atlantiku od roku 1870 do současnosti. Tyto teploty jsou „otisky prstů“ svědčícími o síle AMOC, která se přímo měří teprve posledních 15 let. „Pomocí nových a zdokonalených statistických nástrojů jsme provedli výpočty, které umožňují spolehlivěji odhadnout, kdy s největší pravděpodobností dojde ke kolapsu této cirkulace, což se nám dříve nepodařilo,“ vysvětluje profesorka Susanne Ditlevsenová.
Cirkulace funguje v současném režimu od poslední doby ledové, kdy zkolabovala. K náhlým klimatickým skokům mezi současným stavem AMOC a zhrouceným stavem došlo v souvislosti s klimatem doby ledové už pětadvacetkrát. Jedná se o takzvané Dansgaard-Oeschgerovy události, které byly pozorovány v ledových jádrech z grónského ledovce. Při těchto událostech byly klimatické změny extrémní, s deseti- až patnáctistupňovou změnou za deset let, zatímco současná změna klimatu představuje 1,5° oteplení za století.
Pokud by ke kolapsu opravdu došlo, mělo by to velké důsledky. Ne ale na celou Evropu, nýbrž jen na některé její části. „Mělo by to hluboké dopady na Grónsko a Norské moře. Pravděpodobně by došlo k ochlazení v oblasti, která by se jinak nyní oteplovala. Pokud by se AMOC zhroutila – ale neexistují pro to žádné přímé důkazy – byl by to pro tuto oblast vážný problém. Větší cirkulace Golfského proudu by však fungovala dál, z velké části jako dosud,“ vysvětluje klimatolog Jonathan Foley, který se na studii nepodílel.
