Změny klimatu donutily grónskou vládu k rozhodnutí vybudovat nové hlavní mezinárodní letiště. To stávající do pěti let přestane odbavovat civilní lety. Pod startovací a přistávací dráhou totiž stále výrazněji taje věčně zmrzlá půda.
Tání ledu způsobilo na dráze trhliny. Grónsko musí budovat nová letiště
Horizont ČT24: Grónské letiště taje, ostrov buduje nové (zdroj: ČT24)
Osmdesát procent plochy největšího ostrova světa pokrývá dva až tři kilometry silná vrstva ledu. Grónsko se však postupně mění. „Ledový příkrov se odsud od roku 2008 stáhl možná až o čtyři sta, pět set metrů,“ upozornil průvodce Arctic Ice Tours Euald.
Rekordně led odtával v celém Grónsku letos na přelomu července a srpna, kdy udeřila vlna veder. „Staří lidé pořád říkají, že když byli dětmi, ledovce byly mnohem větší a nebezpečnější,“ říká obyvatel Ilulissatu Konrad Seblon.
Ubývání ledu v Grónsku
Změny se přitom neprojevují jen na ledu. Hlavní spojnici Grónska se světem představuje letiště Kangerlussuaq, které loni registrovalo 11 tisíc přistání a odletů. V dráze ale postupně vznikají trhliny.
Vrstva věčně zmrzlé půdy pod letištěm se totiž se stoupající průměrnou teplotou ztenčuje. „Dokonce někdy cítíte, jak se hýbou budovy. Vždycky se trochu pohybovaly v období mezi létem a zimou. Ale ti z nás, kteří jsou tu už mnoho let, mi říkají, že teď jsou ty pohyby větší,“ uvedl manažer letiště Peter Høgh.
O přestěhování grónského mezinárodního letiště blíž k hlavnímu městu Nuuku se v souvislosti s táním permafrostu mluvilo už před třinácti roky. „Právě zkoumáme možnost postavit přistávací dráhu v Nuuku,“ oznámil v roce 2006 mluvčí společnosti Greenland Air.
Co bylo tehdy možností, už je jistotou: padla rozhodnutí o investorech a budoucí správě. „Nové letiště už se staví v Nuuku a další na severu v Ilulissatu. Dánské letectvo pak převezme odpovědnost za toto letiště,“ sdělil Høgh.
O projekt byl velký zájem z ciziny, jelikož tání ledu odhaluje pevninu s nedotčenými strategickými zásobami nerostných surovin. Americký prezident Donald Trump dokonce letos mluvil o tom, že chce ostrov koupit, což Kodaň okamžitě odmítla.
Grónská samospráva už před rokem rozhodla, že bude dvě nová letiště spolufinancovat s Dánskem. V červnu se pak definitivně úsilí vzdala Čína, která chtěla letiště začlenit do zamýšleného projektu své Polární hedvábné stezky.
- Před 40 lety – na jaře 1979 – získalo Grónsko, které je formálně součástí Dánského království, vnitřní samosprávu. Největší ostrov na světě, kde je trvale zaledněno na 85 procent území, má vlastní vládu i parlament. Hlavním městem je Nuuk, v Grónsku žije na 56 tisíc obyvatel.
- Grónsko je formálně součástí Dánského království od roku 1775. V roce 1953 se stalo dánskou provincií. Dánsko dodnes spravuje záležitosti týkající se zahraniční politiky a obrany. O záležitostech grónské domácí politiky rozhodují obyvatelé ostrova sami od roku 1979, kdy Grónsko získalo částečnou autonomii, ta byla dále posílena po referendu v roce 2008, kdy se pod místní správu dostaly i soudy, policie či pobřežní stráž, oficiální jazyk byl změněn z dánštiny na grónštinu.
- Od roku 1985 má Grónsko vlastní červenobílou vlajku a není členem EU. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro „budoucí nezávislost“ a loni se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.
- V roce 2008 získalo Grónsko v rámci posilování autonomie právo udělovat koncese na průzkum a těžbu surovin a jejich využívání, což je vítaný zdroj příjmů, které mají snížit její závislost na dotacích z rozpočtu Dánska. Od té doby udělilo Grónsko několik desítek licencí na průzkum ložisek minerálů, ropy a zemního plynu.