Grónsko strana 5 z 5

Ledovce, které dosud zabíraly desetinu zemské pevniny, postupně tají. Nejohroženější jsou ty na vrcholech tropických pohoří, v bezpečí nejsou ale ani polární. Po masivním tání v Grónsku odhalili vědci také mizení obřího ledovce na Antarktidě.

Pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě se nachází nejhlubší kaňon na zemské pevnině. Odhalila to nová mapa tohoto kontinentu, kterou představili glaciologové z USA.

Tání grónských ledovců je v poslední době sedmkrát rychlejší než v 90. letech. Tvrdí to tým vědců, kteří porovnávali satelitní fotografie ledové pokrývky arktického ostrova v uplynulých 26 letech. Rozsah a rychlost tání je podle nich vyšší, než se očekávalo. Hrozí tak, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí.

Druhý největší ledový příkrov na světě je čím dál méně stabilní a trhá se. Vědci došli k alarmujícímu závěru na základě pozorování za pomoci dronů, jež uskutečnili v Grónsku. Panují obavy, že v důsledku tání ledovce dojde ke zvednutí globální mořské hladiny.

V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. Zemřela kvůli tomu řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo, napsal italský deník La Repubblica.

Změny klimatu donutily grónskou vládu k rozhodnutí vybudovat nové hlavní mezinárodní letiště. To stávající do pěti let přestane odbavovat civilní lety. Pod startovací a přistávací dráhou totiž stále výrazněji taje věčně zmrzlá půda.

Vědci objevili na Východoantarktickém ledovci desítky tisíc jezírek vzniklých táním. Toto množství je překvapilo, protože je srovnatelné s daleko teplejšími místy. Informují o tom v odborném časopise Scientific Reports a varují, že i tato oblast je zranitelná oteplováním. Voda z jezírek totiž může urychlovat posouvání ledové masy do moře.

Od Antarktidy se utrhl obrovský ledovec o velikosti asi 1582 kilometrů čtverečních, je tedy velký asi jako polovina celého Karlovarského kraje. Podle vědců jde o součást přirozeného procesu, který nemá žádný vztah ke klimatickým změnám.

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) vyzval politiky a vědce k urychleným činům, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé důsledky stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas pro miliony lidí hlavně v pobřežních oblastech. Experti v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době klimatické změny uvedli, že hladiny moří stoupaly v letech 2006 až 2015 o 3,6 milimetru ročně. To je asi dvakrát rychleji, než tomu bylo v průměru během 20. století.

Grónské ledovce se za posledních padesát let podstatně zmenšily. Potvrdila to porovnání archivních snímků s těmi, které letos v srpnu pořídila NASA. Vlivem tání se mění i podoba grónského pobřeží.

Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska vyvolaly ve světě nevěřícné reakce. Spojené státy přitom usilují o větší vliv v oblasti dlouhodobě; z vojenské základny v Grónsku od 40. let dohlížely nejprve na aktivity nacistů, později na Rusy. Washington zajímají také nerostné zdroje, které odkrývá měnící se klima v celé tající Arktidě. V regionu se tak střetávají zájmy USA, Ruska a Číny. Prodej ostrova Američanům však důrazně odmítá Dánsko i samotní Gróňané.

Spojené státy plánují otevřít příští rok v Grónsku nový konzulát. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na americkou diplomacii, podle níž je tento krok součástí širší arktické strategie USA. Dánsko v uplynulých dnech odmítlo diskutovat s prezidentem Donaldem Trumpem o koupi Grónska, šéf Bílého domu pak zrušil cestu do Kodaně.

Americký prezident Donald Trump se podle všeho stále nemůže smířit s tím, že s ním Kodaň nechce jednat o koupi Grónska. Poté, co zrušil plánovanou cestu do Dánska, se šéf Bílého domu na Twitteru opřel do severské země kvůli tomu, že málo přispívá do rozpočtu NATO, i když je „bohatá“. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se naopak snažil dánskou diplomacii uklidnit. Zdůraznil, že Washington považuje Kodaň za spojence a vyslovil se pro širší spolupráci obou zemí. Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová mezitím oznámila, že vynechá setkání s americkým viceprezidentem Mikem Pencem.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že odloží schůzku s dánskou premiérkou, kterou neoslovila jeho nabídka ohledně koupě Grónska. Zprávu o tom, že Trump uvažuje o koupi tohoto autonomního území Dánska a největšího ostrova na světě se zhruba 56 tisíci obyvatel, napsal minulý týden americký list The Wall Street Journal. Dánskou stranu zrušení návštěvy „překvapilo“, spolupráci obou zemí ale prý tato událost nijak nepoznamená.

Vláda Donalda Trumpa skutečně řeší, jestli by Spojené státy mohly koupit Grónsko. Není to tedy nejapný žert, jak si mysleli někteří dánští politici. Potvrdil to ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow. Sám prezident prohlásil, že nedávno o takovém kroku jednal, nepovažuje ho však za bezprostřední prioritu. Dánská premiérka Mette Frederiksenová zdůraznila, že Grónsko není na prodej a mluví o absurdním návrhu.

Americký prezident Donald Trump uvažuje o nákupu Grónska. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ). Šéf Bílého domu už pověřil své poradce, aby zjistili, jestli to je reálné. Podle dánských politiků jde o špatný vtip. Největší ostrov světa je autonomním územím Dánska. Pro USA má Grónsko strategický význam.

Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho sedmdesát procent za posledních třicet let, řekl v rozhovoru s agenturou ANSA italský glaciolog Renato Colucci. Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle něj zmizí do dvaceti až třiceti let. „Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní,“ tvrdí odborník.

V druhé polovině července lámala teplotní rekordy v Evropě vlna veder. Poté se přesunula na sever a na konci měsíce zasáhla Grónsko. Způsobila tam další rozsáhlé tání ledu.

Vlna veder, která na konci července postihla západní část Evropy, by nebyla tak intenzivní nebýt klimatických změn způsobených člověkem. S odvoláním na aktuální vědeckou studii o tom informovala agentura AP. Podle týmu vědců z Francie, Nizozemska, Británie, Německa a Švýcarska, sdružených do sítě World Weather Attribution, by bez vlivu člověka na klima byly teploty nižší asi o 1,5 až tři stupně. V řadě západoevropských zemí padly na konci července absolutní teplotní rekordy.

Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství.

Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že ledovec Jakobshavn v Grónsku přestal ustupovat, naopak se v posledních letech zvětšuje. Informoval o tom odborný časopis Nature Geoscience. Může za to zřejmě cyklické ochlazení mořské vody v jeho okolí.

Studie kombinující klimatologii a historii prokázala, že Grónsko bylo v minulosti opravdu zelené. V dobách, kdy zde žili vikingové, se teploty podobaly těm dnešním. Klimatologové ovšem upozorňují, že tento poznatek nepopírá současné teorie o globálním oteplování. V dobách vikingů totiž v Grónsku panovalo mimořádně nestabilní klima.

Z tajícího Grónského kontinentálního ledovce se v létě uvolňuje metan, tvrdí nová studie publikovaná v časopise Nature, na které se podíleli vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výzkum ukazuje, že biologické procesy pod ledem mohou ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a následně i celoplanetární klima.