Klimatický panel varuje: Hladina moří kvůli tání ledovců prudce stoupá

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) vyzval politiky a vědce k urychleným činům, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé důsledky stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas pro miliony lidí hlavně v pobřežních oblastech. Experti v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době klimatické změny uvedli, že hladiny moří stoupaly v letech 2006 až 2015 o 3,6 milimetru ročně. To je asi dvakrát rychleji, než tomu bylo v průměru během 20. století.

Vědci odhadli, že tempo se ještě zvýší, a hladina světových oceánů tak stoupne do konce tohoto století o jeden metr, zatímco během celého 20. století to bylo 15 centimetrů. To ohrozí četné pobřežní regiony s velkými metropolemi jako New York nebo Šanghaj a s hustým osídlením jako v deltách Gangy nebo Mekongu i některé státy na nízkých ostrovech, píše agentura AFP. Na pobřežích s nadmořskou výškou do deseti metrů žije 680 milionů lidí.

Dopady bude mít i samotné mizení ledovců. V horských oblastech v jejich blízkosti nebo nedaleko permafrostu žije 670 milionů lidí. Pro ně budou mít změny bezprostřední důsledky, další stovky milionů lidí budou ovlivněné nepřímo – například nedostatkem vody, kterou dnes získávají z ledovců. Ty na konci století již nebudou existovat.

Problémy nejen na souši

Pokud se nezpomalí tempo globálního oteplování, bude přibývat i dalších negativních dopadů – v mořích značně ubude množství ryb a hurikány budou silnější, varoval ve středu na tiskové konferenci panel.

Oceány, které pokrývají 71 procent povrchu planety, totiž pohltily přibližně čtvrtinu emisí skleníkových plynů vyprodukovaných člověkem a také velké množství tepla z atmosféry. Hmatatelnými důsledky této skutečnosti je vzestup teploty moří, zvýšení jejich kyselosti a úbytek kyslíku. Tyto změny jsou tak významné, že přinášejí dopady na ekosystémy životně důležité pro člověka, konstatuje panel.

„Oceány a zaledněné části světa mají velké problémy, což znamená, že je máme i my,“ podotkl jeden z vedoucích autorů studie Michael Oppenheimer. „Změny se zrychlují,“ dodal.

Zpráva vznikla poté, co přibližně 130 odborníků z 36 zemí analyzovalo dva roky aktuální studie o oceánech a ledových masách. Shrnuli důsledky změny klimatu na pobřeží a ostrovy, člověka a přírodu. Vědci a diplomaté z 195 států IPCC o těchto závěrech v uplynulých pěti dnech debatovali na konferenci IPCC a v úterý schválili shrnutí 900stránkové zprávy; byla zveřejněna ve středu dopoledne.

Řešení už je možné jen částečné

Dramatický vývoj mohou podle autorů zprávy zvrátit jen rychlé a silné změny. Má jimi být výrazné snížení emisí skleníkových plynů, ochrana ekosystémů a uvážlivé zacházení s přírodními zdroji. To vyžaduje, aby se lidé těmto změnám přizpůsobili.

I kdyby svět dokázal udržet globální oteplení do dvou stupňů ve srovnání s předindustriální érou, jak státy slíbily v pařížské dohodě, zánik některých obcí by byl podle AFP nevyhnutelný. I dnes, při oteplení o jeden stupeň Celsia, jsou už dopady silně citelné při bouřích, záplavách, vedrech a obdobích sucha.

Některé změny se už podle IPCC odvrátit nedají. Všechny scénáře klimatických změn totiž ukazují, že extrémy spojené s mořským příbojem, jež se dříve odehrály jednou za sto let, se budou kolem konce století opakovat každoročně. To znamená, že lidé, kteří žijí kolem pobřeží, budou nuceni se v každém případě na tyto změny adaptovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.