Změny klimatu donutily grónskou vládu k rozhodnutí vybudovat nové hlavní mezinárodní letiště. To stávající do pěti let přestane odbavovat civilní lety. Pod startovací a přistávací dráhou totiž stále výrazněji taje věčně zmrzlá půda.
Osmdesát procent plochy největšího ostrova světa pokrývá dva až tři kilometry silná vrstva ledu. Grónsko se však postupně mění. „Ledový příkrov se odsud od roku 2008 stáhl možná až o čtyři sta, pět set metrů,“ upozornil průvodce Arctic Ice Tours Euald.
Rekordně led odtával v celém Grónsku letos na přelomu července a srpna, kdy udeřila vlna veder. „Staří lidé pořád říkají, že když byli dětmi, ledovce byly mnohem větší a nebezpečnější,“ říká obyvatel Ilulissatu Konrad Seblon.
Změny se přitom neprojevují jen na ledu. Hlavní spojnici Grónska se světem představuje letiště Kangerlussuaq, které loni registrovalo 11 tisíc přistání a odletů. V dráze ale postupně vznikají trhliny.
Vrstva věčně zmrzlé půdy pod letištěm se totiž se stoupající průměrnou teplotou ztenčuje. „Dokonce někdy cítíte, jak se hýbou budovy. Vždycky se trochu pohybovaly v období mezi létem a zimou. Ale ti z nás, kteří jsou tu už mnoho let, mi říkají, že teď jsou ty pohyby větší,“ uvedl manažer letiště Peter Høgh.
O přestěhování grónského mezinárodního letiště blíž k hlavnímu městu Nuuku se v souvislosti s táním permafrostu mluvilo už před třinácti roky. „Právě zkoumáme možnost postavit přistávací dráhu v Nuuku,“ oznámil v roce 2006 mluvčí společnosti Greenland Air.
Co bylo tehdy možností, už je jistotou: padla rozhodnutí o investorech a budoucí správě. „Nové letiště už se staví v Nuuku a další na severu v Ilulissatu. Dánské letectvo pak převezme odpovědnost za toto letiště,“ sdělil Høgh.
O projekt byl velký zájem z ciziny, jelikož tání ledu odhaluje pevninu s nedotčenými strategickými zásobami nerostných surovin. Americký prezident Donald Trump dokonce letos mluvil o tom, že chce ostrov koupit, což Kodaň okamžitě odmítla.
Grónská samospráva už před rokem rozhodla, že bude dvě nová letiště spolufinancovat s Dánskem. V červnu se pak definitivně úsilí vzdala Čína, která chtěla letiště začlenit do zamýšleného projektu své Polární hedvábné stezky.
- Před 40 lety – na jaře 1979 – získalo Grónsko, které je formálně součástí Dánského království, vnitřní samosprávu. Největší ostrov na světě, kde je trvale zaledněno na 85 procent území, má vlastní vládu i parlament. Hlavním městem je Nuuk, v Grónsku žije na 56 tisíc obyvatel.
- Grónsko je formálně součástí Dánského království od roku 1775. V roce 1953 se stalo dánskou provincií. Dánsko dodnes spravuje záležitosti týkající se zahraniční politiky a obrany. O záležitostech grónské domácí politiky rozhodují obyvatelé ostrova sami od roku 1979, kdy Grónsko získalo částečnou autonomii, ta byla dále posílena po referendu v roce 2008, kdy se pod místní správu dostaly i soudy, policie či pobřežní stráž, oficiální jazyk byl změněn z dánštiny na grónštinu.
- Od roku 1985 má Grónsko vlastní červenobílou vlajku a není členem EU. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro „budoucí nezávislost“ a loni se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.
- V roce 2008 získalo Grónsko v rámci posilování autonomie právo udělovat koncese na průzkum a těžbu surovin a jejich využívání, což je vítaný zdroj příjmů, které mají snížit její závislost na dotacích z rozpočtu Dánska. Od té doby udělilo Grónsko několik desítek licencí na průzkum ložisek minerálů, ropy a zemního plynu.
