Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě patnáct miliard dánských korun (50,5 miliardy korun českých). Oznámil to ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a také dálkových dronů pro dohled nad regionem. Nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
Zvýšení výdajů na obranu v Arktidě je podle agentury Ritzau výsledkem širší politické dohody. Na pondělní tiskové konferenci, na které ministr obrany investice oznámil, byla za Grónsko přítomna Vivian Motzfeldtová, jež v tamní autonomní vládě premiéra Múta Egedeho zastává post ministryně zahraničí a obchodu. Motzfeldtová prohlásila, že nové lodě jsou pro bezpečnost obyvatel Grónska prioritou.
Trojice lodí, které Dánsko pro nasazení v Arktidě pořídí, v budoucnu nahradí čtveřici víceúčelových fregat třídy Thetis z počátku 90. let.
Ministr obrany prohlásil, že nově zveřejněná dohoda je jen prvním dílčím ujednáním o Arktidě a severním Atlantiku, protože „je nezbytné učinit další kroky“ a přijmout další politické iniciativy. „Rozhodli jsme se tak učinit do léta 2025,“ řekl Poulsen.
Dánsko už dříve tento měsíc připustilo, že roky obranu Grónska zanedbávalo. Již v prosinci, poté, co Trump poprvé zopakoval své přání ostrov koupit, oznámilo, že investuje nejméně 1,5 miliardy dolarů (36,5 miliardy korun) na pořízení dvou nových inspekčních lodí, dvou nových bezpilotních letounů s dlouhým doletem a dvou dalších týmů psích spřežení.
Trump již před návratem do Bílého domu opakovaně hovořil o tom, že pro Spojené státy je získání Grónska otázkou bezpečnosti, a nevyloučil, že pokud Kodaň odmítne ostrov prodat, podnikne ekonomické či vojenské kroky. Kodaň i Grónsko shodně tvrdí, že ostrov na prodej není a že o své budoucnosti rozhodnou výhradně tamní obyvatelé.
Trumpův rozhovor s dánskou premiérkou
List Financial Times (FT) popsal telefonát Trumpa s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, který se odehrál zhruba v polovině ledna. Staronový šéf Bílého domu v rozhovoru odmítl použití nátlaku vyloučit, uvedla šéfka dánské vlády.
Pět současných a bývalých vysokých evropských činitelů, kteří byli informováni o hovoru, podle FT uvedlo, že telefonát dopadl velmi špatně. Trump byl prý agresivní a konfrontační poté, co Frederiksenová prohlásila, že ostrov není na prodej. A to navzdory nabídce dánské premiérky na větší spolupráci v otázce vojenských základen, které USA na ostrově mají, a také v oblasti těžby nerostných surovin.
„Byl velmi neústupný. Byla to studená sprcha. Před tím to těžko šlo brát vážně. Ale myslím, že to vážné a potenciálně velmi nebezpečné je,“ citovaly FT jednoho z pěti činitelů, kteří listu popsali obsah telefonátu. Zdroje popsaly listu 45 minut trvající rozhovor jako velmi tvrdý, podle jednoho z nich je dánská vláda nyní v „krizovém módu“.
Kancelář premiérky nicméně reagovala, že nepotvrzuje „interpretaci konverzace poskytnutou anonymními zdroji“. List FT nicméně uvedl, že podrobnosti o rozhovoru patrně prohloubí evropské obavy z toho, že Trumpův návrat k moci způsobí dlouhodobě největší vyhrocení vztahů mezi USA a Evropou.
Mnoho evropských představitelů doufalo, že Trumpovy výroky o snaze získat kontrolu nad Grónskem z důvodů „národní bezpečnosti“ jsou vyjednávacím trikem, jak mít větší vliv na území NATO. O pozici v Arktidě bojují také Rusko a Čína, dodaly FT.
Kodaň: Shodli jsme se s USA, že téma necháme na jindy
Minulý týden v pátek hovořil nový americký ministr zahraničí Marco Rubio poprvé se svým dánským protějškem Larsem Lokkem Rasmussenem. Podle dánského ministerstva se shodli na tom, že o tématu Grónska se budou bavit později.
„Arktická bezpečnost nebyla na pořadu jednání, ale bylo dohodnuto, že bude mezi Spojenými státy, Grónskem a Dánskem prodebatována později,“ informovala dánská diplomacie.
Frederiksenová v úterý jednala v Berlíně, Paříži a Bruselu. Německý kancléř Olaf Scholz po jednání s ní prohlásil, že neporušitelnost hranic je základním principem mezinárodního práva, který musí platit pro všechny. V Paříži prohlásila dánská premiérka po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, že evropští představitelé podporují zachování respektu k mezinárodním hranicím.
Už v neděli uspořádala Frederiksenová večeři pro premiéry Norska a Švédska a pro finského prezidenta. Také od nich slyšela slova podpory v případě územní celistvosti. „Severské země stály vždy při sobě,“ okomentovala nedělní setkání.
Ke Grónsku se v úterý vyjádřil dánský ministr zahraničních věcí Lars Lökke Rasmussen, který připojení ostrova k USA vyloučil. „Trump nebude mít Grónsko. Grónsko je Grónska a grónského lidu, a to ve smyslu mezinárodního práva a pod ochranou mezinárodního práva,“ řekl ministr. Dodal, že to je také důvod, proč Kodaň opakovaně tvrdí, že o budoucnosti Grónska rozhodne ostrov sám.
Dánské páky na Trumpa
Magazín Foreign Policy upozornil, že i když má Kodaň pro případ americké agrese pouze malou armádu a námořnictvo, může použít ekonomické páky v podobě několika dánských nadnárodních společností, které ve Spojených státech působí.
Skandinávská země je například domovem společnosti Maersk, druhé největší kontejnerové přepravní firmy na světě podle kapacity nákladu. Její lodě tvoří odhadem 14,3 procenta celosvětové flotily kontejnerových plavidel. V USA dodává zboží do a z více než dvaceti přístavů.
Nákladní trasy jsou přitom už teď na plné kapacitě, nebo se jí blíží. Pokud by se na některé lince najednou přeprava do a z USA zastavila, jiní dopravci by byli schopni kompenzovat jen nepatrný podíl tohoto výpadku. Pokud by tak dánská vláda zakázala Maersku plavit se do amerických přístavů, americké podniky a spotřebitelé by to okamžitě pocítili.
Podobně by si řada Američanů všimla, kdyby Dánsko zakázalo vyvážet a podnikat v USA i zdravotnické společnosti Novo Nordisk. Dánský farmaceutický gigant je výrobcem semaglutidu, aktivní složky v přípravcích Ozempic a Wegovy, tedy léků na hubnutí, které způsobily revoluci v léčbě obezity a cukrovky v USA, připomínají FP.
Mezi lety 2021 a 2023 vzrostl počet předepsaných léků Ozempic v USA o téměř čtyři sta procent. Celkový počet receptů na léky obsahující semaglutid dosáhl do prosince předloňského roku 2,6 milionu. V květnu 2023 průzkum společnosti Barclays Research odhadl, že přípravek Wegovy užívalo více než půl milionu Američanů. Poptávka po Ozempicu je tak silná, že Novo Nordisk investoval 4,1 miliardy dolarů (necelých 98 miliard korun) do zařízení v Severní Karolíně, které bude klíčovou složku léku vyrábět.
FP dodává, že američtí spotřebitelé by v případě pokračujícího Trumpova nátlaku a reakce Kodaně na něj mohli přijít rovněž o luxusní dánský nábytek či stavebnici Lego. Dánská hračkářská společnost přitom staví závod ve Virginii, který bude vyrábět právě pro americký trh a který by měl zaměstnat přes sedmnáct set lidí.
Smlouva o základnách a surovinách
Největší ostrov světa Grónsko, kde žije asi 57 tisíc obyvatel, je autonomním územím a integrální součástí Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech. Region, pokud se k tomu jeho obyvatelé rozhodnou, má přitom právo vyhlásit na Dánsku nezávislost.
Spojené státy se od roku 1867 opakovaně pokoušely ostrov koupit. Od roku 1951 platí v Grónsku smlouva s USA, která umožňuje provoz vojenských základen a průzkum nerostných zdrojů. Oblast je rovněž důležitá pro americký systém včasného varování před balistickými střelami.
