Hladiny oceánů se do konce století mohou zvednout o více než metr, popisují modely

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Tato studie využila projekce více než stovky mezinárodních odborníků, aby popsala dva scénáře globálních hladin světových oceánů – jeden by mohl nastat při nízkých emisích, druhý naopak při vysokých emisích.

Ve scénáři, kdy se globální oteplování podaří omezit „jen“ na dva stupně Celsia oproti začátku průmyslové éry, se hladiny zvýší pouze o půl metru do roku 2100 a o dva metry do roku 2300. Ve scénáři s vysokými emisemi s oteplením o 4,5 stupně Celsia ale odborníci odhadli větší nárůst: o 0,6 až 1,3 metru do roku 2100 a o 1,7 až 5,6 metru do roku 2300.

Vedoucí výzkumu Benjamin Horton tvrdí, že tyto projekce zvýšení hladiny moře a znalost nejistot v takových modelech jsou zásadní pro volbu řešení, jak se s těmito změnami lidstvo může vypořádat.

„Složitost projekcí o vývoji oceánů a vlastně i množství vědeckých publikací na toto téma ztěžuje politikům pochopit, co vlastně věda o tomto problému ví,“ uvedl vědec. Scénáře, které jeho tým popsal v odborném časopise Nature Climate and Atmospheric Science na začátku května, jsou méně optimistické než starší odhady Mezinárodního klimatického panelu IPCC.

Hladiny se zvednou – otázka je o kolik

„Víme, že hladiny moří se v budoucnu zvednou,“ říká spoluautorka studie Andra Garnerová. „Tato mezinárodní studie je založena na informovaných stanoviscích 106 odborníků. Zdůrazňuje, že pokud chceme omezit vzestup hladiny oceánů, je zapotřebí dosáhnout nízkých emisí,“ doplňuje matematička Niamh Cahillová, která se na výzkumu také podílela.

Autoři projektu oslovili 106 předních expertů – vybírali je podle množství příspěvků na téma stoupání hladiny v prestižních vědeckých časopisech. Pak se jich ptali, co ve svých studiích zjistili a jaký je podle výsledků jejich práce stav. Experti považují za největší zdroje nejistoty ledovce v Grónsku a na Antarktidě – právě na nich bude podle vědců nejvíce záležet vývoj dalšího zvyšování hladin oceánů.

Podle posledních měření se rychlost jejich tání v posledních letech zvyšuje – ale není nutné, aby se zrychlovalo i v budoucnosti. Experti se shodují, že lidstvo má tento problém ve svých rukou: bude se vyvíjet podle toho, jak moc se podaří omezit emise skleníkových plynů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...