Grónské ledovce se za posledních padesát let podstatně zmenšily. Potvrdila to porovnání archivních snímků s těmi, které letos v srpnu pořídila NASA. Vlivem tání se mění i podoba grónského pobřeží.
Zatímco na záběrech z roku 1972 jsou ledovce bílé a namodralé, na snímcích, které satelit Landsat pořídil letos 12. srpna, mají nahnědlou barvu. Podle NASA to znamená, že povrch ledovců taje, takže se na něm lépe koncentrují částice prachu a kamení. To způsobuje další, ještě rychlejší tání. Protože tmavější povrch lépe absorbuje teplo ze slunečního záření.
Z fotografií a dat vyplývá, že ledovec Helheim, jeden z největších v Grónsku, za dobu sledování ustoupil o přibližně 7,5 kilometru, ledovec Midgard dokonce o 16 kilometrů.
Na snímcích je také zřetelně vidět odhalené pobřeží a skály na něm. „Je vidět mnohem více kamenů, které byly dříve pokryté ledem,“ vysvětluje Shuman. „Změny dopadají na všechny malé ledovce i na ty velké, jako jsou Helheim, Fenris nebo Midgard,“ dodává glaciolog.
55 miliard tun vody
V létě k tání ledovců dochází vždy. „Ale to letošní je podle snímků zobrazujících stejnou oblast prokazatelně větší a zasahuje mnohem rozsáhlejší oblast než před necelým půlstoletím,“ upozornil glaciolog Christopher Shuman z Marylandské univerzity, který satelitní snímky zkoumá.
Na přelomu července a srpna bylo táním zasaženo 90 procent grónských ledovců, do oceánu odteklo asi 55 miliard tun vody, odhaduje National Snow and Ice Data Center.
NASA sleduje ledovce nejen pomocí satelitů, ale také dalšími způsoby. Například jen tři dny po satelitním snímkování ledovce Helheim u něj vědci z projektu Oceans Melting Greenland (OMG) změřili z nízko prolétajícího letadla teplotu ledu a vody. Z naměřených hodnot chtějí vědci předvídat, jak rychle bude tání ledovců postupovat a jaké bude mít dopady.
