Druhý největší ledový příkrov na světě je čím dál méně stabilní a trhá se. Vědci došli k alarmujícímu závěru na základě pozorování za pomoci dronů, jež uskutečnili v Grónsku. Panují obavy, že v důsledku tání ledovce dojde ke zvednutí globální mořské hladiny.
Grónský ledovec se trhá a taje. Uvnitř vzniká obří jezero, zjistili vědci s pomocí dronů
Horizont ČT24: Grónský ledovec taje, uvnitř vzniká obří jezero (zdroj: ČT24)
Uprostřed grónského ledového příkrovu odtéká pět kilometrů široké a půl kilometru hluboké jezero. Za pouhých pět hodin zmizí pět miliard litrů vody do podloží. Proces ledovou plochu nejen dál láme, ale zároveň ji celou nadzdvihuje, pod ledem tak vzniká ohromná jeskyně.
„Mysleli jsme si, že to není možné, protože led je velmi studený, asi minus dvacet stupňů. A že voda uvnitř ledovce zmrzne,“ podotkl glaciolog ze Scottova výzkumného polárního institutu Poul Christoffersen.
Ubývání ledu v Grónsku
Podle doktora Christoffersena a jeho kolegy, kteří průzkum v Grónsku prováděli, je přitom jezer spousta. Dohromady vytváří propojený systém, ve kterém se voda na podloží rychle šíří.
Celý příkrov se kvůli tomu čím dál rychleji pohybuje, což v řetězové reakci vede k novým prasklinám a vzniku dalších jezer. „Je to velmi dynamický ledový příkrov, který obsahuje nejrychlejší ledovce. A je to příkrov, který nejvíc taje,“ upozornil Christoffersen.
Drony v akci
Vše se děje v takovém tempu, že oba výzkumníci z Cambridgeské univerzity museli při své práci v Grónsku sáhnout po netradičních metodách – bezpilotních strojích.
„Drony jsou opravdu užitečné, protože se nacházíme na rychle se pohybující části grónského ledového příkrovu a je tady spousta zlomů a prasklin. Je proto velmi obtížné pracovat v terénu,“ vysvětlil výzkumník Tom Chudley ze Scottova výzkumného polárního institutu.
Kromě toho drony poskytují mnohem bližší pohled na to, co se na povrchu praskající ledové plochy a ve vzniklých jezerech odehrává. Výsledné fotografie umožňují trojrozměrné mapování ledového příkrovu. „Kdybychom se omezili na velké měřítko satelitních snímků, tak by jezero nebylo vyhodnoceno jako rychle odtékající,“ míní Chudley.
Vědci se domnívají, že tyto na sebe navázané jevy mohou dočasně urychlit tání ledu až o 400 procent. Ještě před 25 lety přitom podle nich nebyly dopady změn grónského ledového příkrovu jasně patrné. „Úplně přesně netušíme, jak zlé to může být. Snažíme se zajistit pozorování, které by dodalo podpůrné důkazy o mechanismech a procesech, které k tomu vedou,“ prohlásil Christoffersen.
Podle černého scénáře zdvižené hladiny oceánů způsobují nejen škody na pobřeží, ale souvisí s nimi třeba i stále častější výskyt ničivých hurikánů.