Rostoucí hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě více než trojnásobek lidí, než se dosud myslelo. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Na místech, kterým do 30 let hrozí každoroční záplavy, podle výzkumu žije přes 300 milionů lidí, původní odhady přitom mluvily o 80 milionech.
Pravidelné záplavy každoročně postihnou jedny z nejhustěji obydlených oblastí na světě v Číně, Vietnamu, Bangladéši nebo Indii.
V Evropě je nejvíce ohroženo Nizozemsko, které leží z jedné čtvrtiny pod hladinou moře, dále Velká Británie a Německo, kde se s problémy bude do budoucna potýkat hlavně ústí Labe s téměř dvoumilionovým Hamburkem.
Ohrožena jsou i velkoměsta
V bezpečí před stoupající hladinou oceánů nebudou ani světová velkoměsta jako Londýn, New York, Miami či Tokio, ukazuje podrobná interaktivní mapa, kterou vytvořili výzkumníci Climate Central, vědecké a mediální organizace zabývající se změnami klimatu.
Vědci k novým poznatkům dospěli pomocí lepšího zhodnocení místopisu světových pobřeží. Zatímco předchozí modely využívaly satelitních snímků, kde nadmořskou výšku zkreslovaly vysoké budovy a stromy, vědci Climate Central získali data za pomoci umělé inteligence, která nepřesné údaje opravila.
Studie zároveň odhalila, že v současnosti žije pod hranicí přílivu 110 milionů lidí. Obyvatelnou půdu jim vytváří systém mořských a protipovodňových hrází a vlnolamů. Důsledky zvyšující se hladiny však pociťuje už například Indonésie, jejíž vláda nedávno oznámila přesun hlavního města z Jakarty, která je čím dál tím více náchylná k záplavám.
„Ted už víme, že hrozba stoupání hladiny moří a zaplavení pobřeží je mnohem větší, než jsme si dosud mysleli,“ uvedl Benjamin Strauss, výkonný ředitel Climate Central a spoluautor studie.
Nutnost snížení uhlíkové stopy
Zvyšující se hladina oceánů je jedním z nejvíce destabilizačních projevů změn klimatu, k přesídlení může donutit miliony lidí, uvedla agentura Reuters. Podle vědců ji lze zvrátit snížením uhlíkové stopy, výzkumníci proto vyzvali světové vlády, aby přijaly potřebná opatření.
„Při příchodu hurikánu se každý den varování navíc rovná zachráněným životům a majetku. Při přípravách na stoupající hladinu oceánů se počítá každé desetiletí,“ uvedl Strauss.
Podle autorů navíc jejich výpočet může nebezpečí podceňovat. Je totiž založený na předpokladu, že se státy budou řídit závazky, které stanovuje Pařížská dohoda. To se ale v současnosti neděje. Podle nejhoršího scénáře by tak mohlo být stoupáním hladin oceánů ohroženo do roku 2100 až 640 milionů lidí.
