Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zůny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
„Tak jako Ukrajina potřebuje urgentně tyto letouny k boji s vysokorychlostními drony, tak to potřebujeme i my,“ uvedl Zůna, podle kterého v této věci převládá český národní zájem. Upozornil na několik incidentů, kdy se drony dostaly i do vzdušného prostoru států NATO.
Loni oslovila Ukrajina ministerstvo obrany třikrát, stanovisko bylo zamítavé, sdělil ministr. „Zachováváme kontinuitu rozhodování nejenom ministerstva obrany, ale i vlády od roku 2023, kdy je tohle téma otevřené,“ dodal Zůna.
O případném prodeji letounů mluvil prezident Petr Pavel minulý týden při návštěvě Ukrajiny. Podle současné koalice ANO, SPD a Motoristů tak učinil bez souhlasu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý zopakoval, že debata o prodeji bitevníků Ukrajině je zbytečná, protože je armáda potřebuje.
„Nevím, proč to říká. Nevím, proč si nevzal pořádné podklady na tu cestu do Ukrajiny, aby mu armáda řekla to stejné, co řekla (bývalá ministryně obrany Jana) Černochová (ODS), že ty letadla naše armáda potřebuje. Proto je to úplně zbytečná debata,“ reagoval v úterý premiér.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v neděli řekl, že se Pavel zachoval jako slon v porcelánu. Prezident podle ministra nabídku s vládou nekonzultoval. Pavel kritiku odmítl a ohradil se proti mentorování. Uvedl, že o letouny má Ukrajina zájem nejméně půl roku, jeho nynější jednání navazovalo na dřívější debaty a nyní by šlo o odkoupení strojů. Mluvil v této souvislosti o přijatelném riziku. Připomněl také, že řada evropských zemí poskytla Ukrajině techniku ze svých aktivních zásob.
Zůna podotkl, že Česko nemá 24 bojových letounů L-159, ale šestnáct. Dalších osm strojů je podle něho výcvikových a musí nyní projít obnovou. Vyřazení čtveřice bitevníků by znamenalo vyřazení čtvrtiny celé flotily, uvedl ministr.
„Nejde o žádná letadla, která by byla někde v hangáru nebo by byla nadpočetná, jde o letadla z výzbroje Armády České republiky,“ řekl. Jde podle něho o perspektivní stroje s životností do let 2044 až 2045. Navíc od roku 2027 se sníží počet víceúčelových nadzvukových letadel JAS-39 Gripen o dvě na dvanáct, připomněl.
Poukázal také na to, že letoun obsahuje americké technologie a Česko v minulosti nedostalo licenční povolení pro jejich vývoz do některých třetích zemí.
Armáda uvedla už za minulé vlády, že stroje nemůže postrádat
Premiér Babiš sdělil, že přenechání strojů Ukrajině nebylo ve hře ani v době, kdy vládla předchozí koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN.
Někdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve výboru v úterý řekla, že první stanovisko armády nedoporučovalo, aby se Česko letounů zbavovalo. Druhé stanovisko bylo podle ní mírnější, ale nevyznívalo tak, že armáda může stroje L-159 postrádat. Černochová zdůraznila, že když Česko poskytovalo Ukrajině materiál, trvala na stanovisku armády, že jde o nepotřebný majetek.
„Dokud by nebylo stanovisko armády jednoznačné, návrh bych vládě nepředkládala,“ uvedla Černochová. Ministr by podle ní mohl být následně obviňován z toho, že ohrožuje obranyschopnost Česka.
