Hladiny oceánů se do konce století mohou zvednout o více než metr, popisují modely

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Tato studie využila projekce více než stovky mezinárodních odborníků, aby popsala dva scénáře globálních hladin světových oceánů – jeden by mohl nastat při nízkých emisích, druhý naopak při vysokých emisích.

Ve scénáři, kdy se globální oteplování podaří omezit „jen“ na dva stupně Celsia oproti začátku průmyslové éry, se hladiny zvýší pouze o půl metru do roku 2100 a o dva metry do roku 2300. Ve scénáři s vysokými emisemi s oteplením o 4,5 stupně Celsia ale odborníci odhadli větší nárůst: o 0,6 až 1,3 metru do roku 2100 a o 1,7 až 5,6 metru do roku 2300.

Vedoucí výzkumu Benjamin Horton tvrdí, že tyto projekce zvýšení hladiny moře a znalost nejistot v takových modelech jsou zásadní pro volbu řešení, jak se s těmito změnami lidstvo může vypořádat.

„Složitost projekcí o vývoji oceánů a vlastně i množství vědeckých publikací na toto téma ztěžuje politikům pochopit, co vlastně věda o tomto problému ví,“ uvedl vědec. Scénáře, které jeho tým popsal v odborném časopise Nature Climate and Atmospheric Science na začátku května, jsou méně optimistické než starší odhady Mezinárodního klimatického panelu IPCC.

Hladiny se zvednou – otázka je o kolik

„Víme, že hladiny moří se v budoucnu zvednou,“ říká spoluautorka studie Andra Garnerová. „Tato mezinárodní studie je založena na informovaných stanoviscích 106 odborníků. Zdůrazňuje, že pokud chceme omezit vzestup hladiny oceánů, je zapotřebí dosáhnout nízkých emisí,“ doplňuje matematička Niamh Cahillová, která se na výzkumu také podílela.

Autoři projektu oslovili 106 předních expertů – vybírali je podle množství příspěvků na téma stoupání hladiny v prestižních vědeckých časopisech. Pak se jich ptali, co ve svých studiích zjistili a jaký je podle výsledků jejich práce stav. Experti považují za největší zdroje nejistoty ledovce v Grónsku a na Antarktidě – právě na nich bude podle vědců nejvíce záležet vývoj dalšího zvyšování hladin oceánů.

Podle posledních měření se rychlost jejich tání v posledních letech zvyšuje – ale není nutné, aby se zrychlovalo i v budoucnosti. Experti se shodují, že lidstvo má tento problém ve svých rukou: bude se vyvíjet podle toho, jak moc se podaří omezit emise skleníkových plynů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 36 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 4 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.