Hladiny oceánů se do konce století mohou zvednout o více než metr, popisují modely

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Tato studie využila projekce více než stovky mezinárodních odborníků, aby popsala dva scénáře globálních hladin světových oceánů – jeden by mohl nastat při nízkých emisích, druhý naopak při vysokých emisích.

Ve scénáři, kdy se globální oteplování podaří omezit „jen“ na dva stupně Celsia oproti začátku průmyslové éry, se hladiny zvýší pouze o půl metru do roku 2100 a o dva metry do roku 2300. Ve scénáři s vysokými emisemi s oteplením o 4,5 stupně Celsia ale odborníci odhadli větší nárůst: o 0,6 až 1,3 metru do roku 2100 a o 1,7 až 5,6 metru do roku 2300.

Vedoucí výzkumu Benjamin Horton tvrdí, že tyto projekce zvýšení hladiny moře a znalost nejistot v takových modelech jsou zásadní pro volbu řešení, jak se s těmito změnami lidstvo může vypořádat.

„Složitost projekcí o vývoji oceánů a vlastně i množství vědeckých publikací na toto téma ztěžuje politikům pochopit, co vlastně věda o tomto problému ví,“ uvedl vědec. Scénáře, které jeho tým popsal v odborném časopise Nature Climate and Atmospheric Science na začátku května, jsou méně optimistické než starší odhady Mezinárodního klimatického panelu IPCC.

Hladiny se zvednou – otázka je o kolik

„Víme, že hladiny moří se v budoucnu zvednou,“ říká spoluautorka studie Andra Garnerová. „Tato mezinárodní studie je založena na informovaných stanoviscích 106 odborníků. Zdůrazňuje, že pokud chceme omezit vzestup hladiny oceánů, je zapotřebí dosáhnout nízkých emisí,“ doplňuje matematička Niamh Cahillová, která se na výzkumu také podílela.

Autoři projektu oslovili 106 předních expertů – vybírali je podle množství příspěvků na téma stoupání hladiny v prestižních vědeckých časopisech. Pak se jich ptali, co ve svých studiích zjistili a jaký je podle výsledků jejich práce stav. Experti považují za největší zdroje nejistoty ledovce v Grónsku a na Antarktidě – právě na nich bude podle vědců nejvíce záležet vývoj dalšího zvyšování hladin oceánů.

Podle posledních měření se rychlost jejich tání v posledních letech zvyšuje – ale není nutné, aby se zrychlovalo i v budoucnosti. Experti se shodují, že lidstvo má tento problém ve svých rukou: bude se vyvíjet podle toho, jak moc se podaří omezit emise skleníkových plynů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 4 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 12 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...