Hladiny oceánů se do konce století mohou zvednout o více než metr, popisují modely

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Tato studie využila projekce více než stovky mezinárodních odborníků, aby popsala dva scénáře globálních hladin světových oceánů – jeden by mohl nastat při nízkých emisích, druhý naopak při vysokých emisích.

Ve scénáři, kdy se globální oteplování podaří omezit „jen“ na dva stupně Celsia oproti začátku průmyslové éry, se hladiny zvýší pouze o půl metru do roku 2100 a o dva metry do roku 2300. Ve scénáři s vysokými emisemi s oteplením o 4,5 stupně Celsia ale odborníci odhadli větší nárůst: o 0,6 až 1,3 metru do roku 2100 a o 1,7 až 5,6 metru do roku 2300.

Vedoucí výzkumu Benjamin Horton tvrdí, že tyto projekce zvýšení hladiny moře a znalost nejistot v takových modelech jsou zásadní pro volbu řešení, jak se s těmito změnami lidstvo může vypořádat.

„Složitost projekcí o vývoji oceánů a vlastně i množství vědeckých publikací na toto téma ztěžuje politikům pochopit, co vlastně věda o tomto problému ví,“ uvedl vědec. Scénáře, které jeho tým popsal v odborném časopise Nature Climate and Atmospheric Science na začátku května, jsou méně optimistické než starší odhady Mezinárodního klimatického panelu IPCC.

Hladiny se zvednou – otázka je o kolik

„Víme, že hladiny moří se v budoucnu zvednou,“ říká spoluautorka studie Andra Garnerová. „Tato mezinárodní studie je založena na informovaných stanoviscích 106 odborníků. Zdůrazňuje, že pokud chceme omezit vzestup hladiny oceánů, je zapotřebí dosáhnout nízkých emisí,“ doplňuje matematička Niamh Cahillová, která se na výzkumu také podílela.

Autoři projektu oslovili 106 předních expertů – vybírali je podle množství příspěvků na téma stoupání hladiny v prestižních vědeckých časopisech. Pak se jich ptali, co ve svých studiích zjistili a jaký je podle výsledků jejich práce stav. Experti považují za největší zdroje nejistoty ledovce v Grónsku a na Antarktidě – právě na nich bude podle vědců nejvíce záležet vývoj dalšího zvyšování hladin oceánů.

Podle posledních měření se rychlost jejich tání v posledních letech zvyšuje – ale není nutné, aby se zrychlovalo i v budoucnosti. Experti se shodují, že lidstvo má tento problém ve svých rukou: bude se vyvíjet podle toho, jak moc se podaří omezit emise skleníkových plynů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 9 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 10 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...