Mrtvé moře ztratilo prim. Nejnižší místo na zemské pevnině leží v Antarktidě

Pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě se nachází nejhlubší kaňon na zemské pevnině. Odhalila to nová mapa tohoto kontinentu, kterou představili glaciologové z USA.

Nejnovější topografická mapa Antarktidy se jmenuje BedMachine a autoři z Kalifornské univerzity v Irvine ji představili v polovině prosince v odborném žurnálu Nature Geoscience.

Kontinentální strž se skrývá pod Denmanovým ledovcem a její dno dosahuje hloubky asi 3500 metrů pod hladinou moře. Nejnižší doposud známé místo na souši je přitom pobřeží Mrtvého moře, které se nachází pouhých 413 metrů pod hladinou.

Padesát let mapování

Americký výzkum, ze kterého tento nález vzešel, přináší informace pocházející z desítek let výzkumů. Jde o shrnutí dat od devatenácti výzkumných institucí z celého světa, ta nejstarší pocházejí z roku 1967. Většina měření vznikla díky radarovému pozorování této oblasti, ale autoři využili také další informace, například seismologické nebo batymetrické – tedy pocházející z měření hloubky moře.

„Starší mapy naznačovaly, že pod Denmanovým ledovcem se nachází mělký kaňon, ale to není možné, bylo nám jasné, že něco chybí,“ popsali vědci. „Po zkombinování dat z radaru a pohybu ledu už víme, kolik ledu je potřeba k tomu, aby naplnil kaňon – vychází z toho, že leží asi 3500 metrů pod úrovní moře a je to tedy nejhlubší místo kdekoliv na pevnině. Protože je poměrně úzký, musí být tak hluboký,“ dodali výzkumníci.

Že je tato metodologie funkční, si vědci ověřili už na nedávném výzkumu ledu v Grónsku, kde využili stejnou metodu. Ukázalo se, že je funkční a dokáže krajinu popsat mnohem přesněji než jakýkoliv model, který se používal doposud.

Role strží

„Když použijete BedMachine, abyste se podívali do různých částí Antarktidy, najdete tam spoustu zásadních detailů, jako jsou kopečky a díry pod ledem – všechny mohou zpomalit nebo dokonce zastavit ústup ledovců,“ dodávají autoři.

Vliv údolí na stav antarktického ledu je ostatně jeden z nejzajímavějších objevů mapování. Trhliny podle vědců mohou ústup antarktického ledovce zpomalit, protože mu přinášejí stabilitu a schopnost udržet se v nich déle i při vyšších teplotách. Naopak pozvolné svahy způsobují, že se po nich může tající led snadněji dostat do oceánu, a tak zvyšovat jeho hladinu.

Vědci by v tomto popisu Antarktidy rádi pokračovali: chtěli by do něj zahrnout také měření mořského dna, které se nachází pod ledem. To by mohlo poskytnout spoustu klíčových informací pro předvídání dalšího vývoje ledového světadílu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 9 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 12 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...