Mrtvé moře ztratilo prim. Nejnižší místo na zemské pevnině leží v Antarktidě

Pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě se nachází nejhlubší kaňon na zemské pevnině. Odhalila to nová mapa tohoto kontinentu, kterou představili glaciologové z USA.

Nejnovější topografická mapa Antarktidy se jmenuje BedMachine a autoři z Kalifornské univerzity v Irvine ji představili v polovině prosince v odborném žurnálu Nature Geoscience.

Kontinentální strž se skrývá pod Denmanovým ledovcem a její dno dosahuje hloubky asi 3500 metrů pod hladinou moře. Nejnižší doposud známé místo na souši je přitom pobřeží Mrtvého moře, které se nachází pouhých 413 metrů pod hladinou.

Padesát let mapování

Americký výzkum, ze kterého tento nález vzešel, přináší informace pocházející z desítek let výzkumů. Jde o shrnutí dat od devatenácti výzkumných institucí z celého světa, ta nejstarší pocházejí z roku 1967. Většina měření vznikla díky radarovému pozorování této oblasti, ale autoři využili také další informace, například seismologické nebo batymetrické – tedy pocházející z měření hloubky moře.

„Starší mapy naznačovaly, že pod Denmanovým ledovcem se nachází mělký kaňon, ale to není možné, bylo nám jasné, že něco chybí,“ popsali vědci. „Po zkombinování dat z radaru a pohybu ledu už víme, kolik ledu je potřeba k tomu, aby naplnil kaňon – vychází z toho, že leží asi 3500 metrů pod úrovní moře a je to tedy nejhlubší místo kdekoliv na pevnině. Protože je poměrně úzký, musí být tak hluboký,“ dodali výzkumníci.

Že je tato metodologie funkční, si vědci ověřili už na nedávném výzkumu ledu v Grónsku, kde využili stejnou metodu. Ukázalo se, že je funkční a dokáže krajinu popsat mnohem přesněji než jakýkoliv model, který se používal doposud.

Role strží

„Když použijete BedMachine, abyste se podívali do různých částí Antarktidy, najdete tam spoustu zásadních detailů, jako jsou kopečky a díry pod ledem – všechny mohou zpomalit nebo dokonce zastavit ústup ledovců,“ dodávají autoři.

Vliv údolí na stav antarktického ledu je ostatně jeden z nejzajímavějších objevů mapování. Trhliny podle vědců mohou ústup antarktického ledovce zpomalit, protože mu přinášejí stabilitu a schopnost udržet se v nich déle i při vyšších teplotách. Naopak pozvolné svahy způsobují, že se po nich může tající led snadněji dostat do oceánu, a tak zvyšovat jeho hladinu.

Vědci by v tomto popisu Antarktidy rádi pokračovali: chtěli by do něj zahrnout také měření mořského dna, které se nachází pod ledem. To by mohlo poskytnout spoustu klíčových informací pro předvídání dalšího vývoje ledového světadílu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 9 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...