Příliš sněhu v Arktidě ohrožuje ekosystém, varují vědci

V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. Zemřela kvůli tomu řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo, napsal italský deník La Repubblica.

Bylo to prostě příliš mnoho sněhu, i když mluvíme o Arktidě, jedné z nejchladnějších oblastí světa. Na vině jsou klimatické změny, které vyvolávají nárůst četnosti extrémních jevů. A to nejen zvyšování teploty, ale také ničivých uragánů, vydatných srážek, delších období sucha a samozřejmě i výraznějšího sněžení.

Svědčí o tom rovněž dění kolem severního pólu. Tým vědců z Aarhuské univerzity v Dánsku uvedl, že loňský rok byl v Arktidě obdobím výjimečného sněžení a že důsledky tohoto jevu tamní ekosystém výrazně postihly.

Život v extrémních podmínkách

Ekosystém v Arktidě je bez ohledu na nízké teploty velmi bohatý: vyskytují se zde četné živočišné a rostlinné druhy, které se v průběhu doby dokonale přizpůsobily životu v extrémních podmínkách.

Situace se však nyní velmi rychle mění. Teploty v regionu stejně jako v ostatním světě vzrostly a ledu ubývá. Zároveň se prohloubily proměny klimatu a zvýšilo nebezpečí extrémních jevů. A přestože se lidé naučili víceméně předvídat dlouhodobé změny, experti mají jen velmi málo poznatků o jejich skutečném dopadu na arktický ekosystém.

Propojené nádoby

„V roce 2018 jsme mohli pozorovat další extrémní léto. Ovšem v novém smyslu. Veřejnost se dlouho soustřeďovala na globální oteplování a zvláště na úbytek polárních ledovců, ale nyní jsme mohli sledovat jiný jev, totiž zvyšování hojnosti srážek v letních měsících a prohloubení proměnlivosti klimatu,“ uvádí La Repubblica. To mělo vliv například na ekosystém v severním Grónsku, kde drasticky klesla reprodukce živočišných a rostlinných druhů – nejvíce za posledních 20 let. Jen málo zvířat a rostlin se dokázalo množit, a to právě kvůli hojnému a vytrvalému sněžení.

Klimatické změny se tedy neomezují na globální oteplování, ale jsou mnohem složitější záležitostí. Celosvětově sice teploty rostou, ale lokálně se více projevují extrémní jevy, které jsou někdy v rozporu s obecným trendem. „Vzpomeňme si, jak si americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 stěžoval na tuhou zimu předpovídanou na Nový rok a vyjádřil přání, aby se víc projevilo staré dobré globální oteplování a byly tak nižší účty za topení,“ dodává La Repubblica.

Jeden rok, kdy se snížila reprodukce živočišných a rostlinných druhů, není sám o sobě tak dramatickým jevem, ani pokud jde o druhy, jimž hrozí vyhynutí. Znepokojivé však je, že dění z roku 2018 se může v budoucnu opakovat. Větší výkyvy klimatu mohou vést k tomu, že se četná arktidská fauna a flóra dostanou na hranice schopnosti přežít. Studie dánských vědců ukazuje, že klimatické změny přesahují „pouhé“ oteplování a že ekosystémy mohou být zatím vzácnými, avšak extrémními jevy tvrdě postiženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 15 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 16 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...