Klimatický panel varuje: Hladina moří kvůli tání ledovců prudce stoupá

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) vyzval politiky a vědce k urychleným činům, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé důsledky stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas pro miliony lidí hlavně v pobřežních oblastech. Experti v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době klimatické změny uvedli, že hladiny moří stoupaly v letech 2006 až 2015 o 3,6 milimetru ročně. To je asi dvakrát rychleji, než tomu bylo v průměru během 20. století.

Vědci odhadli, že tempo se ještě zvýší, a hladina světových oceánů tak stoupne do konce tohoto století o jeden metr, zatímco během celého 20. století to bylo 15 centimetrů. To ohrozí četné pobřežní regiony s velkými metropolemi jako New York nebo Šanghaj a s hustým osídlením jako v deltách Gangy nebo Mekongu i některé státy na nízkých ostrovech, píše agentura AFP. Na pobřežích s nadmořskou výškou do deseti metrů žije 680 milionů lidí.

Dopady bude mít i samotné mizení ledovců. V horských oblastech v jejich blízkosti nebo nedaleko permafrostu žije 670 milionů lidí. Pro ně budou mít změny bezprostřední důsledky, další stovky milionů lidí budou ovlivněné nepřímo – například nedostatkem vody, kterou dnes získávají z ledovců. Ty na konci století již nebudou existovat.

Problémy nejen na souši

Pokud se nezpomalí tempo globálního oteplování, bude přibývat i dalších negativních dopadů – v mořích značně ubude množství ryb a hurikány budou silnější, varoval ve středu na tiskové konferenci panel.

Oceány, které pokrývají 71 procent povrchu planety, totiž pohltily přibližně čtvrtinu emisí skleníkových plynů vyprodukovaných člověkem a také velké množství tepla z atmosféry. Hmatatelnými důsledky této skutečnosti je vzestup teploty moří, zvýšení jejich kyselosti a úbytek kyslíku. Tyto změny jsou tak významné, že přinášejí dopady na ekosystémy životně důležité pro člověka, konstatuje panel.

„Oceány a zaledněné části světa mají velké problémy, což znamená, že je máme i my,“ podotkl jeden z vedoucích autorů studie Michael Oppenheimer. „Změny se zrychlují,“ dodal.

Zpráva vznikla poté, co přibližně 130 odborníků z 36 zemí analyzovalo dva roky aktuální studie o oceánech a ledových masách. Shrnuli důsledky změny klimatu na pobřeží a ostrovy, člověka a přírodu. Vědci a diplomaté z 195 států IPCC o těchto závěrech v uplynulých pěti dnech debatovali na konferenci IPCC a v úterý schválili shrnutí 900stránkové zprávy; byla zveřejněna ve středu dopoledne.

Řešení už je možné jen částečné

Dramatický vývoj mohou podle autorů zprávy zvrátit jen rychlé a silné změny. Má jimi být výrazné snížení emisí skleníkových plynů, ochrana ekosystémů a uvážlivé zacházení s přírodními zdroji. To vyžaduje, aby se lidé těmto změnám přizpůsobili.

I kdyby svět dokázal udržet globální oteplení do dvou stupňů ve srovnání s předindustriální érou, jak státy slíbily v pařížské dohodě, zánik některých obcí by byl podle AFP nevyhnutelný. I dnes, při oteplení o jeden stupeň Celsia, jsou už dopady silně citelné při bouřích, záplavách, vedrech a obdobích sucha.

Některé změny se už podle IPCC odvrátit nedají. Všechny scénáře klimatických změn totiž ukazují, že extrémy spojené s mořským příbojem, jež se dříve odehrály jednou za sto let, se budou kolem konce století opakovat každoročně. To znamená, že lidé, kteří žijí kolem pobřeží, budou nuceni se v každém případě na tyto změny adaptovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 4 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 7 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 8 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...